Kniha jedného z najvýznamnejších znalcov staroegyptského náboženstva ukazuje na základe pôvodných textov vývoj egyptského chápania zbožnosti.

Představa středověkého měšťana praktikujícího jógu je stejně absurdní jako představamoderního velkoměsta, v němž by kurzy jógy nebylo možné navštěvovat. Role, jakou \'mystický Východ\' hraje v životě moderních společností a kultur, tedy není samozřejmá.

Kniha se věnuje egyptskému pojetí člověka a lidství. Sleduje přitom strukturu navrženou již v prvním díle tak, aby bylo jasně patrné, že Egypťané nahlíželi na všechny kategorie světových bytostí (bohy, blažené zesnulé, žijící i panovníka) shodným způsobem.

Předkládaná publikace si klade cíl přispět do diskuze o roli náboženství v současné společnosti a prostoru Česka, a to se zaměřením na aktuální trendy, které lze pro větší názornost označit poměrně obecným pojmem postsekularismus, který ovšem ve většině případů nevede k návratu tradičních náboženských struktur a církví utvořených v minulosti, ale k „novému“ formování religiozity a spirituality. Postsekularismus

Rusko je z náboženského hlediska jedinečnou zemí. Kromě postavení největšího pravoslavného státu světa má primát i v dalších oblastech.

This monograph has set itself the goal to examine, outline, elucidate, and supplement the existing body of knowledge concerning a theme from patristic and medieval theology recalled in 1953 by Marie-Dominique Chenu, and that is the assertion that man was created as a replacement for fallen angels (Yves Congar: créature de remplacement; Louis Bouyer: ange de remplacement). The study first shows that

Druhý díl Církevních dějin, který navazuje na předchozí zpracování církevní historie v antice a středověku, je vymezen obdobím sahajícím od počátků protestantské reformace až po předvečer Velké francouzské revoluce. Autoři předkládají komplexní syntézu církevních dějin, která neopomíjí žádnou z důležitých křesťanských skupin novověku a překračuje konfesní pohled na církevní dějiny.

Pokračovanie provokatívnej knihy Evanjelium podľa mňa o hľadaní pravdy o živote a jeho zmyslu. Autor si zobral na mušku najťažšie z evanjelií - Jánovo - a na pozadí najnovších objavov archeológie a ďalších historických vied hľadá odpoveď na otázku, či môže aj v dnešnej dobe niečo dať modernému človeku kniha stará 1900 rokov.

Spiritualita se na počátku 21. století opětovně dostává do popředí zájmu. Její současné oživení zejména v podobě nenáboženské (neinstitucionalizované) spirituality, a zároveň i narůstající zájem o toto téma ve vědě, je třeba brát vážně.

Azda najznámejších žiak Karla Rahnera, emeritný profesor univerzít v Münsteri a Viedni a predstaviteľ praktickej fundamentálnej teológie Johann Baptist Metz (1928), ponúka v tejto knihe výber zo svojich najdôležitejších spisov.

Publikace představuje úvod do staroegyptského náboženství, především s ohledem na problematiku pojetí božského a božských bytostí a jejich odrazu v přirozeném a lidském světě. Náboženství starého Egypta a jeho jednotlivé fenomény jsou tak nahlíženy v jejich provázanosti s přírodními místními podmínkami, přírodními jevy, lidskou existencí a uspořádáním společnosti.

Obecný úvod do fenomenologického a historického studia náboženství z pera klasika moderní religionistiky určený pro široké publikum. Jednotlivé kapitoly knihy pojednávají o vztahu posvátného a profánního na rovině prostoru, času, přírody a lidského života.

Fenomén new age sa naďalej kryštalizuje ako globálne pôsobiaci ezoterický prúd, ktorý sprevádzal vstup do nového milénia. Ako taký, vstúpi časom i do análov dejín náboženstiev, v rámci ktorých je a bude považovaný za najreprezentatívnejší variant postmodernej religiozity.

Kniha je venovaná problematike katarskej herézy. Autor v nej detailným spôsobom sleduje konštruovanie obrazukatara ako dualistického heretika inkvizítormi, šírenie ich predstáv v cirkvi a kontamináciu učeneckých predstáv a laických názorov.

Štvrtý diel tejto súbornej práce pokračuje vo výklade mystiky kresťanskej, zaoberá sa mystikou islamskou atakisto novým rozvojom mystiky na Západe.

Posledný diel encyklopédie pojednáva o mystike v náboženstvách Ďalekého Východu.

Záverečná časť trilógie, ktorej prvý diel tvorí Indická astrológia a druhý Rozhovory o astrológii.

Kniha Myšlení o transcendenci nabízí dvanáct zastavení nad pojetími transcendence z pohledu teologů od starověku po moderní dobu, renesančních umělců, náboženských pedagogů a jazykovědců. V chronologickém sledu se před čtenářem odkrývá bohatý myšlenkový svět apoštola Pavla, biskupa Ambrože Milánského, „andělského učitele“ Tomáše Akvinského, teoretiků italského renesančního disegna (např.

Božstva mají jen jediné omezení — lidskou představivost. Skrytou součástí každé náboženské tradice je sklon připisovat bohům lidské vlastnosti a city.