V rozlehlé síti ulic historické Olomouce lze dodnes spatřit řadu zachovaných domovních znamení, obrazů a plastik. Dnes jsou již pouze ozdobou a památkou, ale v minulosti, před zavedením popisných čísel, měly kromě estetické funkce především význam orientační. Vladimír Gračka se touto tematikou zabýval již ve své první knize, vydané v roce 1986. Do nové knihy zahrnul jak nové poznatky z literatury,

Soud s Miladou Horákovou a dalšími nekomunistickými politiky. Tématem práce, založené na rozsáhlém archivním výzkumu a na bohaté osobní zkušenosti autora, který měl v 60. letech coby konzultant pro historii v aparátu ÚV KSČ a také člen rehabilitačních komisí přístup k tajným dokumentům, však tentokrát nejsou samotné kritické události vykonstruovaného procesu, ale jeho další osudy.

Monografia predstavuje históriu prvých kukučínovských pamätníkov na svete, ktoré boli vytvorené v zahraničí ešte skôr ako pomníky spisovateľa v jeho domovine. Dokumentuje predovšetkým okolnosti vytvorenia najvýznamnejšej sochy M. Kukučína, ako aj záchrany a komplikovaného presunu jeho odliatkov naprieč dvoma oceánmi a tromi kontinentmi.

This book on Jewish culture and literature focuses on the \"quiet” decades of the nineteenth century, a scarcely written-about period of time in Bohemian Jewish history. Using a myriad of sources, including travelers\' accounts, poems, essays, short stories,guides, and newspaper articles, the volume explores Jewish expression, Jewish-Czech relations, and the changing attitudes toward Jews between the

Jihovýchodní hranice Moravy čelila odnepaměti neustálému ohrožení cizími nájezdníky. V těchto končinách byly proto již od raného středověku budovány strážní stanice, které se v průběhu dalších staletí proměnily v opevněná města s hrady.

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech. Náhradou za starý vznikl nový Most, který vzbuzoval veliká očekávání, ale nakonec stal symbolem úpadku i bezohlednosti československého státního socialismu.

Monografie vychází z dlouhodobého studia vývoje matematické komunity v českých zemích. Pojednává o komplikovaných, avšak inspirativních životních osudech dvanácti žen, které v letech 1900 až 1945 obhajovaly nebo obhájily doktorát z matematiky na některé z fakult pražských univerzit.

Česká strana státoprávně pokroková představuje v mnohém jedinečný subjekt české politiky posledních let před první světovou válkou i následující dramatické doby válečné. Přestože nepatřila k velkým a vlivným stranám, výrazně se uplatňovala na dobové politické scéně, kde většinou hrála roli solitéra, reprezentována četnými vyhraněnými individualitami.

Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu. Po měsíci upadl do zajetí, v němž trávil další 4 roky, dokud se nenastoupil do československých legií, v jejichž řadách působil až do svého návratu do Československa v roce 1920.

Publikace známého českého medailéra a sochaře se věnuje tématu zachycení erbů na mincích a medailích, které bylo zatím v odborné literatuře opomíjeno. Autor jednak seznamuje čtenáře s heraldickými pravidly a reáliemi, zejména se ale zaměřuje na chronologicky seřazené vybrané příklady mincí a medailí se znaky s informacemi o osobnostech a institucích, které erby na ražbách užívaly.

Autor objasňuje pojem \"wervolf\" pocházející z německé mytologie, podle něhož se nazývala také podvratná německá organizace (Wehrwolf), která vznikla v českém severním pohraničí koncem druhé světové války. Čtenář se dozví o průběhu konkrétních sabotážních akcí této organizace, které byly namířené nejen proti Čechům, ale také proti odlišně smýšlejícím Němcům.

Anglické, doplněnévydání publikace „Sepulkrální skulptura jagellonského období v Čechách“ (2010) mapující sepulkrální skulptury z období vlády jagellonské dynastie, jež je bezpochyby jedním vrcholných období dějin českého umění, přispívá k ucelení představy o výtvarné kultuře tohoto období výzkumem specifické sochařské sféry z pohledu uměleckohistorického a epigrafického. Na příkladu relativně malé

Kniha Život plný střetů je prvním kolektivním pokusem zachytit veřejnou činnost a odborné aktivity významného českého historika Jana Slavíka (1885-1978) ve všech jejich rozměrech. Přináší osmnáct textů, které mapují Slavíkovu práci nejen v oblastech, v nichž je poměrně dobře znám (problematika ruské revoluce, spor o smysl českých dějin, polemiky s Josefem Pekařem), ale rovněž v dalších okruzích jeho

Kniha je venovaná dejinám významného třeboňského kláštora.

Kniha mladých historiků se zabývá problémem vztahu dvou význačných osobností čs. historie vobdobí zahraničního odboje za 2. světové války. Práce je založena především na původních archivních dokumentech z našich i zahraničních archivů.

Kniha Topoľčianky na starých pohľadniciach je ďalším titulom z edície Na starých pohľadniciach. Len jedna dedina na Slovensku sa môže popýšiť takým množstvo historických pohľadníc a tou sú Topoľčianky.

Kolektív historikov týmto súborom príspevkov umožňuje nazerať na fenomén propagandy v dejinách Slovenska v 20. storočí. Prinášajú pohľad na propagandu v rozličných súvislostiach v období plnom prevratov a zmien. Počas 1. svetovej vojny sa propaganda stala modernou zbraňou. Jej využitie zdokonaľovali v Rusku i Nemecku až po druhú polovicu storočia, keď propagandu zapojili aj do súperenia mocností. Obraz

Publikace vychází jako další svazek knižnice Korespondence T. G. Masaryka. Zpřístupňuje vzájemnou korespondenci T. G. Masaryka a J. S. Machara z let 1893–1895, tedy od navázání spolupráce s časopisem Naše doba, kterou inicioval T. G. Masaryk, až po vzrušenou debatu vyvolanou publikováním prohlášení Česká moderna. Obsahuje 183 editovaných dokumentů opatřených rozsáhlým poznámkovým aparátem a monografickou

Na počátku byl fascinující nález deníku a korespondence československého legionáře, který v průběhu 1. světové války bojoval v Rusku za samostatnost naší budoucí republiky. Na základě těchto písemností a svědectví rodinných příslušníků poskládal jeho syn, Jan Kučera, příběh jeho života. Kniha se nevěnuje pouze Velké válce, ale také vzniku samostatného Československa, První republice, období nacistické

Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen. Předmětem výzkumu se z nich zpravidla stávala a stávají toponyma honorifikační, zvolená na oslavu významných osobností. Užívání a důvody k udělení se však v průběhu času měnily, stejně jako typy pojmenovávaných objektů; nicméně v každém