Ženy rády píšou rozsáhlé romány o lásce, v nichž se láska topí v kaši slov, slov, slov... a slova v moři nudných dějů, jimiž se ženy domnívají vyjadřovati celý svět. Rády takové romány také čtou.

Třicátnice Klára se rozhodne, že musí se svým jednotvárným životem něco udělat. Chce se vymanit ze zajetých kolejí vyznačených zastávkami „studium – práce – nájem“ a konečně začít se psaním.

Román o domě, který pamatuje velké dějiny, a o lidech, kteří s nimi museli žít. Maloměsto v srdci Vysočiny a na hlavní ulici dům, který pamatuje tolik, že musí vyprávět, aby se nerozpadl.

Děj devíti povídek knihy Scesta se časově odehrává v rozmezí od třicátých let dvacátého století po současnost, geograficky zasahuje od rovníku až za polární kruh. Na první pohled samostatné prózy rozvíjejí postupně detektivní zápletku zasazenou do historických i současných kulis, které odkazují na podstatné i méně známé události světových dějin, a odkrývají jejich nesmazatelnou stopu v životech několika

Takhle o dějinách střední Evropy ještě nikdo nevyprávěl. Cesta vlakem zmizelou zemí po stopách osudové lásky.

Korespondence mladočeského politika a roudnického starosty Ervína Špindlera (1843–1918), kterou adresoval v letech 1867–1899 své snoubence a manželce Marii Procházkové, představuje cenný pramen k poznání privátní a veřejné sféry české měšťanské rodiny v Rakousko-Uhersku i zajímavý příspěvek k výzkumu moderních politických dějin konce 19. století. Soukromě laděné dopisy ze šedesátých a sedmdesátých

Zbyněk Černík je jedním z našich nejvýznamnějších znalců švédské literatury a překladatelů ze severských jazyků. Ve své knize vzpomínek přibližuje Švédsko a švédský svět českým čtenářům, střídmým a věcným způsobem vypráví ovšem o celém svém životě, o studiích, cestách či o práci v nakladatelství Odeon.

Poviedkový výber zo zrelých próz Boženy Němcovej zostavila, usporiadala a doslovom opatrila literárna historička Jaroslava Janáčková. Ideu dievčaťa – ženy na úteku kongeniálne prepojila so spisovateľkiným útekom.

Samotáři nežijí jen na Šumavě. Aleš Palán, autor bestselleru Raději zešílet v divočině, přináší setkání s dalšími solitéry žijícími stranou civilizace.

Drozdova novela, napsaná v době začínající normalizace a dostupná pouze jako samizdat, patří k vrcholům onoho typu prózy, který by se dal nazvat sebezáchovným. Smyslem pro detail, psychologickou drobnokresbou, schopností jemného odstínění drobných nuancí a pomalého pronikání pod povrch zdánlivě nepodstatných věcí působí tento text jako malý zázrak.

Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným.

Hrdinové jedenácti povídek prozaického souboru Američané jedí kaktusy povětšinou z jakýchsi zvláštních nevyřčených důvodů psychicky nebo fyzicky trpí. Zejména jsou ale osamělí jako kůl v plotě.

Mladý učitel Ondřej Šmíd přijíždí do rodného města na oslavu dědečkových sedmdesátin. Očekává, že v bytě svých rodičů najde idylu a ospalý klid; místo toho se ale o slovo hlásí tajnosti, zamlčované křivdy a vzpomínky, které i po letech vzdorují zapomnění.

Knihu žertovných aforismů Jiřího Oliče doprovázejí veselé ilustrace Jaroslava Róny.

Zbierka básní z rokov 1989-1995.

Sugestivní dokumentární rekonstrukce skutečného příběhu. Soukromá tragédie jedné rodiny na pozadí historických událostí.

Kniha Jana Kameníčka není pouze obrazem životní dezorientace dnešního člověka. Sled událostí, v textu nazíraných jako podobenství současnosti, je bezcílným pohybem \"mezi\", a především cestou ke své vlastní podstatě v příběhu začínajícím i končícím zdánlivým návratem k \"prvotnímu\". Pokusy bezejmenného hrdiny, lépe řečeno antihrdiny, o identifikaci okolního světa se stávají mostem k znepokojivému

Výbor z komentářů a úvah tří předních publicistů, spojených s MfDnes, navazuje na knihu Petrušky Šustrové Svět kolem nás. Z mnoha stran i úhlů se zabývají pozůstatky totality a jejími dopady na dnešní společnost, nemoralizují, ale píší o sobě i o nás.

Deník kočičího intelektuála je mapou jednoho roku v životě přemýšlivého kocoura a „jeho lidí.“ Kočičí intelektuál zpočátku sleduje život svých lidí s jistým odstupem a lehkou ironií. Přesto, že má rád své jistoty, sám ve svém životě zažije poněkud dramatický zvrat, při kterém mu půjde o život a který ho dovede k jiným lidem a k poznání, že je dobré věřit ve šťastné konce.