Kniha Zbývá šedesát sklizní, jejíž název vychází z mrazivého varování OSN, že světovou půdu můžeme ztratit během jediného lidského života, odhaluje, jak potravinářský průmysl ohrožuje planetu. Jednoduše řečeno, bez půdy nebudou potraviny - konec hry.

Naši závislost na fosilních palivech by měla vyřešit elektrifikace všeho. Bude však spravedlivá?

„Tato kniha je o lidech, kteří se snaží vyřešit problémy způsobené lidmi, kteří se snaží řešit problémy,“ komentuje soubor svých reportáží autorka. Zatímco v předchozí knize Šesté vymírání, za kterou získala Pulitzerovu cenu, názorně dokládá, jak je působením člověka svět přírody proměňován v samotné své podstatě, v novince Pod bílou oblohou se rozhodla zachytit posun v myšlení některých klimatologů:

Tmy není třeba se bát, je nutné o ni pečovat. Světlo je život, světlo je naděje… ale je tomu tak za všech okolností?

Známý permakulturní designér a učitel Ben Falk hospodaří na čtyřhektarovém pozemku v chladném americkém Vermontu. Používá při tom permakulturní design s důrazem na regeneraci, produktivitu a odolnost nejen krajiny, ale i samotného hospodáře.

Environmentální regulace, uplatňované od šedesátých let, byly v mnohém úspěšné a nejhorší průvodní jevy rychlé industrializace se tedy podařilo zmírnit. V řadě zemí je dnes prostředí méně kontaminováno škodlivinami, vzduch čistší a voda v řekách méně zamořená.

Počet obyvateľov Zeme dosiahne o tridsať rokov desať miliárd. Dokáže naša planéta uživiť toľkých ľudí?

V současnosti stojíme na rozcestí a čelíme palčivým problémům: Co se děje s naší planetou? Jak jí můžeme pomoci?

V srpnu 2018 se tehdy patnáctiletá Greta Thunberg rozhodla nejít do školy a začít před švédským parlamentem svou pravidelnou páteční stávku za klima, čímž zažehla jiskru globálního hnutí bojujícího s klimatickou krizí a inspirovala miliony studentů ke stávkám za planetu. Později obdržela prestižní Prix Liberté či nominaci na Nobelovu cenu za mír.

Kniha, jež je přepracovanou a doplněnou verzí stejnojmenného učebního textu z roku 2008, uvádí čtenáře do problematiky vzájemného vztahu ekosystému a krajiny, jenž podmiňuje zpětnou vazbu mezi organismy a strukturou jejich prostředí - jedno z ústředních témat ekologie samotné. Pozornost je věnována zejména otázce vnímání krajiny člověkem, popisu struktury, typologie a dynamiky krajiny, a v nepolední

Kniha profesora Univerzity Karlovy v Praze Bedřicha Moldana je druhým, rozšířeným a aktualizovaným vydáním úspěšné publikace, která za rok 2009 získala Cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší monografii v oboru přírodních a lékařských věd. Základním konceptem knihy zůstává i nadále pojem antropocénu.

Tato kniha je završením autorova dlouhodobého zájmu o vznik a vývoj české a slovenské environmentálně zaměřené filosofie. Dané téma dosud nebylo v historiografii naší filosofické tvorby souhrnněji zpracováno, přitom se jedná o problematiku bytostně filosofickou (vztah člověka a světa), navíc nabývající na naléhavosti v kontextu globální krize životního prostředí.

Zdroje obnoviteľnej energie pre udržateľnú globálnu budúcnosť. Od fosílneho ku slnečnému hospodárstvu, využívanie slnečných zdrojov a pod.

Autor ukazuje, že ľudská civilizácia má iba obmedzené možnosti ako uspokojiť svoje základné potreby z prírodných zdrojov.

Kniha profesora Univerzity Karlovy v Praze Bedřicha Moldana je druhým, rozšířeným a aktualizovaným vydáním úspěšné publikace, která za rok 2009 získala Cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší monografii v oboru přírodních a lékařských věd. Základním konceptem knihy zůstává i nadále pojem antropocénu.

Predmetom pozornosti publikácie je fenomén životného prostredia, jeho tvorba a zaroveň ochrana aj so zreteľom na dlhodobejšiu perspektívu vývoja spoločnosti, na vzrastajúce potreby a zložité mechanizmy ich saturácie.

Ondrej Hronec si veľa pamätá a tvrdí, že mnoho si pamätá i naša zem – pôda, voda, vzduch. Tieto „živly“ skúmal celý život ako vedec environmentalista.

Kniha se podrobně a apoliticky zabývá mylnými představami a ideologickým zkreslením mainstreamové prezentace vědy o klimatu, jež je mnohem méně černobílá, než si mnozí lidé uvědomují. „Science is settled“ je dnes oblíbené a dost špatně přeložitelné heslo klima-alarmistů.

Jak sílí globální klimatické změny a jak se ve veřejném prostoru stále častěji diskutuje o umělé inteligenci, objevují se i různé představy, zda by UI nešla využít právě pro řešení klimatické krize. Marc Coeckelbergh ve své knize Zelený Leviathan aneb Poetika politické svobody (s podtitulem Průvodce svobodou v době klimatické změny a umělé inteligence) ukazuje, že ve chvíli, kdy si položíme otázku

Publikace Zelený imperativ (1995) designéra, pedagoga a teoretika designu Victora J. Papanka je druhým autorovým textem, který vychází v EDICI KATEDRA. V předešlé knize Design pro skutečný svět Papanek definoval své pojetí společensky odpovědné designérské praxe a nekompromisně se vymezil vůči převládajícímu přístupu k designu, úzce svázanému s komerční korporátní realitou a konzumním způsobem živ