Novela srovnatelná s Vančurovým Rozmarným létem, jeden z prvních postmoderních textů(ještě před tím, než byla postmoderna vynalezena), dlouho nevydávaná perla české literatury - to vše a mnohem víc je Větrník Karla Matěje Čapka-Choda. Zábavné poodkrytí tvůrčího procesu, anebo těžce ironické účtování s kritikou?

Sára Fukuharová, po matce Češka a po otci Japonka, žije v Jokohamě a zabývá se výzkumem vymírajícího úhoře japonského. Mezi její jediné přátele patří pan Nakadžima – postarší majitel domu s akvaristikou, ve kterém bydlí, a sousedka Miju, která neudělá krok bez dřevěného meče a celé hodiny tráví rozmluvami s úhořem Unagim.

Soubor třinácti povídek představuje básníka, prozaika, esejistu a překladatele Jana Zábranu (1931–1984) jako mimořádného autora povídek, průkopníka užívání hovorového jazyka a slangu v české próze a významného prozaika let padesátých, kdy povídky vznikly. Hrdiny Zábranových povídek jsou většinou mladí lidé, pracující na počátku padesátých let v dělnických profesích či pohybující se na okraji spole

Být vzornou manželkou: takový osud měl čekat Blanku ze šlechtického rodu Battaglia. Její dobrodružná povaha jí však velela jinak.

Dvě novely, v nichž se pražský chodec při svých cestách městem setkává s neznámými lidmi a naslouchá jejich vyprávěním o zaniklé civilizaci v Indii, o mravencích, kteří vytvářejí živé sochy, o chuťovém písmu, o hudebním nástroji vyrobeném z kostí pásovce, o dobrodružném životě prostějovského bratrance Edmunda Husserla, o mozaice na vile v Hodkovičkách, na níž je zobrazen bílý tygr se zelenýma očima,

Intimní příběh plný nečekaných zvratů a překvapivých odhalení. Suverénně napsaná próza o bolestných ztrátách, o lásce i rodinných tajemstvích, která se chvílemi čte jako napínavá psychologická detektivka.

Nové vydání legendární knihy Karla Poláčka o pětici kamarádů, jejichž dobrodružství vždycky skončí nějakým malérem, přináší vůbec poprvé Poláčkův text v doprovodu ilustrací Ondřeje Sekory. Notoricky známé a nestárnoucí příběhy Petra Bajzy, Čeňka Jirsáka, Edy Kemlinka, Antonína Bejvala a Pepka Zilvara z chudobince jsou plné dětského smíchu, rošťáren a úsměvných historek, které nezastaraly a baví malé

Kniha povídek Dvacet minut na vsi autora Jiřího Padevěta zavádí čtenáře mezi obyčejné lidi žijící své běžné životy plné práce, starostí, ale i zábavy, radostí a občas poklidných chvil. Tisíce podobných střípků životů se odehrávaly a odehrávají v Evropě každý den, mění se kulisy, mění se společenská uspořádání, mění se počasí, ale lidé zůstávají.

V malé vsi s podivuhodným názvem Zadní Deštná pod Poklicí žije svérázná dvojice otce a syna – starý Anton a mladý Anton. Žijí po svém, skromně, v souladu s přírodou a svým svědomím a tím jsou trnem v oku svým sousedům.

Kdo je lepší – Elán, nebo Jasná páka? Čemu víc obětovat – individuální svobodě, nebo domku v satelitu?

Kniha je souborem esejů a úvah představitelů zemí Střední Evropy na téma problémů současné doby. Tématy jsou historická hodnocení starší i nedávné minulosti , úvahy o aktruálních výzvách, jimž Evropa čelí, filosofické eseje reflektující nálady současnosti.

Nový román Petra Stančíka (Magnesia Litera 2015 za prózu) se odehrává v kulisách první poloviny 20. století. Hlavní hrdina Augustin Hnát se narodil zásluhou mořské panny.

Po vyprodaném prvním díle Punkového praporu přichází Petr B. Výškovický s novou knihou. Ve volném pokračování úspěšné prózy Punkový prapor autor čtenáře zasvěcuje do příprav na jednorázové výroční zmrtvýchvstání rozpadlé punkrockové skupiny.

Když bylo Daniele dvacet, chtěla mít všechno. Nejlepší oblečení, skvělé známosti, vlastní byt v Praze i výbornou kariéru.

Brilantná skratka, satirický nádych a skrytá metafora, to sú hlavné charakteristiky 150 krátkych porozaických útvarov - svojských bájok, ktoré obsahuje táto milá darčeková knižka.

Tématem slavné Hrabalovy prózy je životní dráha číšníka Jana Dítěte, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů. Je to kniha o češství, velikosti i mrzkosti v nás, kterou v roce 2006 zfilmoval Jiří Menzel.

Deset povídek, deset přesných popisů deseti situací, deset prožitků, které se buď odehrávají přímo uprostřed magických 90. let, nebo se skrz špinavé sklo přítomnosti ohlížejí zpět na magická léta osmdesátá... Co mají tyto prózy společné, je stručný, nepatetický styl a vyhraněný smysl pro pointu. Ačkoli se autor tematicky pohybuje v naší nejtěsnější současnosti, cosi v jeho textech stále jako by připomínalo

Stanislav Dvorský – Hra na ohradu. Literát z generace experimentátorů českého poválečného surrealismu.

Próza o složitém hledání rudního bohatství Hory Gimo. Autor Vladimír Sattran líčí v knize Hora Gimo složitou cestu k objevu rudního ložiska.

Osmatřicetiletá novinářka, autorka amerických časopisů Newsweek a Global Post, cestovatelka, absolventka Columbijské univerzity, držitelka literárního stipendia Pulitzerovy nadace a v neposlední řadě také autorka knihy o svatebních rituálech celého světa (jejíž vydání se momentálně připravuje ve Spojených státech) přišla letos v květnu na stránkách časopisu Reflex s unikátním projektem. Pojmenovala