Monografia predstavuje výsledok dlhodobého záujmu o štúdium vybraných ruských reflexií filozofickej tvorby Immanuela Kanta. Poskytuje exkurz do dôležitých historických kontextov výskumu tvorby I. Kanta v ruskom filozofickom a intelektuálnom prostredí. Predstavuje miesto a význam odkazu I. Kanta v procese formovania ruskej filozofie 19. storočia a predovšetkým 20. storočia, hlavne jeho prvých desaťročí.

Zamýšľanie sa nad zmyslom života, dobrom a zlom, nezmyselnosťou tradičného náboženstva, prírodou a vesmírom... Autorovým posolstvom je vpodstate toto: Nemáme možnosť voľby a výberu, neunikneme kolobehu života a smrti, sme iba \"mravce v mravenisku\" , nemáme právo hľadať útechu vo viere alebo v duchovnom poznaní...

V roce 1774 vydal G. E. Lessing první z řady fragmentů z monumentálního díla Apologie neboli obranný spis pro rozumné ctitele Boha, na němž přes čtvrt století v tichosti pracoval hamburský učenec H. S. Reimarus a jež poprvé v úplnosti vyšlo až roku 1972. Fragmenty vyvolaly bouřlivé diskuse, jimž dominovala polemika mezi Lessingem a hlavním pastorem hamburského svatokateřinského kostela J. M. Goezem.

Každý z nás nosí ve svém srdci kousek mnicha. Už při našem stvoření jej do nás Bůh vložil. Můžeme se tedy vydat spolu s Malým mnichem na jeho cestu, kterou prochází první rok v klášteře. Musí tam vybojovat mnoho duchovních bitev - těch ve svém nitru i těch, které se odehrávají v okolním světě, při setkáních s druhými lidmi. Krátké příběhy jsou plné životních pravd, hovoří o zkušenostech každého z nás

Kniha se zabývá praktickými záležitostmi života praktikujících Židů jako je kašrut, manželství, modlitby, svátky atd. Nejde však jen o jakýsi \"návod\" či přehled halachického práva, vše je doplněno také zdůvodněními a komentáři této velké rabínské autority. Kniha obsahuje i texty věnující se specifikám judaismu a židovské ortopraxe, odpovídá ale i na mnoho běžných laických otázek, mj.: důvody nošení

Spisek Unum Necessarium (v tomto překladu Jedno nezbytné) napsal Komenský dva roky před svou smrtí a koncipoval jej jako svůj odkaz a závěť. Nové vydání překladu, který před dvaceti lety z latiny pořídil profesor Luděk Brož, vydáváme k letošnímu 350. výročí Komenského úmrtí (1670).

Why do minds exist? How did mud and stone develop into beings that can experience longing, regret, love and compassion-beings that are aware of their own experience? Until recently, science offered few answers to these existential questions. Journey of the Mind is the first book to offer a unified account of the mind that explains how consciousness, language, the Self and civilisation emerged incrementally

Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí. Oproti současné upadlé podobě, zcela podléhající nešvarům momentálního stavu společnosti, staví Fichte ideál, tedy to, jaký by řád svobodných zednářů měl být a co by mělo být jeho náplní. V tomto smyslu by se měl

Autor je filozof a teológ, prívrženec i doproca Viklefových myšlienok, učiteľ Husov, patril medzi najvýznamnejšie postavy pražskej predhusitskej univrzity. V traktáte nazerá na hriech a na milosť a skúma ich podstatu a pôvod.

Jan Amos Komenský, teolog, jazykovědec, spisovatel, myslitel evropského i světového formátu, otec moderní pedagogiky, filosof, poslední biskup Jednoty bratrské, humanista a především člověk, který prožil nesmírně těžký život. Mor, požáry, války, ztráty nejbližších, pronásledování, exil.

Jednáme, nebo chtě nechtě (také) přihlížíme tomu, co se (nám) děje? Můžeme svůj život plně sdílet s druhými?

René Jean-Marie Joseph Guénon (15. november 1886, Blois, Francúzsko – 7. januára 1951, Káhira, Egypt) bol francúzsky metafyzický spisovateľ. V roku 1930 po manželkinej smrti opustil Európu a natrvalo sa usadil v Káhire.

Erazim Kohák (1933–2020) patřil k nejvýznamnějším postavám české filosofie druhé poloviny dvacátého století, v letech 1949–1990 žil v nuceném exilu ve Spojených státech amerických. Filosoficky byl nejvíce ovlivněn T. G. Masarykem a Husserlovou fenomenologií.

Počas posledných pár rokov nám internetové siete ponúkli neuveriteľnú a prednedávnom ešte nepredstaviteľne rýchlu formu komunikácie. A vývoj pokračuje.

Sv. 18: Krátký spis z r. 1938 představuje jedno z nejdůležitějších Voegelinových děl. Ukazuje strukturální podobu ideologických masových hnutí (fašismu, nacismu, komunismu) s politickými náboženstvími, interpretuje je jako jejich sekularizovanou podobu a zařazuje do jejich historického vývoje.

Bedřich Loewenstein vyšel ze studií o německém liberalismu a radikalismu 19. století, v 60. letech se zabýval předpoklady nacismu v Německu a r. 1969 organizoval mezinárodní symposium o fašismu v Evropě. Během následujících let zákazu povolání mu jeho základní téma: Moderní civilisace a její slepé uličky vykrystalizovalo na široký historický náčrt vzniku občanské společnosti (něm. 1987, česky 1995),

Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autoři tohoto svazku zdůrazňují jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.

Štvrté, opravené vydanie 13. zväzku Platónových dialógov z Knižnice antickej tradície.

Jeden ze dvou svazků Ricoeurova raného díla Filosofie vůle, který pojednává o symbolice zla, a to souběžně v semitské a řecké kulturní oblasti. Dílo uvádí čtenáře do fenomenologie a hermeneutiky náboženství.