Krátké druhé století, tedy éra pěti dobrých císařů od Nervy po Marka Aurelia (96-180), představuje cosi jako římský biedermeier. Říše je hotova a stabilizována, kultura se obrací k soukromému životu a k idealizované minulosti. Athény, dávno politicky bezvýznamné, se stávají hlavním městem vzdělanosti, antickým Oxfordem. Římští žáci jezdí za řeckými profesory. Kultura těchto žáků a profesorů, druhá

Predmetom knihy je realizmus vo filozofii 20. storočia a jeho tri varianty. Konkrétne, neorealizmus, kritický realizmus, intuitívny realizmus, s cieľom priblížiť, predstaviť filozofické koncepcie najvýznamnejších reprezentantov jednotlivých variantov realistickej platformy, ku ktorým bezpochyby patrí A. N. Whitehead, N. Hartmann, N. O. Losskij a poukázať na ich prínos do filozofického myslenia 20.

Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice. Rozsáhlá práce literárního historika Františka Kautmana reflektuje změny, k nimž došlo v Československu a vůbec v Evropě na přelomu 80. a 90. let. Upozorňuje na proměny, k

Súbor jedenástich dialógov vedených Pavlom Cmorejom s viacerými analytickými filozofmi alebo s autormi, ktorým analytická filozofia nie je celkom cudzia.

Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát druhý život pracím významného českého filosofa Milana Machovce (19252003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století. Machovec své tehdejší knihy o Františku Palackém a Josefu Dobrovském později označoval za masarykovské. Jejich napsání mu totiž bylo zároveň cestou, jak se pomalu přiblížit k Masarykovu myšlení a nastolovat

Další svazek ze souboru Quaestiones disputatae de veritate přináší překlad otázky 22, ve které Tomáš pojednává téma vůle. Otázku disputoval a sepsal během svého vyučování na pařížské univerzitě v letech 1257–1258. V reakci na předchozí filosoficko-teologickou tradici Tomáš vymezuje vůli jako racionální žádost zaměřenou na blaženost, která převyšuje žádost smyslovou, a upouští od tradičního rozdělení

Je morálně oprávněné, aby medicína nejen léčila nemoci, ale i vylepšovala člověka? Věda by mohla v dohledné době zvýšit lidskou inteligenci, zlepšit paměť, prodloužit život a zpomalit stárnutí, a dokonce i zdokonalit náš charakter.

Ve své nové knize se Guy Gilbert zamýšlí nad fenoménem samoty. Ta pro něj není omezena jen na fyzickou nepřítomnost jiných lidí v nejbližším okolí.

Georges Canguilhem, žák a nástupce Gastona Bachelarda v čele ústavu Institut d’histoire des sciences et des techniques, se řadí k nejvýznamnějším osobnostem francouzského myšlení 20. století. Canguilhem byl profesorem na pařížské Sorbonně, kde k jeho žákům patřili například Michel Foucault, Gilbert Simondon, Gilles Deleuze či Jacques Derrida.

Karl Korsch (1886–1961) patřil k jedněm z nejvýznamnějších radikálně levicových myslitelů první poloviny 20. století. Často bývá spolu s György Lukácsem a Antoniem Gramscim považován za zakladatele tzv. západního marxismu.

Profesor College de France Alain de Libera, jehož klíčová monografie Penser au Moyen Âge z roku 1991 a dlouhá řada dalších objevitelských článků a knižních analýz podstatným způsobem změnila historiografii středověkého myšlení, předkládá v této knize souvislý esej o komplexní historičnosti středověké filosofie v jejích institucionálních a politických rámcích. De Liberova kniha je významnou měrou zaměřena

Jaký je smysl života, v čem spočívá pravé štěstí, jak dosáhnout trvalé radosti, neohrožené mysli a moudrosti, jak žít, ale také jak zemřít, to jsou základní témata a otázky nejznámějšího a nejčtenějšího Senekova díla, které vzniklo před téměř dvěma tisíci lety a které se nyní poprvé v úplnosti dostává k českému čtenáři. Jeden z nejcitovanějších autorů všech dob v něm prostřednictvím dopisů adresovaných

Alexandrijský teolog Origenes si vysloužil obdiv a uznání jako biblický učenec, jehož rozsáhlé editorské a exegetické dílo zahrnulo vydání starozákonního textu s jeho dobovými řeckými překlady a výklady. Na druhé straně jeho alegorická metoda výkladu našla již ve starokřesťanské době své kritiky.

„Přistupuji k dílu, jaké nikdy nemělo příkladu a vůbec nenajde napodobitele. Chci ukázat lidem mně podobným jednoho člověka v jeho pravé povaze; a tím člověkem budu já.

utor sa pokúša o charakteristiku modernej mentality, od osvietenstva až po súčasnosť.

Autor publikácie prof. PhDr. Emil Višňovský, CSc., filozof a historik hovorí, že „pragmatizumus je slovo, ktoré u nás nemá dobrú povesť“, a to nielen v laickej, ale ani v odbornej filozofickej obci.

Eseje jednoho z nejvýznačnějších současných amerických básníků a ekologických aktivistů, jehož život i tvorba jsou příkladem, jak lze skloubit buddhistickou víru, indiánský přístup k půdě a místu, na němž žijeme, a moderní techniku. Kniha, rozebírající význam občiny, dosah kácení pralesů, možnosti uchování původního způsobu života posledních zbytků \'primitivních\' kultur či vliv mýtu na rozvoj kultury,

Nietzsche a filosofie je klíčovou monografií Deleuzova raného období. Nejedná se zde jen o velmi fundovanou a systematickou interpretaci Nietzscheho textů, ale rovněž o svébytný výklad, díky němuž se Nietzsche zařazuje do jakýchsi Deleuzových „soukromých“ dějin filosofie (spolu s Lucretiem, Bergsonem, Spinozou a dalšími), charakterizovaných určitým kritickým projektem, založeným na valorizaci afirmace

Zámerom tejto publikácie je uviesť zainteresovaného čitateľa do Husserlovhomyslenia, vychádzajúceho z diela \'Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie\'.

Kniha o kulturní historii zrychlování času. Peter Borscheid začíná popisem pozvolného tempa středověku a pokračuje až k honu za každou nanosekundou v dnešní době. Nezůstaneme jen u podnikatelů, techniků a politiků, jakkoli jsou jejich konání důležitá, ale budeme si všímat i sportovců, hospodyň a umělců. Vysvětlíme, proč jedni považují zrychlování za atraktivní a druzí v něm naopak vidí zákeřnou infekční