Rozsáhlá monografie definuje katolickou literaturu, popisuje její tři základní podoby v evropském kontextu (reformismus - restaurace - romantika) a vymezuje její vznik v českém prostředí.

Selský román a jeho specifická odnož - román hraničářský - náležely v závěru 19. a v první polovině 20. století k velmi oblíbeným žánrům, které se mohly chlubit širokou čtenářskou klientelou. Vedle obvyklých ambic literárně uměleckých a zábavně kratochvilných však měly i ambice neliterární, lidovýchovné či etnograficko-vlastivědné, ale především usilovaly o formování a upevnění stavovských a nacionálních

Publikácia prináša zaujímavé a aj menej známe príležitostné texty. Vďaka vybraným príkladom veľmi dobre ukazuje široký záber príležitostnej tvorby.

Monografie pohlíží na současnou americkou prózu v kontextu společenských a historických změn, které se odehrály po teroristických útocích 11. září 2001 v New Yorku. Autor analyzuje přístup amerických autorů k tématu 11. září a problematiku konce světa obecně: konec je zde chápán jako pozitivní událost, jako příležitost dozvědět se více o povaze světa, ve kterém žijeme.

Napriek rôznorodosti osobných dôvodov, východísk, motivácií, kontextov a peripetií, ktorými štyri memoárové koncepty štyroch spisovateľov čitateľa oslovia a zaujmú, spája ich (a práve to považujem za cenný prínos tohto projektu) zreteľná správa o opakujúcich sa frustráciach, tlakoch a obsesiách 20. storočia v jeho historických, sociálnych, ale aj širších kultúrno-politických súvislostiach. Ak by som

Kolektivní monografie Růže je rosa e rose est růže, věnovaná významnému romanistovi a překladateli Jiřímu Pelánovi, je soustředěna k tématu překladu jako stěžejního kulturního fenoménu. Narážka na proslulý verš Gertrudy Steinové v názvu knihy odkazuje na hlavní jazyková pole bádání a překladů Jiřího Pelána.

Mezi germánskými jazyky je dnes fríský jazyk jedním z nejméně se používajících. Přestože se dnes mluví fríštinou pouze ve třech malých, od sebe velmi vzdálených oblastech, tyto oblasti mají bohatou minulost a zajímavou literaturu, nebo spíše literatury.

Kniha se zabývá osudy a tvorbou cestovatele, spisovatele a nakladatele Archibalda Václava Nováka (1895–1979), který se proslavil ve 20. a 30. letech 20. století jako autor populárních románů a povídek z exotického prostředí. Při přípravě cestopisných přednášek i v literární tvorbě využil své zkušenosti z návštěvy USA a Francouzské Polynésie a z cesty do Asie.

Autor se v knize zabývá dílem Vladimíra Raffela, spisovatele-lékaře, který dal nakonec před literaturou definitivně přednost lékařskému povolání. Jeho dílo je ohraničeno lety 1927 a 1930 (nepočítáme-li povídkové a fejetonové texty v časopisech a drobný spisek Ideál harmonického člověka, vydaný pod pseudonymem Karel Nešeda), jež nepředstavují období nijak rozsáhlé.

Kniha českému čtenáři poprvé podrobně představuje osobnost a autorský styl Johna Donna, vedle Shakespeara nejvýznamnějšího anglického lyrika přelomu 16. a 17. století, jehož dílo bylo navíc ve 20. století pozoruhodně vlivné i mimo kontext jeho domovské anglické literatury. Mapuje příčiny Donnovy přitažlivosti pro moderní básníky a kritiky včetně těch českých a zkoumá typické způsoby jeho metaforického

Sborník ze sympozia věnovaného životnímu jubileu PhDr. Františka Kautmana, významného českého literárního vědce a spisovatele, které v lednu 2012 uspořádala Společnost Dostojevského v Praze ve spolupráci se Slovanskou knihovnou. Na sympoziu přednesli příspěvky lidé, kteří s jubilantem v různých etapách jeho pestrého a složitého života sdíleli odborné zájmy, zejména literární vědci i bývalí kolegové

Populárno-náučné eseje o literárnych a filmových netvoroch, o kulte strachu a premene jej symbolov na zábavné figúrky šoubiznisu. Netvor ako kultúrne tabu má vyvolávať odpor a hrôzu, ale zároveň fascinuje čarom zakázaného ovocia.

Dramatik Milan Uhde se tentokrát představuje jako čtenář. Dlouho se domníval, že za studií v padesátých letech minulého století odolal vlivům komunistických výkladů kultury a literatury.

První díl nesoucí název Hledání subsaharských identit v románové tvorbě je komentovanou antologií třinácti úryvků z románů napsaných jedenácti subsaharskými frankofonními autory mezi léty 1954 a 2009. Vybraná díla, odehrávající se v různých prostředích a odlišných obdobích, spojují témata hledání kořenů, kulturní alienace a vypořádávání se s koloniálním dědictvím.

Predložená práca vidí základné motivácie čítania príbehov v potrebe po životnom poznaní, po kompenzácii životných neúspechov a v potrebe po rozptýlení a zábave, ktoré najlepšie plní rudimentárna epika s výraznými postavami. Najvyspelejšia časť modernej prózy zodpovedajúca zložitým historickým skúsenostiam nášho storočia a úrovni vedecko i filozofického poznania človeka i spoločnosti sa však rozchádza

Profesionálny život spisovateľa Jonáša Záborského (1812 - 1876) bol spojený s kňazskou službou, ktorej dôležitou súčasťou bola služba slovom. Práve túto časť Záborského povolania odkrýva jeho dvojzväzková kazateľská zbierka Múdrosť života ve chrámových řečech (1853). Jej jedinečnosť spočíva v ideovom zameraní, v sústredení sa na základné „cirkevno-náboženské a mravno-praktické pravdy.“ Záborský predostiera

Rodový pohľad na previazanosť urbánneho a rustikálneho v poézii Lýdie Vadkerti-Gavorníkovej a Jozefa Mihalkoviča. Derek Rebro „Literárny vedec Derek Rebro využíva v monografickej práci Jej mesto v jeho svete? rod ako analytickú kategóriu, aby z dosiaľ nezohľadňovaných východísk preskúmal zložité vzťahy urbánneho a rustikálneho vo vybraných zbierkach Lýdie Vadkerti-Gavorníkovej a Jozefa Mihalkoviča

Autor ostro polemizuje s autormi kritických reflexií, ktoré neodôvodnene a necitlivo ubližujú spisovateľom a ich dielam.

Literárny historik je zaujatý svojimi zdanlivo neaktuálnymi témami. Avšak aj dnes oživuje svoje dlhoročné poznatky a tiež dáva nahliadnuť do procesu bádania literárnych tém.