Jak mluvit o klimatické krizi s těmi, kdo se o ekologii nezajímají? Timothy Morton místo hory dat a sloganů nabízí filozofickou cestu na hranice lidského a nelidského světa.

Kniha pojednává o lidech, kterým není lhostejný stav planety a kteří se vydali cestou osobní změny. Reflektují to, že způsob jejich života má dopad na životní prostředí, a snaží se o změnu svého životního stylu i spotřebních vzorců.

Dve vizionárske eseje obsiahnuté v knihe: Ekológia a politika a Ekológia a sloboda, pochádzajú z pera francúzskeho filozofa, jednej z najvýraznejších postáv politickej ekológie ANDRÉHO GORZA. Napísal ich v 70. rokoch minulého storočia a ich ústrednou témou sú najhlbšie príčiny a dôsledky ekologickej krízy.

Boje o pitnú vodu, nové výbuchy masového násilia, etnické čistky, občianske vojny v najchudobnejších krajinách sveta, nekonečné prúdy utečencov. Konflikty 21. storočia sa už neodvíjajú od ideologického súperenia medzi veľmocami, ale skôr od triednych, náboženských a zdrojových otázok.

Budoucnost prochází žaludkem. Snad žádnou tělesnou potřebu nepociťujeme tak naléhavě jako hlad a žízeň.

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to.

Príručka pre tých, čo sa nechcú len prizerať. Stojíme na prahu zmeny a uprostred najzávažnejšej krízy, akú ľudstvo zažilo.

10. prosince 1997 vyšplhala třiadvacetiletá Julia \"Butterfly\" Hilldo koruny 55 metrů vysokého stromu v lese Redwood v Kalifornii. Chtěla zabránit zničení stromu i lesa, ve kterém žil celé tisíciletí.

Věcné názory profesora Josefa Fanty týkající se péče o lesní ekosystémy a krajinu jsou v posledních desetiletích v české debatě o smysluplném využívání lesa a krajiny nepřehlédnutelné. \"O les se nedá pečovat harvestorem,\" říká ve svých vzpomínkách, jež původně zazněly v rámci oblíbeného pořadu ČRo Vltava Osudy, avšak pro knižní zpracování byly podstatně rozšířeny.

Miliony tun plastového odpadu, hromadící se v přírodě, patří k největším výzvám současnosti. Přitom se lze bez zdravotně závadného plastu nebo plastu s krátkou životností téměř vždy snadno obejít! V této knize jsme sepsali všechna důležitá fakta o plastu a problémech, které způsobuje, a spolu s nimi více než 300 návodů a nápadů na smysluplné omezení plastu během všedního dne.

Je vůbec možné žít bez odpadu? Ano je! Tedy skoro.

Otcovia a matky nepíšu svojim deťom listy so zámerom zverejniť ich v knihe. Rovnako to bolo aj s listami Nanukovi: dlho mi vôbec nenapadla myšlienka vydať ich pohromade.

Příručka vás seznámí s tím, jak nejlépe uchovat úrodu ze zahrady i jídlo nasbírané ve volné přírodě s využitím obnovitelných zdrojů energie, a to různými metodami včetně polozapomenutých postupů našich babiček a prababiček. Zkušené autorky a jeden autor vás provedou správným skladováním, osvědčenými metodami jako zavařování a sušení, ale největší pozornost věnujeme různým typům kvašení.

První česká kniha o životním stylu zero waste! Aneb zavádějte změny do života tak, abyste z nich měli radost. Zero waste znamená nulový odpad.

Environmentálne myslenie sa konštituovalo v 20. storočí a zaznamenalo veľký rozmach predovšetkým v jeho druhej polovici. Vzniklo v rámci reflexie javov, ktoré sa v 60. rokoch minulého storočia začali označovať pojmom ekologickej a neskôr aj environmentálnej krízy.

Monografie sociologa Nico Stehra a klimatologa Hanse von Storcha se zabývá otázkami přírodního podnebí v politickém, kulturním, ekonomickém a historickém kontextu. Vychází z přesvědčení, že podnebí není pouze přírodní daností, k níž se významným a přiměřeným způsobem vyjadřuje výhradně přírodověda: je rovněž kulturním a sociálním konstruktem.

V době, kdy si politici a ekonomové pochvalují rostoucí chuť občanů utrácet, žijí vedle nás lidé, kteří neradi nakupují. Dávají přednost ekologicky příznivému životu v takzvané dobrovolné skromnosti.

Publikace ukazuje, že environmentální problémy mají nejen stránku čistě přírodovědnou, ale obsahují zpravidla i pohled technický, ekonomický a společenskovědní, přinášející otázky sociálně-právní, edukativní, etické apod. propojování těchto pohledů představuje největší výzvu a zároveň největší příležitost environmentálního výzkumu. Jednotlivé kapitoly přinášejí shrnutí hlavních směrů environmentálního

Kniha profesora Univerzity Karlovy v Praze Bedřicha Moldana je druhým, rozšířeným a aktualizovaným vydáním úspěšné publikace, která za rok 2009 získala Cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší monografii v oboru přírodních a lékařských věd. Základním konceptem knihy zůstává i nadále pojem antropocénu.

Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky. Je rozdělena do tří celků: první shrnuje a hodnotí dosavadní vývoj v oboru ekologické etiky (antropocentrické versus neantropocentrické koncepce) a ústí ve formulaci postoje nazvaného pokorný antropocentrismus, druhý