Výjimečný projekt, který inicioval prof. Miroslav Buchvaldek a na němž spolupracovali odborníci z Ústavů pro pravěk a ranou dobu dějinnou filozofických fakult univerzit v Praze a Vídni.

Sedmý svazek edice Munice představuje unikátní projekt výzkumu ostatků augustiniánského opata a zakladatele genetiky G. J. Mendela. Do výzkumu, jehož terénní část proběhla v druhé půli roku 2021, se postupně zapojily desítky vědců a pracovníků různých specializací, především archeologů, antropologů a genetiků.

Publikace shrnuje výsledky mezioborového výzkumu vybraných válečných lokalit prusko-rakouské války roku 1866 v prostoru východních Čech, které byly zkoumány metodami archeologického výzkumu nedestruktivní i destruktivní povahy. Pro interpretaci získaných poznatků ale bylo nutné ve velké míře přistoupit k interdisciplinaritě, čímž se rozumí i současné vyhodnocení konkrétních historických pramenů a literatury,

Sto dvacet šest zlatých a stříbrných mincí, dvě keramické nádobky a Čertova skála jako němý svědek dávno zapomenutých osudů vlastníka peněžní hotovosti ukryté v neklidných dobách třicetileté války. To jsou hlavní indicie v příběhu mincovního nálezu objeveného v roce 2020 na katastru moravské obce Horní Ves u Fryštáku.

Filozof, teoretik historických věd a disident Zdeněk Vašíček (1933–2011) přirovnal archeologickou syntézu k obrazu: „Zatímco [historický] příběh je diachronní, vždy ho tvoří nějaká posloupnost událostí, obrazu odpovídá situace, a ta je dána synchronií, tj. paralelitou předmětů, událostí a jejich vztahů (…). Aby nám byl při rozhodování co platný, musí splňovat jisté základní požadavky: musí být zaměřen

Kniha je výsledkem mnohaletého výzkumu archeologů z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v prostoru Severovýchodního předhradí Pohanska u Břeclavi. Publikace přibližuje odborné veřejnosti sídlištní strukturu Severovýchodního předhradí, nálezový fond i první interpretace archeologických pramenů získaných terénními výzkumy v letech 2008–2016.

Väčšina z nás nemá vycvičený zrak archeológa, ktorý pri zbežnom pohľade na schátralé zvyšky obvodových murív vidí veľkolepé stavby, ľudí odetých v dobových odevoch a život dávnych čias. Publikácia Rímske pamiatky na strednom Dunaji od Vindobony po Aquincum vďaka množstvu počítačových vizualizácií, ilustrácií a mapiek akoby čitateľovi nasadila okuliare, cez ktoré uvidí tento úžasný dávny svet, z ktorého

Sborník 16. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 25. -27. října 2017.

Josef Antonín Jíra (1868–1930) náleží k nejvýznamnějším postavám pražské archeologie. Soukromá archeologická sbírka, kterou vytvářel od devadesátých let 19. století, patřila ve své době k nejpozoruhodnějším v celých Čechách.

Je velkým problémem sbírek archeologické či historické povahy, nejenom mincí, pokud nejsou publikační formou prezentovány odborné veřejnosti. Prezentovat skupinu mincí zveřejněných v tomto katalogu znamená nejen je chránit jako veřejný majetek jedné konkrétní univerzity, ale dát je k dispozici celé vědecké společnosti a tím umožnit pokrok v oblasti historických a numismatických studií.

Vývoj života na Zemi nebyl pouhým sledem předurčených dějů a událostí. Život se v rozporu s některými názory nevyvíjel přímočaře a nesměřoval ke stále větší složitosti a dokonalosti.

Studie pojednává o vývoji problematiky takzvaného Staroměstského kamene, který byl objeven v 80. letech 20. století v archeologické lokalitě Staré Město u Uherského Hradiště. Jednalo se o úlomek pískovce, který na svém povrchu nesl jasně viditelné vrypy.

Publikace předkládá dosud nejpodrobnější rekonstrukci šíření západní, tibetobarmské, větve sinotibetských jazyků, která je založena na nových archeologických zjištěních. Původ sinotibetské rodiny je na základě kombinace lingvistických a archeologických poznatků hledán mezi neolitickými pěstiteli prosa na středním toku Žluté řeky.

Dvojice autorů, mladých, ale už zkušených egyptologů, kteří se účastnili řady našich archeologických kampaní, přináší čtivou formou popis nejvýznamnějších staroegyptských památek a lokalit, provázený názornými pérovými kresbami i fotografiemi, Knihu přivítají nejen zájemci o dějiny, architekturu a výtvarné umění, ale dobře poslouží i všem návštěvníkům této exotické země.

V životopise je Jaroslav Černý představen v mnoha různých rolích. Tou nejdůležitější je bezesporu jeho přední místo mezi světovými egyptology.

Německo-český a česko-německý archeologický slovník Lubomíra Košnara je určen především studentům archeologie, nicméně pro terminologická ověření a porovnání se nepochybně stane užitečnou pomůckou i pro zkušenější badatele, zájemce z příbuzných oborů či překladatele. Svým zaměřením je orientován zejména na archeologii středoevropské oblasti, a to i zařazením vybraných geografických názvů.

Cieľom práce je spracoanie a vyhodnotenie archeologického materiálu výšinných sídlisk z doby eneolitickej v kontexte s vývojom eneolitu na južnej a juhozápadnej Morave.

Od roku 2002 působí každoročně v jižní části Uzbekistánupoblíž městečka Šerabádu mladý tým archeologů z Univerzity Karlovy v Praze a spolu s uzbeckými badateli pracuje na zaplňování bílých míst na pomyslné historické i skutečné archeologické mapě. Knížka, představuje stručný souhrn hlavních informací o této expedici, o její činnosti, výsledcích její práce, ale také vyprávění o všednodenních starostech

Monografia predstavuje sumarizujúce dielo autora o jeho bádaní o neolite v severnej časti Karpatskej kotliny. Rieši chronológiu kultúr najstarších roľníkov na Slovensku, ale i v širšom nadregionálnom kontexte.