Sbírka básní o osudu, snažícím se ovládnout život člověka, o každodenním boji se světem, ale i o kocourech na plovárně, kterým je to vše úplně jedno.

Jmenuji se Mirka Langerová a narodila jsem se v Praze 29. 5. 1967. Nyní žiji na Šumavě pod Kašperským Hradem na samotě u lesa. Básně skládám od klinické smrti, kdy se ve mně vše obrátilo. Proč básně? Je to uklidnění ve vypjatých situacích, stresu, smutku, ale i v radosti, romantice. Víc o všem přemýšlím, když píšu a pak jsem sama se sebou spokojená. Taky bych chtěla, aby po mně něco zůstalo a aby na

Když měl stručně zhodnotit normalizační básníky, napsal jejich ústy, jejich perem: Moje věčné image,/ z prdelí mít garage. Před pětatřiceti lety jsem si všiml, že jsem v antikvariátě na Na Můstku denně. Z pro nás mystického prostoru \"zezadu z krámu\" mi přinesl jednu z tisíců tehdy zakázaných knih. Václav Renč, Setkání s Minotaurem. Tisíckrát jsme spolu mluvili. Nejde o to, že věděl o literatuře hodně.

Kniha Vysoká hra mýtus nenávratného, jejímiž editory jsou Jakub Hlaváček a Miloslav Topinka, navazuje na předchozí kompletní knižní vydání všech čtyř čísel časopisu Le Grand Jeu / Vysoká hra v českém překladu (Malvern, 2017). Zahrnuje texty Rogera Gilbert-Lecomta, Reného Daumala a Rollanda de Renéville, účastníků skupiny Vysoká hra, jež nebyly publikovány ve stejnojmenné revue, texty věnované jednomu

Druhá básnická sbírka autorky, jež tematicky opět vyzvedává podzim života. Činí tak formou křehké lyriky obsahující nosné barvy nostalgie, něhy a touhy po životní vyrovnanosti a kráse ducha.

V další básnické sbírce Ivany Štětkářové se setkáte s rozličnými lidskými osudy i se spletitými mezilidskými vztahy. Autorka miluje přírodu, zejména krajinu severního pohraničí, kde se aktivně podílí na záchraně historického odkazu původního obyvatelstva. To vše se odráží v jejích verších. Nevyhýbá se ani vážným tématům kolem nemoci a smrti. Osobitým způsobem sděluje čtenáři své poznatky a pocity umocněné

Knížka plná humoru obsahuje výběr limericků, které překvapí nečekanými pointami a rozveselí čtenáře každého věku. Knížku doprovázejí ilustrace plné barev i nápadů Jany Štěpánové.

Další básnická sbírka brněnského autora Jindřicha Valenty, v pořadí již pátá. Snová, přemýšlivá poezie propojená s nevšedními ilustracemi, které podtrhují celkový dojem na čtenáře.

Básnické dílo Jiřího Wolkra (1900—1924) si v sobě uchovalo nezaměnitelnou výpověď o radikální proměně poezie dvacátých let a záhy podnítilo četné polemiky o směřování avantgardního umění. Poúnorová kritika jej však účelově dezinterpretovala v duchu proletářství a budovatelské vitality. Česká knižnice proto přináší výbor, který chce sejmout z Wolkra tuto zjednodušující, v povědomí čtenářů stále přetrvávající

Básnická sbírka.

Básně Ivana Martina Jirouse z let 1981 - 1987. V autorově poezii se zcela programově odráží společenská a politická situace uvedeného období. Autor zde vykresluje portréty svých přátel, v drtivé většině vězněných tehdejším režimem. I proto lze tuto poezii nazvat jako angažovanou a angažující se.

Básnická sbírka.

Román o člověku s rychle zrozenou závislostí na své moderní kalkulačce, která ho přivedla skutečně až na dno, i o jeho zmrtvýchvstání zásahem přátel. Exilovému autorovi se podařilo zachytit tísnivou a ubíjející dobu nedávné nesvobody v Československu a těžko uvěřitelných absurdit i pro ty, kteří ji nezažili anebo na ni postupem času zapomínají.

Jedná se o kritickou edici legendy o sv. Vintířovi (Vita s. Guntheri), která byla sepsána v břevnovském klášteře v polovině 13. století za účelem Vintířovy kanonizace. Durynský šlechtic Vintíř byl vlivným diplomatem ve službách otonských a sálských císařů v první polovině 11. století. V Bavorsku založil benediktinské proboštství v Rinchnachu, odkud řídil kolonizaci pohraničního hvozdu. Krátce před

Ve sbírce Michala Matzenauera nazvané Po kameni cesta se setkáváme s poetikou pro autora již charakteristických rysů. Motiv bloudění jako by se posunul konkrétnějším směrem lyrický subjekt se nachází na dané cestě, dávno již vmíšen spolu se všemi živly světa do obeznámenosti o jejích mnohých krásách i nástrahách. Na své pouti tak kráčí osamoceně, ačkoliv v kontextu osobních zpovědí i společenských

Výbor těží, s výjimkou prvotiny, ze všech autorových dosud vydaných sbírek básní i z jeho nových rukopisů. Básně se věnují tématům „milostným i nemilostným“, která, jak taky jinak u básníka s romantickými kořeny (i když otužovaného nejrůznějšími vratkostmi a skepsemi), zůstávají jeho autentickým zrcadlem.

První básnická sbírka Filipa Peška - rodilého Pražáka, vystudovaného teoretického fyzika, ředitele vesnické školy, webdesignéra a programátora, obdivovatele východních filosofií. Sbírka obsahuje texty především z osmdesátých a z devadesátých let. Skládá se z několika tématicky odlišných celků - kromě úvodní části Vesnice, inspirované přírodou a staročeským venkovem, obsahuje oddíly Bouřkový obloze

Krajanská poezie která radostně vnímá naši českou současnost. Aurorova čtvrtá sbírka.

Epitaf černé kočky je básnickou sbírkou autorky Lucie Faloutové. Kniha, jež je autorčinou prvotinou, obsahuje devatenáct lyrickoepických básní. Baladické ladění veršů, stejně jako problematika mezilidských vztahů a otázka viny a trestu jsou inspirovány Erbenovou Kyticí. K dosažení dějového spádu a určitého napětí autorka rovněž využívá rýmování a pravidelnou rytmizaci. Z hlediska ukotvení v určitém

Jedna z nejznámejších sbírek básníka, v níž obraz jeho maminky, prosté ženy, veliké svou láskou k rodině, dobrotou a pracovitostí, je zároveň obrazem domova, v němž chudoba je vyvažována jemností a čistotou lidských vztahů.