Znovu vás zveme na setkání se zajímavými lidmi, do jejichž života i osudu se zapsala Šumava. Seznámíte se s nelehkým životem známého modravského starosty Antonína Schuberta, jemuž mnohokrát život ukázal odvrácenou tvář. Antonín Pártl vzpomíná na dětství a historii obce Dolní Vltavice krátce po roce 1945, kdy prázdné domy skýtaly místa pro klukovská dobrodružství. Poutavě o tehdejší době vypráví i Karel

Traja slovenskí prezidenti v exkluzívnom rozhovore o Slovenskej republike, ktorá dospela. Karol Lovaš vedie krátky, ale veľmi priamy a mienkotvorný rozhovor so všetkými troma slovenskými prezidentami. 18-ročná Slovenská republika sa stala príleži tosťou, pri ktorej som sa po rokoch opäť stretol so všetkými tromi slovenskými prezidentmi, ktorí ju sprevádzali na jej ceste k dospelosti. Michal Kováč,

Kniha Pověsti z Čech Josefa Virgila Grohmanna (1831–1919), významného domácího německy píšícího mytologa, je historicky první sbírkou českých pověstí. Toto unikátní dílo je však širší veřejnosti téměř neznámé – ani ne tak proto, že od jeho prvního a dosud jediného vydání uplynulo již téměř 150 let, jako spíš z toho důvodu, že vyšlo pouze v německém jazyce. Díky tomuto účelovému zapomenutí, způsobenému

Pod společným označením Zmizelé Čechy a Zmizelá Morava a Slezsko vychází edice, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové. Jednotlivé tituly edice přinášejí zejména unikátní archivní snímky zaniklých objektů, doplněné stručnou historií města či regionu.

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost

této publikaci nás autor zve k návštěvě více než padesáti hradů, tvrzí a zámků v České republice. Představuje stavby známé a dodnes obývané i ty zapomenuté, zříceniny restaurované i opuštěné, zbytky paláců a opevnění, dnes pokryté bujnou vegetací. Některé jsou na místech snadno přístupných, v rovinách, údolích, na kopcích, k některým vedou náročné turistické stezky. Co je navzájem spojuje? Mají svá

Rok 1950 patří k těm temnějším. Vrcholily politické procesy i studená válka. Velké dějiny zažívaly své velké dny. Ale i v tomto čase si mezi balvany velkých historických událostí razí cestu proud běžného života. Na Barrandově natáčejí Temno a v Karlíně se hraje Nebe na zemi. Na pražském Vítkově je odhalena monumentální socha Jana Žižky, cestovatelé Hanzelka a Zikmund se po třech letech vracejí do Prahy

Jsou strhujícím, takřka didaktickým příběhem vztahu Čechů k vlastnímu kmenovému a státnímu zřízení od příchodu kmene do kotliny Bohemie až po současnost. Kniha mapuje vývoj českého vztahu k vlastnictví, k legitimitě a hierarchii moci, v rámci širších celoevropských dějů. Pro svou stručnost a přehlednost se přímo nabízí jako pomůcka pro školní výuku dějepisu.

Publikácia predstavuje najstaršie písomné pamiatky z historického obdobia Veľkej Moravy viažuce sa k územiu dnešného Slovenska. Jej cieľom je čitateľovi objasniť spoločenskú, umeleckú a historickú hodnotu staroslovienskych textov. Značná pozornosť je venovaná ukážkam z veľkomoravskej literárnej tvorby - predkladá pôvodné texty i preklady doplnené komentovanou časťou. Ide napríklad o dokumenty Zákon

Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké“ dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i

Třetí část čtyřdílné řady dokumentů týkajících se československých ústavních dějin tvoří dokumenty z let 1960 až 1989. První část publikace představuje dokumenty vydané v období tzv. socialistické ústavy, které mají především ukázat prosazování socialistické zákonnosti, ale i mírné uvolňování vedoucí k „pražskému jaru“ v roce 1968. Druhá část dokumentů charakterizuje období tzv. normalizace ve federativní

Tešínska kňažná Hedviga z rodu Piastovcov (1470 – 1521) bola jednou z najvplyvnejších osobností prelomu stredoveku a novoveku v Uhorskom kráľovstve. Bola manželkou uhorského palatína Štefana Zápoľského, matkou poľskej kráľovnej Barbory a neskoršieho uhorského kráľa Jána Zápoľského, a väčšinu svojho života prežila práve na území dnešného Slovenska. Kniha mapuje život a aktivity kňažnej Hedvigy v kontexte

Kniha Bratislavské rarity prekvapí aj dobrého znalca. Koľko unikátov skrýva naše mesto a jeho najbližšie okolie.

Sečovce boli v minulosti považované za židovské mesto. Dôvodom ľf bola skutočnosť, že napriek tomu, že židovská komunita tvorila len jednu tretinu obyvateľov, bola výrazne viditeľná.

Monografie mapuje životní běh českého historika Bartoše i jeho předků a neopomíjí žádný podstatnější detail uchovaný v pramenech. Druhá část monografie se zaměřuje na rozbor klíčových Bartošových textů a jejich ohlasů v naší odborné literatuře.

Životice: malá vesnice uprostřed Těšínského Slezska. Po Mnichovu zabrána Polskem, po 1. září 1939 se jako dobyté území stává součástí Říše.

Ladislav I. ako uhorský kráľ je významnou historickou osobnosťou našich dejín s výrazným dosahom na stredovekú Európu. Odhliadnuc od jeho politických a vojenských úspechov je jeho blahorečenie za svätého založené najmä na jeho neprehliadnuteľnej zásluhe o rozvoj kresťanstva v stredovekom Uhorsku.

Slovník představuje strukturovaná biografická hesla představitelů krajských soudů, zemského, obchodního a vrchního zemského soudu v Praze, a vedoucích státních návladních. Je uvozen nástinem organizačního vývoje soudnictví a studií ideální soudní kariéry.

Boleslavský landfrýd je knihou tematicky situovanou na pomezí politických, právních a regionálních dějin. V centru její pozornosti stojí instituce založená v neklidné době polipanského bezvládí k ochraně míru na teritoriu historického Boleslavska.

Československý Červený kríž (Slovenský Červený kríž) bola a je najstaršia a najväčšia mimovládna humanitná organizácia vo vtedajšom Československu a vzniknutej Slovenskej republike. V predkladanej knihe sú chronologicky zoradené udalosti a fakty vybrané z archívov tak, aby bolo čitateľovi jasné, že Červený kríž na Slovensku postupne prechádzal pamätnými zmenami, ktoré vyvrcholili historickým faktom