Co je akademická svoboda? Jaký je její smysl? V čem se odlišuje od intelektuální svobody a svobody slova? Akademická svoboda je pokládána za fundamentální princip, jímž je podmíněna schopnost akademických institucí vykonávat svoji společenskou funkci s plnou profesionální integritou. Jedná se však také o značně problematický koncept, jehož význam je v akademické obci (i mimo ni) definován a interpretován

Kniha mapuje hlavní směry řecké filosofie (epikureismus, skepticismus, stoicismus atd.) po smrti Alexandra Velikého do konce Římské republiky.

Svazek Zápisníky I obsahuje deníkové zápisy Jiřího Němce na samostatných listech z roku 1960 a První (6. 8. 1961 - 12. 5. 1962), Druhý (15. 5. 1962 2. 5. 1963) a Třetí zápisník (10. 5. 1963 28. 10. 1964). Jiří Němec psal intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 vyzván tehdy Vladimírem Holanem do roku 1978. Zaznamenával veřejné aktivity, jichž byl účastníkem, i svou četbu, nad

Arthur Schopenhauer (1788 – 1860) – nemecký filozof, jeden z najvýznamnejších mysliteľov 19. storočia, tvorca voluntaristickej a iracionalistickej filozofie, často označovaný ako filozof pesimizmu, sa preslávil najmä svojím spisom Aphorismen zur Lebensweisheit (1851), ktorý v slovenčine vychádza pod názvom Životná múdrosť. V brilantných úvahách sa v ňom pokúsil podať „návod\" na prežitie čo najšťastnejšieho

Ruská filozofia si zaslúži, aby bola viac docenená, a to pre hĺbku svojich sociálno-etických a metafyzicko-ontologických konceptov, ktoré môžu byť inšpirujúce práve v našich časoch, kedy prežívame krízu rodinných vzťahov, krízu filozofického myslenia a humánnosti. Súčasné ruské myslenie poskytuje hlboké a pritom realistické idey a môže sa stať objavnou cestou motivujúcou k premene zmýšľania na prospech

Proces globalizácie sveta v súčasnosti kladie čoraz náročnejšie požiadavky na dôkladnejšie poznanie a porozumenie filozofického myslenia, náboženstiev a civilizácií obyvateľov všetkých svetadielov, umožňujúce ich porovnávať a hodnotiť. Pohnútkou n a napísanie tejto tematicky rozsiahlej práce bolo uvedomenie si naliehavej potreby vhodnej knihy pre slovenských vzdelancov, ktorá by im umožnila lepšie

After Socrates is sentenced to death by the Athenian court, his friend Crito comes to the prison to help him escape and go to another country. Socrates responds by saying that he would accept Crito’s offer only if he can be convinced that it is right and just to do so. This dialogue is not only about Socrates’ particular choice but also about the very essence of law and community.

Publikácia je piatym zväzkom edície textov sokratovskej tradície myslenia Fontes Socraticorum. Ponúka text, preklad a komentár zbierky zlomkov sokratovských mysliteľov Socratis et socraticorum reliquiae od Giannantoniho, v tomto prípade rečí Dióna Chrysostoma z druhého dodatku k zlomku kynika Diogena z Sinópy. Publikácia predstavuje ďalší príspevok v oblasti kynických štúdií, čitateľom prináša doteraz

HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení. Druhý svazek se zabývá mohutností vůle, tedy i závažným problémem svobody. Schopnost vůle byla objevena až s příchodem křesťanské éry, křesťanský konflikt mezi vírou ve všemohoucího Boha a svobodnou

Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího Boha, jehož vědomí závisí výhradně na lidském vědomí. Jung zde nemluvil o Bohu ‚tam venku‘, ale o samotném kolektivním nevědomém bytí. Jednoduše řečeno

Kniha s podtitulom: Filosofie pro záškoláky. Kniha si kladie hlavnú otázku - ako sprostredkovať filozofiu dnešnému mladému človeku tak, aby to nebola len \'vznešená nuda\'?

Jazyk není jen nástrojem kódování a sdělování informací, ani prostředkem přenášení myšlenek od jednotlivce k jednotlivci. Podílí se na jejich formování a jako podstatně společenská instituce pomáhá každému z nás porozumět vlastní orientaci na pozadí hodnotového horizontu, jenž dohromady skládá dlouhodobá síť společenských vztahů.

Práca predstavuje súbor dvadsiatich recenzií, publikovaných autorom v dlhšom časovom oblúku rokov 1990 - 2006 v časopise Filozofia. Objektom autorových recenzií boli vedecké práce, publikované v knižnej podobe, či už charakterom monografií, resp. monografických zborníkov.

Proklouznutí jako zdánlivou úlevu lze, jak kniha dovozuje z názorů Alberta Giacomettiho, realizovat jako vstup do iluze iluze. Podaná teorie soklu jednak zahrnuje kritiku vizuální komunikace a jednak nabízí výklad „virtuální reality“ jako říše smrti.

André Comte-Sponville je současný francouzský filosof a mediální osobnost. Po ukončení studií pracoval jako učitel filosofie na středních školách, později byl téměř patnáct let univerzitním profesorem, nejdéle na katedře filosofie univerzity Paris-1 Panthéon-Sorbonne.

Kniha se zaměřuje na diskurs o demokracii ve 20. století, především se věnuje ideji strukturální demokracie z hlediska politické filosofie. Jejím stěžejním motivem je komparace dvou soustav: politické koncepce T. G. Masaryka a sociální a politické koncepce zakladatele české funkcionalistické strukturální filosofie Josefa Ludvíka Fischera.

Kniha Sémiotické marginálie nabízí čtenáři pohled na několik vybraných témat z oblasti logiky, obecné teorie representace, teorie umění a sociální filosofie, které spojuje společný zájem autorů o teorii znaku v jejích různých tradicích, intepretacích a modifikacích. Kniha se skládá z kapitol exegeticky komentujících vznik sémiotiky v díle C. S. Peirce, z polemických studií kritizujících filosofickou

Druhý diel jedenásť zväzkových Dejín filozofie jezuita Frederica Coplestona zahŕňa dobu od Augustína k Dunsovi Scotovi. Ide teda o dobu od vrcholnej patristiky až k vrcholnému stredoveku.

Další svazek stěžejního díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťan­,ské. Čtvrtá kniha navazuje na výklad o víře jako základu správného jednání.

Kniha súčasného slovenského filozofa, ktorý sa zaoberá myslením neskorého Wittgensteina, teóriou významu, filozofiou logiky a teóriou poznania.