Knihkupecké pulty jsou plné kuchařských knih, které jsou si mnohdy tak podobné! V kuchařce starého rybáře - Jak jsem potkal a snědl rybu se autor Luděk Švorc pokusil o netradiční pojetí: k jednoduchým receptům na české ryby, které zvládne připravit rybář v kuchyni uvyklý i úplný začátečník, přidal příběhy z lovu ryb umocněné fotografiemi řek a ryb. Ty dodávají receptům vůni prosluněných proudů. Kniha

Jde o příběh rozvedené ženy, zhruba třicetileté, která prožívá milostný příběh se ženatým mužem a postupně stále hůře nese neperspektivnost vztahu a velmi originálně a pravdivě se snaží zachytit psychickou krizi období, které prožívá řada žen moderní doby. Přes velký časový odstup od vzniku díla (1976) se zdá, že může zapůsobit autenticky a na dnešní ženy \"v produktivním věku\".

Kniha povídek Evy Turnové volně navazuje na deset knih sloupků, které vyšly pod názvem Turnový háj. Kniha je částečně autobiografická, témata, která se v knize objevují jsou zážitky spojené s působením v kapele, ponor do partnerských vztahů, výlety do širších stavů vědomí, nebo boj s každodenními titěrnostmi.

Čtyřicetiletý scenárista Sebastian se probudí po úrazu z narkózy a zjistí, že si nedokáže vzpomenout na několik měsíců svého života. Pomoc s rozpomínáním mu nabídne jeho ošetřující lékař, který se dle svých slov zabývá celostním přístupem k medicíně, kontakt z vnějším světem mu zprostředkovává mladá sociální pracovnice Zoe.

Ženy i muži v této knize stojí na rozhraní svých životů. Dosavadní jejich část, prožitá v nadějích, usilování a touze po uplatnění, se završila.

Důvody k sebevraždám jsou různé – stejně tak, jako způsoby jejich provedení. Sedm „minipříběhů“, šest ze současnosti, jeden z budoucnosti.

Kniha Otevřené možnosti je autorským výborem esejů, recenzí, studií a příležitostných textů z čtvrtstoletí rámovaného léty 1997 a 2022. Robert Krumphanzl se v nich soustředí na vybrané autory české literatury, jejichž dílo vznikalo a vzniká v posledních zhruba sto letech ve specifickém jazykovém a kulturním prostoru nadlouho poznamenaném kromě jiného dvěma totalitními režimy.

Je to generační konflikt, typický problém dnešní rozdělené společnosti, nebo rozpor víry a racionality? Jarka Kohoutová a Karolína Mapalová, matka a dcera, obě přišly o manžela a obě jsou nuceny se vyrovnat se životem po smrti blízkého člověka.

Prózy 677 (1977) a Afghánistán (1980) spojuje obdobná literární strategie: reflexe bezprostřední současnosti, doby, kdy tyto texty vznikly, se zde mísí s utopickými či distopickými vizemi fiktivní apokalyptické budoucnosti a s evokacemi časů civilizačního úpadku v minulosti. Oba tyto texty oplývají reáliemi společenství Charty 77 a kulturního podzemí v Československu konce sedmdesátých let, mezi nimiž

Život nelze naplánovat ani se na něj nedá dopředu připravit. Alice a Richard, sedmnáct let jejich společného života, dvě děti, Kája a Lola.

Biomanžel je volným pokračováním autobiograficky laděného bestselleru Biomanželka, kterého se prodalo přes sto tisíc výtisků a dočkal se i divadelní adaptace... Úspěšný spisovatel Mojmír se rozhodne běžet maraton, v jehož cíli ho čeká nepříjemnost, která mu obrátí život naruby: praskne mu aorta. Někdejší sebevědomý světák se tak změní v komicky neurotického pacienta.

Nejosobnější kniha autora. Přestože není primárně o něm, ale o jeho blízkých, věcech mezi nebem i zemí a tichu.

On a je zdravotní sestra, on skoro ještě dítě. Setkávají se na troskách svých životů, na troskách starého světa, na troskách jedné nemocnice, do níž jako všudypřítomné šlahouny plevelných popínavek proniká svět nový.

První a zároveň poslední próza scenáristy Jiřího Křižana (1941–2010). Příběh osiřelého venkovského chlapce vychovávaného bezmála starosvětsky spravedlivým dědečkem, prostříhávaný „blbeckými“ historkami z náhradní vojenské služby u Pomocných technických praporů (PTP). Nesmírně sugestivní vyprávění, které dává téměř fyzicky pocítit, jaké to je vyrůstat na okraji společnosti – jako politickou zvůlí ocejchovaný

Kniha Týdenní předčasnosti je průhledem do soukromě vnímaných událostí jednoho roku, který se lišil od ostatních tím, že byl předznamenán předpovědí konce světa. Autor tuto zvláštnost rozehrává do obecnějších dějinných perspektiv, z jejichž nadhledu prochází běžnými životními situacemi.

Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několika­měsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta\' společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň.

Slavný román Michala Viewegha, který autor napsal speciálně pro ženy. Jeho hlavní hrdinka, dvaadvacetiletá Laura, je redaktorkou populárního dámského týdeníku.

Reportér stanice CBS odhaluje ako médiá skresľujú správy.

Tak trochu jiná kniha o rakovině... Téma, které je stále často tabu, lidé se ho bojí nebo se stydí o něm mluvit. První částí knihy je nemocniční deník pacienta, který onemocněl rakovinou štítné žlázy.

V knize se nám na příběhu manželů s malým rozverným synkem a s nimi propojených osob z blízkého okolí nabízí nahlédnutí do života obyčejných lidiček a do skutečnosti, ve které můžeme být jednou nahoře, podruhé dole, případně se nalézat kdesi uprostřed vzduchoprázdna. Spolu s drobnou zápletkou, myšlenkovými pochody a špetkou humoru by někdo ze čtenářů mohl poznat i část sám sebe, ale v každém případě