Súchov je malou vesnicí na moravském Slovácku, kde na konci devatenáctého století založila nepočetná skupina mladých umělců podle vzoru polské tzv. Babinské republiky, již inicioval známý básník Kochanowski, spolek nazývaný Matoušem Béňou, Josefem Hudečkem, Jožou Uprkou a dalšími Súchovskou republikou. „Republika“ trvala krátce, vyznačovala se recesními a humornými rysy, aniž by si činila ambice být

Madeleine Albrightové nebylo ještě ani dvanáct, a už na vlastní oči viděla několik dějinných dramat — nacistickou okupaci rodného Československa, bombardování Londýna, kam se její rodina uchýlila do exilu, vítězství Spojenců ve druhé světové válce, vzestup komunismu a počátek studené války. V Pražské zimě nyní Madeleine Albrightová líčí právě těch bouřlivých dvanáct let. Vychází přitom z někdejších

Evanjelický cintorín pri Kozej bráne bol založený koncom 18. storočia a nachádza sa uprostred evanjelickej štvrti, ktorú ohraničuje Župné námestie, Suché mýto, Palisády, Kozia a Šulekova ulica. Leží v blízkosti evanjelických kostolov, bývalého evanjelického lýcea a nemocnice.

Opavský historik Martin Čapský se ve své práci, která vědomě navazuje na jeho synteticky pojaté výklady Dějin Slezska, pokouší odhalit mechanismus formování se Slezska jako svébytné země. Jednotlivá slezská knížectví byla sice již od poloviny 14. věku součástí zemí Koruny české, avšak k jejich plnému začlenění došlo až o několik desítek let později.

Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.

Další ze svazků edice Zmizelé Čechy poodhaluje kouzlo oblíbeného regionu Posázaví. „Dnes již tento nádherný kraj není takový, jaký býval, a přece znovu a znovu každého, i toho největšího samotáře, Zlatá řeka zláká a uchvátí.“ Přestože tuto větu napsal písničkář Bob Hurikán v roce 1940, neztrácí nic ze své aktuálnosti.

Kniha představuje nižší duchovenstvo jako svébytnou součást raněnovověké společnosti. Na základě studia rozsáhlého souboru písemných pramenů (katalogů kléru, pozůstalostních spisů a dalších písemností), které vypovídají o kněžích působících od čtyřicátých do osmdesátých let 18. století na území olomoucké diecéze, autor zkoumá, do jaké míry se u moravského kléru ve studovaném období projevovaly rysy

Daniel Kroupa, Monika MacDonagh-Pajerová, Jolyon Naegele a Jan Sokol se v rozhovorech s Olgou Sommerovou a Petrem Placákem vracejí k událostem sametové revoluce. Nejde jen o vzpomínky přímých účastníků, ale především o úvahy o naší nedávné historii a hodnotách, které nás formovaly a formují.

První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují.

Kniha čtenářům představuje jedno období z historie pardubického regionu – období tzv. normalizace, tedy 70. a 80. let 20. století. Zaměřuje se přitom na oblast politiky, kultury a především médií, která jsou stěžejním tématem knihy.

Kolik podob mají hrdinství, statečnost, odvaha? Těžko lze cosi takového spočítat, podobalo by se to touze po doteku absolutna.

Nejstarší dějiny Univerzity Karlovy tvoří významnou součást středověkého vysokého školství a svým evropským dosahem jsou stále středem badatelského zájmu domácích i zahraničních historiků. Už samo založení pražského vysokého studia císařem Karlem IV. v roce 1348 vyvolává řadu otázek.

Mnohorozmerná kronika našej najvyššej sopky a charakteristickej dominanty stredného Slovenska opisuje vznik poľanského stratovulkánu a jeho modelovanie majstrovskými nástrojmi prírody, pozoruhodné lesy a pralesy, klenoty z ríše rastlín a živočíchov, ľudí Poľany – od pradávnych obyvateľov cez valašskú kolonizáciu, tradičnú kultúru, objaviteľov a bádateľov až po pozoruhodné príbehy chát, turistov, lyžiarov

Kniha Pamätné izby z edície Kultúrne Krásy Slovenska nadväzuje na publikácie o celoštátnych, regionálnych a mestských múzeách. Predstavuje expozície významných slovenských dejateľov – spisovateľov, výtvarných ako aj hudobných umelcov v jednotlivých regiónoch.

Banskobystrický rozhlas - august 1968 v tradíciách Slobodného slovenského vysielača - august 1944. V publikácii Ostrov slobodného slova, ktorej súčasťou sú aj unikátne, autentické, historicky cenné, doteraz nepublikované fotografie Karola Demutha, sa autori zaoberajú predovšetkým dlhou, pohnutou, niekedy pochmúrnou, inokedy zasa úspešnou históriou Československého rozhlasu na Slovensku, ale najmä banskobystrického

Kostní materiál z kostnic je zdrojem informací o životě našich předků. Autoři se pokusili objasnit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let.

Historie jednotlivých domobraneckých praporů, které byly v roce 1918 a 1919 sestaveny v Itálii ze zajatých Čechů a Slováků z rakouské armády. Formování jednotlivých praporů, jejich vystrojení a vyzbrojení, všední život i slavnosti a přehlídky, návrat do vlasti, nasazení v českém a moravském pohraničí a v bojích na Slovensku, ale i malá vzpoura některých mužů a její potlačení. Domobranecké pluky a 10.

Rod pánů z Lichtenštejna přišel na Moravu v roce 1249 a usadil se zde. Kniha mapuje hospodářské a rodové dějiny Lichtenštejnů na Moravě od jejich příchodu až do osudné Bílé hory. Všímá si jednotlivých hospodářských aspektů v jednotlivých dějinných etapách. Zároveň poskytuje základní pohled na jednotlivé členy rodu od středověku až do nástupu prvního knížete Karla.

Kniha obsahuje monografické zpracování dějin kláštera řeholních kanovníků svatého Augustina v Lanškrouně, poskytuje kritickou edici všech listin týkajících se kláštera od jeho založení do odchodu konventu na úsvitu husitské revoluce (diplomatář). Připojen je rozsáhlý osobní, místní a věcný rejstřík k edici. Čtenář v knize nalezne rozsáhlou obrazovou přílohu dokumentující pečetě kanonie a listinný materiál.

Autorka v této publikaci načrtává obraz Prahy z doby, kdy z českého trůnu vládli Jagellonci a první Habsburkové. Od poslední třetiny 15. století a v průběhu století šestnáctého začala jednotlivá pražská města svým tempem měnit svůj středověký ráz v renesanční, výraznou proměnou prošel rovněž areál Pražského hradu, který okrášlila míčovna a letohrádek pro královnu Annu v osvěžující královské zahradě.