Kniha zkoumá, jakou roli sehrály romány Henryho Fieldinga v průběhu všeobecné reformy veřejného vystupování, přičemž se blíže soustřeďuje na vývoj maskulinních vzorů, který je spojen s proměňujícím se chápáním zdvořilosti v letech 1742–1751. Publikace prezentuje analýzy Fieldingových obrazů maskulinity v souvislosti s dynamickými požadavky na ekonomické, politické a estetické standardy, a nabízí tak

Monografie Kateriny Clarkové, zabývající se historií a vývojem románu jako protežovaného žánru socialistického realismu, představovala na počátku 80. let 20. století významný milník v analýze sovětské literatury. Autorka přiřkla na Západě zavrhovaným ideologickým dílům vlastní hlas a interpretovala je nikoli z perspektivy západního kánonu klasické literatury, ale z hlediska kontinuity a klíčových dichotomií,

Literární průvodce provede čtenáře českou metropolí dvacátých a třicátých let, kdy Prahou zněl jazz a noc prosvěcovaly neony. Zavede je do míst, kde byl založen Devětsil, do kaváren a barů, kde se scházeli básníci a prozaici s teoretiky, výtvarníky i architekty.

Základem Otevřeného deníku básníka, esejisty, překladatele, editora a autora pohádek Jana Vladislava (1923-2009) jsou deníkové záznamy, které si jako signatář Charty 77 vedl v Praze od ledna 1977 do ledna 1981, kdy byl donucen odejít do exilu ve Francii. Po dobu dalších téměř třiceti let texty svých záznamů obohacoval o úvahové a esejistické pasáže a vytvořil tak summu své celoživotní spisovatelské

První díl dlouho očekávané práce, který vychází více než 30 let po vydání odeonského Slovníku spisovatelů německého jazyka. Rozsáhlý autorský kolektiv v této knize zpracovává dějiny německé literatury od nejstarších dob po současnost v sedmi stech heslech, věnovaných jednotlivým autorům.

India zohrávala významnú úlohu v európskej imaginácii už od antiky. V 18. storočí britské kolonizačné aktivity priniesli bližšie kontakty a nové poznanie indickej kultúry, ktoré sa prejavilo aj v európskych literatúrach.

Kniha přináší výbor latinských středověkých textů informujících o náboženství pohanských Slovanů z doby od 5. do 15. století. texty jsou vždy otištěny v originálu a moderním českém překladu, doprovází je medailonek autora a bibliografie. Výbor je rozčleněn do šesti okruhů: (A) texty z 5.–10. století věnované Slovanům na Balkáně, (B) texty o západních Slovanech sídlících mezi Labem a Sálou (zejména

Kniha pojednáva o štyroch kľúčových osobnostiach modernej anglickej literatúry: o T. S. Eliotovi, Jamesovi Joyceovi, Virginii Woolfovej a D. H. Lawrenceovi. Vo štvorici zasvätených esejí ukazuje Martin Hilský, čo jednotliví autori znamenali pre dobový britský i svetový literárny kontext, akým spôsobom sa vymedzovali voči existujúcej literárnej tradícii a ako ju naopak rozvíjali, a predovšetkým: čím

Publikácia je na rozdiel od mnohých podobných pripravovaných publikácií, ktoré vznikli v roku 200.výročia narodenia kľúčovej postavy slovenskej kultúry, Ľ. Štúra, zameraná predovšetkým na jazykovedné a kodifikačné dielo a myšlienkový svet Ľ. Štúra v dobových a súčasných súvislostiach s výrazným poznávacím posunom, garantom ktorých sú uznávaní domáci I zahraniční jazykovedci, prekladatelia a literárni

Čtení o Dantovi Alighierim je první samostatnou publikací, která českému čtenáři umožňuje porozumět autorovu nejslavnějšímu dílu. Dantova Božská komedie je k dispozici ve čtyřech kompletních překladech, rozborů jeho poetiky je v našem prostředí však zřetelný nedostatek.

Kniha představuje české historické myšlení ovlivněné strukturalismem, a to nejen v kontextu historické vědy. Autorka se zabývá výraznými osobnostmi českého meziválečného vědeckého kontextu a představuje, místy s přesahem do druhé poloviny 20. století, jejich osobité přístupy k výkladu historické skutečnosti, jež nesou stopy strukturalismu, a to od nesmělých názvuků až po zřetelně strukturalistické

Mená géniov ruskej slovesnosti Ivana Bunina a Vladimíra Nabokova vo vedomí čitateľov spája rovnaký jazyk, epocha, významný vklad do literárneho dedičstva, ako aj život a tvorba v emigrácii. No títo autori majú k sebe aj osobne a osobnostne veľmi blízko.

Průkopnická kniha sleduje, jakým způsobem Listy trávy (1855) a Obratník Raka (1934 ) burcují čtenáře k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu a prostřednictvím orální mnemotechniky rehabilitují tělesnost.

Publikace představuje pokus o teologicko-antropologickyorientovanou interpretaci románu Karla Čapka Hordubal. Jejím hlavním úkolem je naslouchat románem kladené otázce po člověku, nechat ji zaznívat v různých podobách a rozumět jí teologicky, a tak s ní též vstoupit do dialogu.

Dvě společně vydávané monografie pojí dílo jedné z ikon francouzského strukturalismu Rolanda Barthese. Jak již jejich názvy napovídají (Zotročený mýtus, Od ideologii k fantasmatu), každý z autorů je pojednává z jiného hlediska: teorie ideologie a psychoanalýza slouží jako komplementární hledisko k dekompozici moderních mýtů a strukturalismu (jako i opačně). Rozmanité dílo Rolanda Barthese je ale také

Literárnohistorická práca prinášajúca pramennú dokumentáciu k historizácii a mýtizácii osobnosti slovanského sveta, v respektíve analýzu prameňov.

Životní příběh nositele Nobelovy cerny zaliteraturu Jaroslava Seiferta se opírá o vzpomínky jeho dcery Jany a některých přátel. Autor František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality.

Kniha mapuje život a dielo G. K. Chestertona i široké spekturm interpretácií, ktoré vyvoláva - od atribútov revolučnosti až ku konzervativizmu, od iracionalizmu až k prepiatemu racionalizmu.

Ve své půvabné knížce přeložené pod názvem Co kdyby láska nikdy neskončila uvažuje Alain Finkielkraut o čtyřech podobách moderní lásky, která je sice vyvázána z tradičních svazujících pout přísné morálky a zatěžujících zvyků, přesto je spíše křehká a v ohrožení. Láska je dnes sice „volná jako ptáče“, ale je třeba se s autorem na chvíli pozastavit a ptát se, jaké podoby má dnes tato základní lidská

Příležitostná poezie byla v české literatuře první poloviny 19. století rozšířeným jevem, který zasahoval jak do literárního dění, tak do společenského života utvářející se národní komunity. „V bezpočtu gratulačních i smutečních textů, veršovaných proslovů na uvítanou i na rozloučenou nebo básní, jejichž prostřednictvím autoři vyslovovali loajalitu politicky i společensky vlivným osobám, byla tato