Monografie sestává ze dvou hlavních a dvou doplňkových částí. První část přináší nejstarší lingvistické, epigrafické a archeologické informace o raných uživatelích germánských jazyků.

Čo je to konverzácia? Je to len nezáväzný spoločenský rozhovor alebo môže ísť aj o niečo viac?

Kniha akcentuje úlohu poezie v životě dětí a mládeže, v mezigenerační komunikaci i ve školním dialogu mezi učitelem a žákem. Je koncipována tak, aby podpořila odborný zájem o literaturu pro děti, ale také aby se stala oporou pro učitelskou veřejnost i běžného čtenáře.

Projekt TOP 5 sa zameriava na výskum súčasného slovenského umenia s cieľom priniesť informácie o nových podnetných dielach slovenskej poézie a prózy vydaných vo vybranom kalendárnom roku, tentoraz s vročením 2017. Ôsme pokračovanie antológie už píše svoju vlastnú tradíciu a od roku 2012, keď vyšlo prvé vydanie, postupne zmapovalo literárnu tvorbu v rokoch 2010 – 2017.

Matúš Mikšík v monografii venovanej predstaviteľovi skupiny Osamelých bežcov analyzuje jeho zbierky, interpretuje básne a objasňuje princípy jeho poézie. Ivan Laučík (1944 - 2004), básnik zo skupiny Osa­melých bežcov, bol životom a tvorbou nerozlučne spätý s Liptovom.

Modernismus, ať už chápaný v jakékoliv periodizaci (dlouhé či kratší), nepochybně přinesl radikální proměnu obrazu světa, a to ve velmi rozdílných oborech lidské činnosti od výtvarného umění, architektury, přes literaturu, filozofii, lingvistiku až po eschatologické a futuristické vize v myšlenkách politiků a ideologů. Specifickým problémem jsou pak dramatické střety mezi individuálními intencemi jednotlivců

Výskum kázňovej prózy, ktorý sa v minulej dobe – až na výnimky – nepociťoval ako zásadný a dôležitý, sa po roku 1989 znovu naštartoval a sľubne rozvinul. Pretože výskumné podlžnosti sú stále značné, k ich vyrovnaniu má prispieť rad monografií, venovaných kázňovej próze ako autonómnemu literárnemu dielu a dokumentu doby.

Doménou literární historičky a editorky Jaroslavy Janáčkové je česká literatura 19. století. Po řadě autorských monografií nebo problémově koncipovaných souborů studií představuje přítomná kniha první výbor z jejích kratších statí publikovaných v obtížně dostupných časopisech nebo sbornících, doplněný o příspěvky dosudnetištěné.

Průvodce historickým fondem Národní technické knihovny v Praze jako pokus o dílčí syntézu. Knihu Nesamozřejmost vědy a techniky lze vymezil jako rozsáhlá filozofickou esej, jejímž námětem je evropská vědecká literatura od 16. do počátku 20. století v historických, kulturních, vědeckých a filozofických kontextech.

Anna Housková představuje trochu jiného Borgese, než jaký je znám z četby povídek. Odkrývá Borgesovu umanutou zálibu v argentinských reáliích a jeho vztahování se ke gaučům z literatury a zabijákům z předměstí.

Publikace Michala Kosáka a Jiřího Flaišmana Editologie (On náčrtu ke knize) se na novočeském materiálu věnuje metodologii ediční práce. Kniha v úvodních částech rozvrhuje základní typologii edičních přístupů a ukazuje možnosti, jak lze k vydávanému materiálu přistoupit.

Speciálním tématem knihy je Čapkova literární tvorba umělecká i publicistická, a nejen sama o sobě, nýbrž také ve svých vazbách na autorovo primární dílo výtvarné, na paralelní tvorbu slavného bratra Karla a samozřejmě na běh autorova života. A jak prozrazuje její jmenný rejstřík, nevnímá tato kniha svůj objekt jen v úzkých domácích hranicích, nýbrž vidí jej ve vztazích k paralelnímu umění evropskému,

Jana Juhásová kladie dôraz na nedogmatické , individualizované koncepcie spirituálnej poézie súčasných autorov. Štúdie kombinujú rozličné prístupy k stanovenej téme, ktoré umožňujú aj čiastkový problém spracovať v relatívnej úplnosti a tak, že predstavuje prienik do hĺbky i naprieč masívom skúmaného predmetu.

Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším.

Monografia H. Ch. Andersena predstavuje základný výskum prijímania tvorby tohto dánskeho spisovateľa v našom kultúrnom priestore. Metodologicky sa okrem iného opiera o slovenské literárnovedné a translatologické publikácie a edície s témou medziliterárnych vzťahov a tematicky nadväzuje na zahraničné monografie venované prijímaniu H. Ch. Andersena v inonárodných literatúrach.

Stále aktuálne eseje a kritiky slovenskej spoločnosti a literárneho spoločenstva, ktoré autor začal uverejňovať už na začiatku 30. rokov minulého storočia.

Kniha významného brazilského novináře a scenáristy pojednává o osobnosti a životní cestě Paula Coelha. Bez předsudků i bez příkras líčí klíčové zkušenosti, které budoucího spisovatele formovaly – vztahy s rodiči, pobyty v psychiatrických léčebnách, rozmanité sexuální zkušenosti, inklinaci k satanismu, střet s mocí, znovuobjevení víry i tvůrčí úspěchy, jak v oblasti hudby, tak později literatury.

Pro mnoho čtenářů je Austenová nejtypičtější anglickou spisovatelkou. Kniha zkoumá dějiny této identifikace Austenové s angličanstvím a poukazuje na to, že kulturní ikonu z ní udělaly především formální kvality jejích děl a její pokrokové literární techniky.

Autorka vás na stránkach tejto knihy pozve sledovať životné osudy a spoznávať diela piatich významných spisovateľov 20. storočia. Spoločným menovateľom života a diela Sigrid Undsetovej, Paula Claudela, Archibalda Josepha Cronina, Françoisa Mauriaca a Axela Muntheho je hľadanie cesty k Bohu a odhodlanie premietnuť výsledok tohto hľadania vo svojom diele.

V osmém svazku edice Skrytá moderna chceme upozornit na literární historií opomíjený (1913). Nejvýznamnější skupinové vystoupení předválečné avantgardy se poměrně dlouho připravovalo, souběžně s přípravou byla organizována také skupinová čtení, doprovázená diskusemi navazujícími na velkou generační polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku almanachu se počítalo též se spoluprací absentujících