Nová sbírka básní básníka a hudebníka Davida Růžičky nabízí 37 básní groteskní lyriky.

Reprezentativní výbor z básnického, prozaického a publicistického díla Vítězslava Hálka (1835—1874) má ambici shrnout jeho nejvýznamnější a zároveň čtenářsky dosud živé práce. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky Večerní písně (1858) a Pohádky z naší vesnice (1874) a dále čtyři povídky (Muzikantská Liduška, 1861; Domácí učitel, 1867; Na statku a v chaloupce, 1871; Poldík rumař, 1873), reprezentující

Jedno z nejvýznamnějších děl české literatury s obrazovým doprovodem Oldřicha Hamery (* 1943), výrazného českého grafika, mj. jediného žáka a spolupracovníka Vladimíra Boudníka, ale také vydavatele samizdatových publikací v edici Explozionalismus (např. výběru z Máchových deníků s ilustracemi Jiřího Koláře či textů Ladislava Klímy). Hamerovy monotypy na téma Máchova Máje, vznikající průběžně více než

Tato kniha přináší příběhy o bohu Osiridovi a jeho manželce Isidě, o mocném králi Setnovi či královně Hatčepsut, ale i o bohatém egyptském králi a chytrém zloději...

Kniha Vysoká hra mýtus nenávratného, jejímiž editory jsou Jakub Hlaváček a Miloslav Topinka, navazuje na předchozí kompletní knižní vydání všech čtyř čísel časopisu Le Grand Jeu / Vysoká hra v českém překladu (Malvern, 2017). Zahrnuje texty Rogera Gilbert-Lecomta, Reného Daumala a Rollanda de Renéville, účastníků skupiny Vysoká hra, jež nebyly publikovány ve stejnojmenné revue, texty věnované jednomu

Pavel Čech je malíř. A hasič. A Indián. A kromě toho taky spisovatel, táta a ještě spoustu dalšího. Ale právě to, že je malíř, je pro tuhle knížku důležité. Jeho obrazy jsou okna do jiných světů, které je radost prozkoumávat. Tak nějak mi přišlo líto, že některé ty obrazy, které toho tolik říkají, zůstanou u malíře v ateliéru a případně u někoho doma na zdi. A vzpomněl jsem si na Františka Hrubína

Milovaný i nenáviděný výběr z české poezie, letos podeváté. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnována publikování

Výbor z básnické tvorby Jaroslava Kovandy. Kniha je koncipována tak, aby odrážela Kovandovu básnickou mnohovrstevnatost. Sestává proto z tematických celků, jež jsou napájeny nejenom z tzv. velké i malé historie (intimní, rodinná, kolektivní, areálová paměť), ale představují také autorovy básnické překlady, poezii pro děti či jeho práci pro časopis Psí víno, jenž v 90. letech založil. Všechny tyto žánrové

Druhá básnická sbírka Pavly Vašíčkové je plná hříček se slovy, s jejich hranicemi, s obzorem řeči a vzlety do bezmeznosti: Jelikož čteme písmena, ale ne vždy myšlenky, píšeme písmena, ale ne vždy činy, létáme na nebi, ale ne v něm. Cítíme přiléhavý tlak snů, mléčné objetí mlh. Neznajíce sytost hladu hladovíme sytostí, celý svět hladoví sytostí. Zbídačeni vědomostmi, obtěžkáni zkušenostmi, než se ve

Sbírka básní o tom, co MÁMY denně zažívají a jak si (ne)umí se vším poradit. Básně, které pobaví, pohladí i ukonejší. Svět MÁM je různorodý a pestrý. MÁMÁM jsme všichni vděční za život a právě především ten tato sbírka oslavuje! A to nejméně tak, jak MÁMY oslavují každé kafe a hlídání svých potomků. Co si budeme namlouvat… Pohromy i štěstím nabité chvíle, eskapády i vzlety! MÁMY, tak na zdraví!

Výbor z básnické tvorby Lydie Romanské představuje verše z většiny autorčiných sbírek, jichž napsala na dvě desítky, a sice od titulu Půl hodiny po lásce (1982) k zatím poslední knížce s názvem Zpovídat se z poezie (2023). ***** Jako básnířka se etablovala s darem rozvinuté, osobitě pojaté metaforiky, intimní ženské tematiky vsazované do životního a přírodního cyklu. Své životní peripetie a mnohdy

Básně Ivana Martina Jirouse z let 1981 - 1987. V autorově poezii se zcela programově odráží společenská a politická situace uvedeného období. Autor zde vykresluje portréty svých přátel, v drtivé většině vězněných tehdejším režimem. I proto lze tuto poezii nazvat jako angažovanou a angažující se.

Indiferentní krajina (1981) je významnou sbírkou z doby nejhlubší normalizace. Byla publikována jako prvotina tehdy zhruba třicetiletého autora a okamžitě zaujala svým nekompromisním odmítnutím konformismu a životní přikrčenosti. Velmi pochvalně jí aplaudovali Jan Zábrana a Sergej Machonin, ale i dnes, po dvaceti letech od jejího vzniku, se ukazuje, že její poselství, stejně tak jako její poetika nezůstaly

Literární debut Veroniky Švandové (nar.1985), mladé výtvarnice a básnířky se vyznačuje tematickou sevřeností a jazykovou invencí; některé akordy její sbírky odkazují k prvním knížkám Ivana Wernische. Východiskem se pro ni stává sen, imaginace a metafora jimiž se básnířka dotýká tajemství světa. V práci \"s obrazy\" se Veronika Švandová dostává do blízkosti surrealismu, vždy si však ponechává nad básněmi

Básnická sbírka.

Poetika Slavomíra Kudláčka (nar. 1954) se v posledních letech zřetelně tříbí a projevuje snahu o minimalizaci vnějších slovních efektů ve prospěch „přímého vidění“ a sdělnosti. Jeho občasný příklon k delším básnickým skladbám koresponduje s určitou prozai

Básnická sbírka.

Záhady, tajemno a dobrodružství odehrávající v hrncích, pekáčích, pánvích, sklínkách i sklenicích. Martyrium civilních molekul při jejich \"transmutaci\" v lahůdku. Není to běžná kuchařka. Je to snadno srozumitelné vyprávění o chemický dějích probíhajících při vaření doplněné základním vysvětlujícím chemickým aparátem. Zvláštní pozornost je věnována i způsobům jak jíme a jídlo chutnáme - tedy psychologii

Čtyřverší je akord, který úžasně zazní a rychle odezní. Čtyřverší jsou lyrické epigramy, ve kterých se zrcadlí celý svět. V našem životě je mnoho bezvýznamných věcí, na kterých jsme citově závislí, a Žáčkova čtyřverší dotekem obraznosti spojují tyto maličkosti v překvapující akordy. Od kolébky do hrobu nás provázejí malé, všední, zdánlivě bezvýznamné věci, které Jiří Žáček ve svých neobvyklých čtyřverších

Druhá básnická sbírka autora. Tentokrát o slané vodě Jadranského moře a jednoho z jeho ostrovů, který autora očaroval. Jde o nekonformní pohled na chorvatský Pag, pohled velmi se lišící od povrchního přehlédnutí během letní dovolené.