Zoufalý hrobník, jenž hledá ztracený řád, zoufalý komorník, jenž se rozhodne pootočit kolem osudu, zoufalý poeta, jenž touží napsat báseň, anebo zoufalý pracovník pohřební služby, jenž se chce alespoň jedinkrát v životě zviditelnit. Ti všichni by potřebovali Daidalova křídla z peří a vosku, aby mohli odletět tam, kde chtěli celý život být.

Brožované vydání dalšího románu Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch. Fascinující příběho ženské duši, magii a zasuté části naší historie.

Kniha je určena širšímu okruhu čtenářů a pokouší se najít odpověď na otázku, co je moudrost. Hned v úvodu najdeme celou řadu definic moudrosti.

Romantická letní komedie o nových začátcích. Příběh o tom, že není vždy všechno tak, jak to na první pohled vypadá a že život s panem Dokonalým je někdy pořádná fuška.

Na okraji vesnice v srdci zapomenutých Rychlebských hor už po generace stojí kamenný dům obklopený alejí vzácných jeřábů, podle kterých se mu přezdívá „Jeřabinový dům“. Právě do něj se vrací Lucie.

Každá rodina má své tradice. Některá má navíc i tajemství.

Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost

Povídky Boženy Němcové jsou obrázky tehdejší doby. Nevšední osudy hrdinů jsou ovlivněny vztahy ve společnosti.

Zápisky z bezčasí Denisy Vostré, inspirované „dobou s koronavirem“, ukazují, že události v životě moderního člověka v sobě střetávají vážné s nevážným za všech okolností. Záleží na tom, jak to bereme – pokud si tedy můžeme vybrat.

Prahu děsí Prsteníčkový vrah, který si vybírá oběti mezi mladými ženami vždy podle stejného vzorce. Na pozadí děsivých zpráv o vraždách žije svůj běžný život Viktor, dramaturg kina Obzor, pro něhož jsou filmy posedlostí.

Vynikající česká herečka Marie Tomášová, která vtiskla tvář českému divadlu šedesátých let na prknech Národního divadla a Divadla za branou, aby po celých dalších dvacet let nesměla z politických důvodů vstoupit na prkna českých divadel, napsala knihu, která není jen vzpomínáním na dobu minulou, ale svébytným prozaickým textem. Manželka režiséra Otomara Krejči ve své knize prokazuje mimořádný cit pro

Příběh přátelství dvou Kyjovanů, světově proslulého fotografa M. Tichého a velkého českého básníka J.

Když se na počátku 19. století rodila novodobá česká společnost, nutně si musela klást i otázky o smyslu své existence, o svém původu a o cílech, k nimž směřuje. V situaci, v níž se nacházela, bez opory tradičních autorit, bez filozofů a myslitelů, nalézala odpovědi mimo jiné v beletristických textech svých spisovatelů.

Básník, prozaik, malíř, fotograf, designér a typograf Roman Erben (1940) vstoupil na literární scénu ve druhé polovině 60. let, kdy se jeho tvorba objevila v několika časopisech. Bývá zařazován k postsurrealickému okruhu UDS, kde se profilovali např.

Siamský příběh mám z bohatého Kratochvilova literárního díla snad nejraději. Je v něm všechno, co na četbě miluji: vyprávění, které nás od první řádky vtáhne do věrohodného příběhu, i věrohodného vypravěče, který nám vypráví o své první a jediné opravdu velké lásce, lásce dvanáctiletého chlapce ke zralé a neskutečně krásné ženě.

Prozaik a esejista J. Jedlička písal v 50. a začiatkom 60. rokov po dobu viac než dvanásť rokov listy svojmu staršiemu priateľovi Václavovi Wildovi.

Vyprávění může být druh radosti. Natož můžeme-li se k němu vrátit jako se vracíme k řece, kterou máme rádi.

Kniha Fízl je něco mezi esejem, historiografickou prací a beletrií, přechází volně z jednoho žánru do druhého a zároveň je i překračuje. Práce sice vychází z materiálů, které produkovala komunistická tajná policie, nepracuje s nimi ale způsobem, jaký používá historiografie – není svázána nějakou metodologií, ale jsou v ní i postupy běžné v literatuře: hříčky, aluze, metafory, hyperboly, gradace, pointy…,

V matkinom tele sa ešte dlhé roky po pôrode nachádzajú bunky dieťaťa a platí to aj naopak. Materstvo robí zo žien príšery – spája čiastočky niekoľkých stvorení do jedného prapodivného organizmu.