Kniha Barbory Geistové Čakovské nejprve vychází z pojetí synonymie v logice, avšak záhy přejde k pojetí synonymie v lingvistice. To jí umožnilo zvolit pevnou a jasnou metodologii, kterou rozebírá problematiku.

Kniha Zdánlivé zbytečnosti se zabývá technikou psaní a vlastní potřebou psaní, stavbou dialogu a monologu a také postupem, jak napsat povídku nebo rozhlasovou hru. Spisovatel Jan Kameníček má v tomto směru bohaté zkušenosti a může čtenáři leccos sdělit.

Čo je to konverzácia? Je to len nezáväzný spoločenský rozhovor alebo môže ísť aj o niečo viac?

Na analýzách korespondence významných osob české kultury jsou prezentovány možnosti metodických postupů z oblasti sociolingvistiky a pragmalingvistiky.

Monografie Kateriny Clarkové, zabývající se historií a vývojem románu jako protežovaného žánru socialistického realismu, představovala na počátku 80. let 20. století významný milník v analýze sovětské literatury. Autorka přiřkla na Západě zavrhovaným ideologickým dílům vlastní hlas a interpretovala je nikoli z perspektivy západního kánonu klasické literatury, ale z hlediska kontinuity a klíčových dichotomií,

Jak moc je důležité to, co text neříká? A jak o ne(do)řečeném přemýšlí literární teorie?

Bubáčci, stejně jako dříve vydané výbory Struktury a Obtisky, představují osobitou koláž Kožmínova soukromého, akademického i kulturního života, avšak objevuje se v nich i řada pronikavých filozofických reflexí, aforismů, komentářů k literárním dílům, filozofickým textům apod. Vydáním Bubáčků (název je aluzí Skácelovy básně) bude dovršen nejen původní autorský záměr, ale kniha zároveň přispěje k hlubšímu

Od roku 1957 se v Sobotce pořádá festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Ruská bohemistka Ludmila Budagovová (nar. 1932) z Ústavu slavistiky Ruské akademie věd v Moskvě se festivalu účastní od roku 1977 a od té doby pro něj připravila 12 odborných přednášek z oblasti české a ruské literatury, česko-ruských literárních a kulturních styků a ruských kulturních reálií, mimo jiné např.

Slovenskú literatúru a kultúru nemožno skúmať a interpretovať izolovane od medzinárodného kontextu. Táto kolektívna publikácia poskytuje predstavu o fungovaní, zameraní a problémoch domácej a zahraničnej literárnovednej slovakistiky.

Primárně textologicky zaměřená práce přináší přehled a podrobný popis všech dnes známých rukopisných a tištěných autorských pramenů básnické skladby Karla Hynka Máchy Máj. Báseň (1836). Shromažďuje bohatý faktografický materiál, na jehož základě pak formuluje i další hypotézy týkající se vzniku jednotlivých pramenů a jejich relevance z hlediska vydavatele.

Po publikácii Básnický svet Jozefa Leikerta (VEDA, 2017) ponúka jej autor, filozof a literárny vedec Dalimír Hajko, ďalší pohľad na mnohostrannú činnosť a tvorbu Jozefa Leikerta, monografiu zameranú na jeho tvorbu v oblasti vecnej spisby. J. Leikert je viacrozmerný autor: poznáme ho ako citlivého básnika, prekvapujúco objavného autora literatúry faktu aj ako vytrvalého a hĺbavého historika.

Z trojice pardubických bratří Vokolků, mimořádného zjevu české kultury 20. století, byl po dlouhá desetiletí znám především nejmladší z nich – spisovatel Vladimír Vokolek. Teprve nedávná doba, a zvláště kniha Jméno Vokolek, připomněla, že šlo o trojici tří osobností srovnatelného významu: vynikajícího tiskaře a nakladatele Vlastimila, grafika, sochaře a básníka Vojmíra a nejmladšího – básníka Vlad

Antologie představuje známého literárního badatele a lingvistu Romana Jakobsona (1896–1982) jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace. Jakobson programově hledal dialog s veřejností, angažoval se v řadě kritik, diskuzí a polemik, přičemž i reflektoval propojení vědy a politiky.

Obsáhlý výbor, jehož název i podtitul vychází z úvahy Františka Halase, je ojedinělým pokusem podat širší čtenářské obci podrobnou zprávu o proměnách vnímání tématu české lidové a zlidovělé písně v literatuře a publicistice posledních dvou staletí. Kniha se skládá ze třinácti oddílů, od obecných úvah, esejů a statí, definujících pojem lidové písně (Erben, Kolár, Kuba, Hostinský), přes články věnující

Bedřich Hrozný, jeden z nejvýznamnějších českých orientalistů, jemuž se před sto lety podařilo rozluštit nově objevený a nesrozumitelný jazyk starověkých Chetitů, se stal celosvětově uznávaným zakladatelem oboru chetitologie. O životních osudech Bedřicha Hrozného vzniklo několik publikací, dosud ale nebyly vydány ani známy dopisy jeho současníkům – významným osobnostem československé kulturní scény

Zborník je svojho druhu prvým komplexnejším uchopením problematiky sna minimálne v slovenskom umenovednom priestore.

Rovněž druhý svazek edice Studie osobností brněnské lingvistiky, věnovaný pracím Zdenky Rusínové, přináší především důležité kratší stati, publikované v odborných časopisech a sbornících, které se nestaly přímým základem pro následný vznik monografií na dané téma. K nim však byl přiřazen text odlišného charakteru - je zde publikován dosud nevydaný habilitační spis s názvem Aspekty české substantivní

Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky - k zamýšlení se nad \'jinakostí\' v české literatuře přivedl do Prahy přes 150 badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách

Portréty desiatich francúzskych básnických osobností, ktoré považuje prekladateľ Albert Marenčin za zakladateľov modernej francúzskej poézie a za rebelov búrajúcich staré modely, šablóny a konvencie. Osobnosti ako Apollinaire, Jarry, Breton, Cocteau, Ferry, Michaux, Césaire, Ionesco, Péret alebo Robbe-Grillet sú stále nositeľmi pozitívneho myslenia a tvorivosti, vrátane fantázie – najväčších hodnôt,

Publikácia venovaná slovenským prekladom Williama Shakespeara vychádza pri príležitosti 450. výročia narodenia veľkého anglického dramatika. Popredný prekladateľ a literárny historik Ján Vilikovský v nej sleduje, ako slovenská kultúra reagovala na tohto jedinečného tvorcu, a dokazuje, že sa nemusíme hanbiť.