Tradiční průvodce českým knižním trhem od roku 1992. Ročenka pro nakladatele, knihkupce, knihovny, galerie, školy, kulturní instituce, novináře, milovníky knih i začínající spisovatele.

Výber z beatnickej poézie predstavuje to najlepšie z tvorby pätnástich amerických básnikov, najvýznamnejších predstaviteľov beatnickej generácie. Básnické ukážky dopĺňajú životopisy beatnikov, stručná charakteristika ich tvorby a bibliografia.

Soubor textů Úvahy o mýtu zahrnuje mýty starozákonní, řecké, středověké, novověké a současné, tj mýty počátku třetího milénia. Autor popisuje pojem mýtu, všímá si těch, které se tradují v literární, v divadelní, filmové a dnes už i internetové podobě: Stvoření světa, prvotní hřích, potopa, typicky české legendy, legendy nacionální, zrod mediálních hvězd, budování obrazu politiků… Jednotlivé pasáže

Kniha představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí.

Psychologií dosud neprozkoumané možnosti beletrie. Nic podobného v českém prostředí dosud nevyšlo.

Pisateľovo \"málobranie\" (slovo je z názvu jednej moravsko-prírodno-vinárskej básne J. Skácela) chce byť drobnou poctou autorom, ktorých texty roky sprevádzali jeho čítanie slovenskej literatúry, resp. aj prácu s ňou. Cez zvolené synekdochy kritického písania A. Matušku a M. Hamadu, ako aj umeleckého a kritického písania D. Tatarku má ambície \"mikrologicky\" priblížiť niektoré z peripetií modernej,

Monografia literárneho vedca Petra Darovca predstavuje Petra Pišťanka ako prelomového autora deväťdesiatych rokov 20. storočia, ktorý slovenskej literatúre otvoril celkom nový svet mafiánov a prostitútok, ich životný štýl a prejavy správania vrátane poklesnutého jazyka. S nadhľadom a bez moralizovania písal o ľudskej povrchnosti, duchovnej vyprázdnenosti a intelektuálnej lenivosti, ale aj o manipulačných

Kniha Mimochodom je zbierkou samostatných textov venovaných rôznorodým témam, ktoré však zároveň spája optika marginálií alebo mimochodnosti. Jednotlivé reflexie využívajú metódu marginálií v oboch významoch slova: sú poznámkami na okraji každodenných javov a zároveň sa venujú tým zdanlivo menej významným, alebo možno len menej nápadným a zdôrazňovaným témam.

Primárně textologicky zaměřená práce přináší přehled a podrobný popis všech dnes známých rukopisných a tištěných autorských pramenů básnické skladby Karla Hynka Máchy Máj. Báseň (1836). Shromažďuje bohatý faktografický materiál, na jehož základě pak formuluje i další hypotézy týkající se vzniku jednotlivých pramenů a jejich relevance z hlediska vydavatele.

Přítomný svazek přináší výbor z textů Mojmíra Otruby (1923–2003) z rozsáhlého období 60. až 90. let. Přestože Otruba – jedna z nejvýraznějších postav naší poválečné textologie – za dobu své mnohaleté odborné kariéry publikoval řadu studií, článků a recenzí zaměřených k textové kritice, nebyly tyto jeho textologické příspěvky dosud sebrány a vydány knižně.

Autorka, literárna vedkyňa, ponúka svoje čítanie a reflexiu textov vybraných autorov formou fiktívnych rozhovorov, hoci s viacerými sa pozná osobne. Básnikov, prozaikov či literárnych vedcov necháva odpovedať na svoje otázky ich vlastnými textami a cez ne odkrýva ich myšlienkový svet.

Publikace je volným pokračováním knih Poselství papíru, Papír všude a se vším, Na papíře napsáno a vytištěno. Přináší ve více než 150 populárněvědeckých statích, kulturněhistorických esejích a rozsahem vesměs kratších „obrázcích“ v nezvyklých souvislostech a na konkrétních příkladech fakta o rozmanitých formách širokého společenského uplatnění papíru, jeho estetického i praktického působení, způsobech

Svazek obsahuje písemné verze příspěvků z 10. ročníku mezinárodní konference interFaces, která proběhla ve dnech 15. až 22. května 2015 na pražské Univerzitě Karlově. Mladí badatelé - studenti a doktorandi, kteří se zabývají bohemistikou, germanistikou či polonistikou - ze tří zemí a univerzit (Praha, německé Lipsko a polská Vratislav) se soustředili na otázky související s tématem vícejazyčnosti.

Jindřich Chalupecký patří nepochybně k nejvlivnějším postavám českého uměleckého světa druhé poloviny 20. století, jeho pozice v tuzemských kulturních dějinách přitom dosud nebyla dostatečně zhodnocena. Předkládaná publikace chce proto být prvním krokem na cestě zhodnocování Chalupeckého teoreticko-kritického díla a zároveň usiluje o jeho zviditelnění na recepčním horizontu širší veřejnosti.

Zborník siedmich štúdií, ktoré sú venované vedeckému odkazu literárneho vedca Zlatka Klátika (1922 - 1990), najmä jeho pôsobeniu v oblasti detskej literatúry. Vzhľadom na to, že problematika detskej literatúry má v kontexte súčasnej slovenskej literárnej vedy pomerne okrajové postavenie, vydanie zborníka má ambíciu podnietiť vedeckú diskusiu o aktuálnych metodologických otázkach výskumu detskej li

Kniha soustřeďuje nejzdařilejší literárněkritické texty romanisty Jiřího Konůpka (1919 - 1968) týkající se francouzské literatury a českému čtenáři představuje tu její část, která patří k nejzajímavějším. K té v první řadě patří zakladatelé francouzského písemnictví (Marie de France a Chrétien de Troyes), většina textů je ale zaměřena na moderní literaturu 19. a zejména 20. století.

Mená géniov ruskej slovesnosti Ivana Bunina a Vladimíra Nabokova vo vedomí čitateľov spája rovnaký jazyk, epocha, významný vklad do literárneho dedičstva, ako aj život a tvorba v emigrácii. No títo autori majú k sebe aj osobne a osobnostne veľmi blízko.

Publikace těží z výsledků výzkumu Fenomén spisovnosti v současné české jazykové situaci: recepce, realita, perspektiva a vize, navazuje na ně, zobecňuje je a vyvozuje z nich širší závěr, které jsou užitečné jak pro veřejnost a komunikační potřeby praxe, tak pro školu. Rozvíjí teoretické východiska, porovnává sociolingvistické a lingvistické přístupy v českém prostředí i jinde, upozorňuje na dynamické

Mozaika textov od rôznych osobností slovenskej intelektuálnej scény. Jej zmyslom je upozorniť na diela slovenskej modernej kultúry, ktoré by mali tvoriť jej zlatý fond.

Kniha o Otokaru Březinovi přináší reprezentativní soubor dosud převážně jen časopisecky uveřejněných a dnes už mnohdy zapomenutých studií katolicky orientovaného literárního kritika, historika a básníka Miloše Dvořáka. Ten se narodil roku 1901 v Jasenici u Náměště nad Oslavou.