Mihelics Vid (1899–1968) a XX. század kiemelkedő magyar keresztényszocialista-kereszténydemokrata gondolkodója volt. A II. világháború előtt szociológiát és szociálpolitikát tanított két budapesti egyetemen, műveiben és a közéletben a keresztény társadalmi tanítás és a hivatásrendi társadalom képviselője volt. Mint újságíró és szerkesztő az Új Nemzedék és a Nemzeti Újság munkatársa, a Katolikus Szemle

Nelítostné drancování naší planety a jejích zdrojů ve jménu bezmezného růstu má stále znepokojivější důsledky. Mluví se však pouze o jejich technických aspektech. O těch psychologických se mlčí. Proč jsme ztratili schopnost omezit své potřeby? Přitom řada faktorů ukazuje, že hojnost zhoršuje kvalitu našich životů, o čemž svědčí procento sebevražd, duševních poruch, zločinnosti a mnoha nemocí pramenících

Má smysl požadovat po filozofii normativní poselství? Je vědecká teorie lepší, když více předpovídá, nebo více vysvětluje? Lze jednoznačně odlišit vědu od pseudovědy? Skončí sociální a humanitní obory jako karikatury uměleckých spolků? Můžeme veškeré vědy naturalizovat? Navrhnout řešení zmíněných problémů, nebo dokonce poskytnout jednoznačné odpovědi se pokouší kniha Nástin filozofie vědy. Publikace

Další z „esejů“ z Rozpravy o metodě, v němž Descartes předvádí svou metodu na nauce o světle, zvláště pak na objevu zákona lomu světla a jeho důsledcích. Francouzsko-česky, s původními obrázky a závěrečným komentářem překladatele.

Z konce 14. století pochází pozoruhodný literární „dialog s Evropou“, staročeská Kronika o Bruncvíkovi, legendárním českém knížeti. Ten se po svém ztroskotání ve Středozemním moři ocitl na ostrově, kdesi na rozhraní Evropy, Asie a Afriky.

Dvaja slávni svetoví filozofi vychádzajúci z odlišných intelektuálnych tradícií, ktorých spája kritický prístup k metafyzike. V diele sa zaoberajú otázkami, ktoré presahujú rámec filozofie a prehodnocujú otázky náboženského života i viery v Boha.

Kniha shrnuje rané Daumalovy texty z let 1926-1930, jak je z rukopisů z pozůstalosti a dobových pramenů sestavil jeho bratr Jack Daumal. Texty spadající převážně do období Vysoké hry představují tohoto básníka, patafyzika, překladatele ze sanskrtu a Gurdžijevova žáka v méně známém světle.

Svazek nabízí uvedení a zároveň kritické zhodnocení dvou nejživějších filosofických směrů 20. století, především v jeho první polovině: analytické filosofie a amerického pragmatismu. Ačkoli oba směry mají dodnes své stoupence, jejich kořeny spočívají v 19. století.

Esej Rogera Willemsena nabízí pronikavou úvahu k vnitřní souvislosti Musilova vydaného díla a ke spojnicím tohoto díla s náčrty, deníky a autorovým životem. Jedinečnost Musilova chápání literatury tu je promyšlena v celém svém dosahu a Musil-spisovatel je představen ve své autentické podobě: jako neteologický, zcela nitrosvětský mystik, jako osamělý průzkumník možnosti mezilidských pout, jako autor

Praxe přítomnosti. Pět cest pro každodenní život: Tchaj-ťi a taoismus, Jung a individuace, Alexanderova technika integrace mysli a těla, Gurdžijevovo učení, modlitba a meditace.

Kniha přináší dvě závěrečné kapitoly díla Homo viator, v nichž Marcel uvádí Rilkeho poezii do kontextu se svou filosofií poutnictví, kterou pojímá jako směřování z viditelného do neviditelného. Duše se takovýmto „přesídlením“ vrací z „exilu“ do „vlasti“. Pod vlivem „vysušující techniky“ se však smrt stává „brutálním faktem připomínajícím rozpad nějakého zařízení“. Neosókratik Marcel nás vyzývá, abychom

Jedná se o jedinečnou tetralogii, která je dosud jediným komplexním dílem o Platonově životě a filozofii v českém jazyce. Autor nám zanechal nejen velmi čtivý text, ale i dílo, které poskytuje řadu odkazů do knih samotného Platona.

Kniha je věnována Tertullianovi z Kartága (3. stol. po Kr.), jednomu z prvních latinsky píšících raně křesťanských autorů, a jeho názorům na lidskou duši, jež byly do značné míry ovlivněny stoicismem. První studie se zabývá Tertullianovým pojetím lidské duše jako těla svého druhu (corpus sui generis); druhá zkoumá jeho představy o původu a předávání této tělesné duše, jež je v posledku „odnoží“ (tradux)

Myšlení Maurice Merleau-Pontyho prošlo od jeho raných prací o vnímání složitým vývojem,vedoucím až k nezavršenému pokusu o vybudování ontologie smyslově vnímatelného. Předkládaný sborník, sestavený z větší části ze sekundárních textů předních merleau-pontyovských specialistů a doplněný ukázkami Merleau-Pontyho poznámek k přednáškám věnovaným pojmu založení, nabízí různé pohledy na problematiku vymezenou

Zväzok obsahuje dva texty, ktoré sa historicky, obsahovo aj štylisticky úzko viažu k autorovmu posmrtne vydanému rukopisu Viditeľné a neviditeľné. Ide o autorove doplnenie tohto nedopísaného projektu, ktorý je považovaný za významné a aktuálne dielo, ale zároveň je pre svoj myšlienkový obsah a fragmentárnosť ťažko interpretovateľný.

Gilles Lipovetsky (nar. 1944), známý esejista a sociální myslitel, ukazuje na fenoménu módy, v čem se dnešní zá­padní společnost radikálně liší od předchozích i ostatních kultur a jakým způsobem přelétavost a pomíjivost ovlivňuje myšlení a chování velkých společenství. Na konkrétních příkladech dokládá souvislosti me­zi módou, konzumní společností, reklamou, kulturou, masmédii, změnami ideologickými

Zborník textov k filozofii Jana Patočku a Eugena Finka z pražskej konferencie v r. 1997 pri príležitosti 90. narodenín J. Patočku.

Texty o Janu Patočkovi a jeho filosofii. 2. opr. vyd.

Sú ľudia, ktorí tvrdia, že jestvujeme len v myslení ľudí, volajú sa filozofi. Čím by boli ľudia bez všetkého? Ničím ani by neexistovali, lenže čím by bolo všetko bez človeka? Nik by nevedel nič o tom povedať, pretože len ľudia môžu hovoriť pre tých čo radi premýšľajú, je tu trochu filozofie, mnohé z dejín človeka a niekoľko úvah o budúcnosti. Krátke dejiny všetkého napísal súčasný úspešný autor mnohých