Úvod do studia genologie je souhrnné pojednání o teorii literárního žánru. Genologie (žánrosloví) je klíčová disciplína literární vědy i obecné teorie umění, v českém prostředí se jí však dosud nevěnovala soustavná pozornost.

Nová edícia bibliofílií SLC je o písaní píšucich autorov a autoriek. Otvára ju poetka Mila Haugová.

V okamžiku, kdy čteme báseň nebo jí nasloucháme, se odehrává něco pozoruhodného. Můžeme skutečně říct, že jsme tím, ke komu se obrací a komu je určena?

Napriek rôznorodosti osobných dôvodov, východísk, motivácií, kontextov a peripetií, ktorými štyri memoárové koncepty štyroch spisovateľov čitateľa oslovia a zaujmú, spája ich (a práve to považujem za cenný prínos tohto projektu) zreteľná správa o opakujúcich sa frustráciach, tlakoch a obsesiách 20. storočia v jeho historických, sociálnych, ale aj širších kultúrno-politických súvislostiach. Ak by som

Komplikovaným, mnohovrstevnatým literárním světem francouzského spisovatele, známého především jako autora Hledání ztraceného času, provází čtenáře v této knize Jiří Konůpek, překladatel, esejista, básník a znalý vykladač Proustova díla. Jde o první českou monografii na dané téma.

Vedecká monografia českého slovakistu a bohemistu Lubomíra Machalu je súborom autorových najvýznamnejších štúdií o slovenskej literatúre. Pôvodné literárnokritické state nadobúdajú postupom času presah do literárnej histórie a dokumentujú dobové aj súčasné pohľady na slovenskú prózu „zpoza řeky Moravy“, ako to autor podčiarkuje v podnadpise knihy.

Výbor obsahuje biografické texty různých podob, od popularizačních medailonů, přes úvody a doslovy či vybrané kapitoly monografií až po odborné studie. Chronologické řazení vychází z roků narození pojednávaných osobností, takže vzniklý celek představuje poměrně pestrý pohled na kulturní dějiny konce devatenáctého a celého dvacátého století.

Studie se pokouší nastínit koncepci slova a řeči ve struktuře prozaických textů Věry Linhartové. Předmětem zkoumání jsou zde autorčiny česky psané texty vydané v letech 1964–1968, tj. texty ze souborů Prostor k rozlišení (1964), Meziprůzkum nejblíž uplynulého (1964), Přestořeč (1966), Dům daleko (1968) a samostatná próza Rozprava o zdviži (1965). Tyto texty se výrazně orientují ke slovu a k řeči: ke

Kniha je věnována ranému básnickému a částečně i výtvarnému dílu jednoho z nejvýznamnějších ruských básníků 20. století Vladimíra V. Majakovského (1893–1930), které hodnotí nikoli pohledem literárněvědným, nýbrž prizmatem lingvistiky. Majakovského vybrané verše z doby do roku 1920 a jehoplakáty ze stejného období jsou podrobeny zevrubné lingvistické analýze s přihlédnutím ke třem dominantním rysům

Východiskom publikácie Slovenský intelektuál Alexander Matuška je fragment rukopisu nedokončenej monografickej štúdie, na ktorej literárny historik Vladimír Petrík (1929 – 2017) pracoval a zamýšľal ju vydať knižne. Matuškovské obdobie v jeho výskumnej činnosti trvalo vyše päť desaťročí a Alexandra Matušku vnímal ako tvorcu-intelektuála v konkrétnom čase a priestore.

RIO PREISNER, 1925 (Mukačevo) – 2007 (Indianola), byl básník, esejista, filozof, teatrolog, germanista a překladatel. Pocházel z české úřednické rodiny.

Hungaristka a překladatelka Simona Kolmanová přibližuje českému čtenáři na základě překladů tři významné osobnosti maďarské literatury 19. století – Mihálye Vörösmartyho, Jánose Aranye a Sándora Petöfiho. Ačkoli byla z maďarské poezie daného období přeložena do češtiny tvorba pouze těchto autorů, lze říci, že tito básnícipředstavují dostatečně reprezentativní výběr.

The presented monograph introduces the processes of vocabulary and grammar (primarily morphology) acquisition in one Czech child over a long time span. The research is based solely on the analysis of authentic material (the corpus of transcriptions of audio recordings and the parental diary), and it covers the period from the onset of speech until three and half years of age in the target child’s

Heterocosmica II (Fikční světy postmoderní české prózy) je samostatná kniha, ale je vnitřně spjatá s publikací Heterocosmica (Fikce a možné světy), jejíž český překlad vydalo Nakladatelství Karolinum v roce 2003. Znamená završení mého úsilí, jemuž jsem se věnoval od svého návratu z kanadské emigrace – včlenit do kontextu soudobé české literatury a české literární vědy teorii fikčních světů.

Vedecká monografia Evy Maliti je venovaná teórií a umeleckej praxisymbolizmu v ruskej literatúre a kultúre 20. storočia. Symbolizmus sa chápe v zhode s univerzálnou podstatou samotného symbolu, ako konkrétny literárny smer epochy prelomu storočí, no i ako interpretačný kľúč - k dielam, ktoré sú symbolom a symbolizmom vnútorne spojené.

Ačkoliv poprvé vyšla v roce 1982, tato kniha dodnes neztratila nic ze své originality a intelektuální pronikavosti. Jejím ústředním tématem je zásadní rozdílnost mezi kulturou založenou na mluveném slově a kulturou psanou, mezi písemným vyjadřováním a oralitou.

Publikace obsahuje statě rozdělené do okruhů: literární teorie, historie - proudy, historie - osobnosti (poezie apróza), historie - osobnosti (literární historie a kritika) a kritika.

Slovník zasvätený literatúram malých pobaltských štátov - Litvy, Lotyšska (jazyky,ktoré patria k vetve indoeurópskych jazykov) a Estónska (z ugrofínskej jazykovej vetvy).

Jubilejní sborník pro hispanistku Annu Houskovou obsahuje osm odborných romanistických studií a úvodní text Václava Jamka, přeložený z jeho francouzsky psané knihy Závoj z popela. Příspěvky zaměřené na hispánskou, brazilskou, italskou a francouzskou literaturu se zabývají jevy, které svědčí o střetání vlivů na švech kulturních tradic a vypovídají tak o prostupnosti i svébytnosti národních literatur

Kapitoly z dejín prekladu a recepcie na Slovensku.