Výpravná obrazová publikace k 50. výročí dramatických událostí srpna 1969. V srpnu 1968 se téměř všichni občané Československa semkli a během obsazování země pěti armádami Varšavské smlouvy kladli okupantům masivní pasivní odpor. O rok později bylo mnohé jinak. Již od jara 1969 se Komunistická strana Československa a všechny bezpečnostní složky tehdejšího režimu důkladně připravovaly na první výročí

Toto dvojzväzkové dielo k trnavským novovekým meštianskym závetom vykazuje znaky jasne vyprofilovanejprávnohistorickej analýzy a syntézy, ktoré sú prezentované v monografickej časti. Edícia prameňov bude môcť byť využitá v ďalšom vedeckom výskume aj vo výuke dejín práva poprípade vo všeobecno-historických disciplínach/pomocných vedách historických a podobne.

Rok 1953 opravdu nelze označit slovy historicky nevýrazný. Posuďte sami: začátkem března umírá na své dače u Moskvy Josif Stalin.

Kniha Zachráněné dědictví je příběhem o obnově jednoho z nejvýznačnějších barokních sálů v Brně, a především o záchraně jeho freskové výzdoby. Jedná se o Sál rady na Nové radnici v Brně, jehož obnovu plánovali brněnští radní již více jak sto let.

How did the Communist regime in Czechoslovakia approach non-heterosexuality? How did young girls and boys come to realize their queer desires and identities within a state known for repressing individuality?

Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy.

Publikácia Od totality k slobode. Nežná revolúcia 1989 je venovaná pádu komunistického režimu v roku 1989 v širších medzinárodných súvislostiach.Čitateľovi prináša nielen kľúčové udalosti Nežnej revolúcie na Slovensku, ale približuje mu aj pôsobenie komunistického režimu a jeho obete, dramatickú situáciu druhej polovice 80. rokov a napokon aj dôsledky, ktoré so sebou rok 1989 priniesol. Zachytáva aj

Publikácia predstavuje najstaršie písomné pamiatky z historického obdobia Veľkej Moravy viažuce sa k územiu dnešného Slovenska. Jej cieľom je čitateľovi objasniť spoločenskú, umeleckú a historickú hodnotu staroslovienskych textov.

Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu. Na osudech generací studentů i pedagogů ukazuje turbulenci poměrů, vnichž se od roku 1948 střídala období závislosti na komunistické ideologii s obdobími, v nichž se mnozí dopracovali k sebereflexi a samostatnému

K pozoruhodným osobnostem první Československé republiky patřil i vzdělaný právník, vydavatel a dobrodruh Bohuslav Kilian. Jeho unikátní časopisy Salon a Měsíc jsou dodnes tichými svědky uměleckého a společenského života i technického vzestupu této doby.

Tato kolektivní monografie je výsledkem obecně pedagogického a historicko-pedagogického výzkumu k tématu tzv. „příhodovské“ reformy. V první části publikace je zasazena otázka meziválečné reformy na primárním a nižším sekundárním stupni do filozofických a obecně pedagogických souvislostí.

Kolektivní monografie na téma válečných knih a časopisů pro děti a mládež (1939–1945) vznikla z popudu IKSŽ při FSV UK a zahrnuje příspěvky předních odborníků literatury a publicistiky pro děti a mládež z univerzitních pracovišť České republiky, jeden příspěvek je ze Slovenska. Texty autorů z českých, moravských a slovenských univerzit se tematicky vrací k literárním a publicistickým osudům dětí a

Básník, prozaik, překladatel a historik Jiří Kovtun napsal ve své monumentální trilogii Tajuplná vražda – Masarykův triumf – Republika v nebezpečném světě jedinečného průvodce po novodobých českých dějinách od Hilsneriády do konce prezidentství T. G. Masaryka v roce 1935. Na více než dvou tisících stran popsal velké české dějiny, ale zachytil i mnoho ze života a myšlení dané doby.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně v roce 1942. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení.

Už první knížata z rodu Přemyslovců položila základy českého státu, uvedla křesťanství do naší země a zařadila český národ do společenství kulturních národů křesťanské Evropy. Vladařské dílo českých knížat a králů sehrálo v následujících staletích namnoze podstatnou úlohu, výrazně se vepsalo do podoby českých zemí i dalších krajin, které čeští panovníci ovládali.

Banskobystrický rozhlas - august 1968 v tradíciách Slobodného slovenského vysielača - august 1944. V publikácii Ostrov slobodného slova, ktorej súčasťou sú aj unikátne, autentické, historicky cenné, doteraz nepublikované fotografie Karola Demutha, sa autori zaoberajú predovšetkým dlhou, pohnutou, niekedy pochmúrnou, inokedy zasa úspešnou históriou Československého rozhlasu na Slovensku, ale najmä banskobystrického

Jedenásty zväzok tohto edičného radu, ktorý edične pripravuje Pavel Dvořák s kolektívom historikov pod autorským vedením Dušana Kováča, má dve časti. Časť, ktorá sa práve dostáva k čitateľom (XIa), zahŕňa udalosti od rakúsko-uhorského vyrovnania až do vypuknutia prvej svetovej vojny.

Kniha približuje históriu a dejinné stopy, ktoré formovali výraz otvorenej krajiny na pokraji Podunajskej nížiny v tesnej blízkosti Čiernej vody, Malého Dunaja a Trnavskej sprašovej tabule. Text netematizuje len geologické dejiny územia alebo historické míľniky, ktoré formovali jeho tvár, ale pokúša sa čitateľovi ukázať, že krajina je vizuálnym archívom, ktorý nám (pri správnom dívaní) sprístupňuje

Historie jednotlivých domobraneckých praporů, které byly v roce 1918 a 1919 sestaveny v Itálii ze zajatých Čechů a Slováků z rakouské armády. Formování jednotlivých praporů, jejich vystrojení a vyzbrojení, všední život i slavnosti a přehlídky, návrat do vlasti, nasazení v českém a moravském pohraničí a v bojích na Slovensku, ale i malá vzpoura některých mužů a její potlačení. Domobranecké pluky a 10.

Autorka v této publikaci načrtává obraz Prahy z doby, kdy z českého trůnu vládli Jagellonci a první Habsburkové. Od poslední třetiny 15. století a v průběhu století šestnáctého začala jednotlivá pražská města svým tempem měnit svůj středověký ráz v renesanční, výraznou proměnou prošel rovněž areál Pražského hradu, který okrášlila míčovna a letohrádek pro královnu Annu v osvěžující královské zahradě.