Výjimečný projekt, který inicioval prof. Miroslav Buchvaldek a na němž spolupracovali odborníci z Ústavů pro pravěk a ranou dobu dějinnou filozofických fakult univerzit v Praze a Vídni.

Kniežacia hrobka v Poprade patrí medzi najväčšie slovenské archeologické objavy. Archeológovia Tereza Štolcová a Karol Pieta (AÚ SAV), ktorí sa dlhodobo venujú tomuto objavu, napísali odborno-popularizačnú knihu o tejto germánskej lokalite (Knieža z Popradu a jeho hrobka). Výskum hrobky začal pred 17 rokmi a jej veľké časti boli doslovne skúmané pod mikroskopom.

Kniha nabízí přehled výsledků několikaletého archeologického výzkumu tzv. cikánského tábora v Letech a prostřednictvím fotografického katalogu také výběr nálezů. Po stručné historii tábora a dalších osudech místa v poválečném období jsou představeny nedestruktivní metody, s jejichž využitím byla zjištěna přesná poloha tábora.

Náboženství bylo od pradávna nedílnou součástí každodenního života. O tom, jak vypadalo náboženství starých Izraelitů, nám dává představu především Starý zákon, v posledních desetiletích však můžeme své poznatky čerpat i z přibývajících archeologických nálezů.

Sborník 16. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 25. -27. října 2017.

Josef Antonín Jíra (1868–1930) náleží k nejvýznamnějším postavám pražské archeologie. Soukromá archeologická sbírka, kterou vytvářel od devadesátých let 19. století, patřila ve své době k nejpozoruhodnějším v celých Čechách.

Kniha vychází k výročí 100 let české egyptologie. Český vědecký tým patří mezi ty nejrespektovanější v zemi faraonů.

Sborník jubilejního 15. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 19. – 21. října 2016.

Svazek Eudaimón předkládá široké odborné čtenářské obci soubor příspěvků z mezinárodní konference \"Contacts, Migrations and Climate Change\" uspořádané v květnu 2015 u příležitosti životního jubilea prof. Jana Bouzka.

Publikace se zabývá otázkou vývoje keramické produkce na jižní Moravě, se zaměřením na oblast dolního Podyjí, v době od zániku Velkomoravské říše až do počátku vrcholného středověku. Na příkladech keramického souboru z lokality Kostice – Zadní hrúd si kniha klade za cíl vytvořit podrobnější chronologicko-typologické schéma pro dělení keramiky v období od 10. století do počátku 13. století.

Publikace předkládá dosud nejpodrobnější rekonstrukci šíření západní, tibetobarmské, větve sinotibetských jazyků, která je založena na nových archeologických zjištěních. Původ sinotibetské rodiny je na základě kombinace lingvistických a archeologických poznatků hledán mezi neolitickými pěstiteli prosa na středním toku Žluté řeky.

Předmětem odborné monografie Skalní umění: portugalská naleziště Foz Côa a Mazouco je deskripce, analýza a interpretace skalního umění. Kniha je rozdělena do dvou relativně samostatných částí.

Publikace se zaměřuje na rozpoznání a definování klíčových konstrukčních prvků a definici konstrukčního typu hradby, systému výstavby, na důvody, které vedly k výstavbě opevnění na místech na nichž je registrována a řešení její chronologie.

Tato kniha představuje výsledky práce česko-uzbecké archeologické expedice na lokalitě Džandavláttepa jižním Uzbekistánu. Tato spolupráce vznikla jako společný projekt Archeologického ústavu Akademie věd Uzbekistánu v Samarkandu a Ústavu pro klasickou archeologii FF Univerzity Karlovy v Praze v roce 2001.

Od roku 2002 působí každoročně v jižní části Uzbekistánupoblíž městečka Šerabádu mladý tým archeologů z Univerzity Karlovy v Praze a spolu s uzbeckými badateli pracuje na zaplňování bílých míst na pomyslné historické i skutečné archeologické mapě. Knížka, představuje stručný souhrn hlavních informací o této expedici, o její činnosti, výsledcích její práce, ale také vyprávění o všednodenních starostech