Výbor z teoretickéh a kritickéh odiela Zdeňka Hořínka.

Publikace je strukturovaným promýšlením obsahu a smyslu vysokoškolské pedagogiky herectví, založeným na reflexi vlastní zkušenosti z let 1996–2003. Jejím hlavním cílem je postihnout nejen historické a psychologické souvislosti jednotlivých etap autorova osobního příběhu, ale zároveň napětí a kontroverze některých uměleckých a pedagogických přístupů v jejich obecné platnosti.

Autor úspěšné Scénologie krajiny, která vyšla jako 5. svazek malé řady edice Disk a otevřela téma scénologie životního prostředí či životního prostoru člověka, chce tentokrát porozumět tomu, čemu se říká předvádět se, hrát to na někoho, předstírat, klamat, čemu se říká životní divadýllka, čemu se říká udělat někomu scénu atd. Josef Valenta se zaměřuje právě na ony konkrétní podoby každodenního scénování,

Tento sborník je první z cyklu knih o nejstarší české soukromé síni. Věnuje se výstavníma divadelním aktivitám pořádaných v Topičově salonu v těžkém období protektorátu a poválečných let stejně jako nakladatelské činnosti.

Študentský časopis Divadelnej fakulty VŠMU Reflektor vstúpil v akademickom roku 2011/2012 už do šiesteho roku svojej existencie. Avšak len teraz vychádza prvýkrát v tlačenej verzii, ako ročenka Divadelnej fakulty.

Prehľadnú faktografickú orientáciu v slovenskej dramatickej produkcii uplynulých dvadsiatich rokov ponúka najnovšia publikácia Divadelného ústavu DRÁMA nie je súťaž. Monopol česko-slovenskej dramatickej súťaže Alfréda Radoka vyvažovala totiž od roku 2000 slovensko-česká súťaž DRÁMA.

Dvaadvacet v češtině dokončených komedií V. K. Klicpery (1792–1859) inspirovalo Milana Šotka nejen k napsání hravé variace Mlynářova opička (premiéra 25. května 2017 ve Stavovském divadle, režie Štěpán Pácl), ale také ke zkoumání „klicperovského rezervoáru situací, postav a motivů“, které pojednává o základních elementech Klicperova veseloherního světa – jako jsou jazyk, herectví, způsob vedení zápletky

Desátým svazkem edice Osobnosti české scénografie, kterou od roku 2014 vydává Institut umění – Divadelní ústav, je monografie věnovaná scénickému a kostýmnímu výtvarníkovi Karlu Glogrovi (nar. 1958). Glogr v letech 1977 až 1984 studoval scénografii u profesorů Jana Duška a Alberta Pražáka na Divadelní akademii múzických umění v Praze, kde od roku 1999 dosud působí pedagogicky. Jako scénograf byl v

Tyl – Hálek – Adámek – Vrchlický – Jirásek – Mrštíci – Preissová – Hilbert – Kvapil – Dyk – Mahen – Čapek – Medek – Langer – Topol ad.: Česká dramatika funguje v předkládané studii nejenom v přísném smyslu jistého uměleckého žánru, ale poukazuje současně k české historii chápané jako drama. Východiskem je tedy přesvědčení, že jistá suma dramatických textů představuje svéráznou (aktivní) projekci přemýšlení,

V knižnej novinke, ktorá prišla na trh v decembri 2014 autor kriticky v rôznych diskurzných podobách približuje čitateľovi problémy opery na Slovensku v historickom kontexte, pričom si nenárokuje obsiahnuť problém vo svojej komplexnosti. Historiografické kapitoly striedajú kapitoly analytické a tie zas state beletristické.

Elfriede Jelinek je jednou z najčastejšie inscenovaných súčasných po nemecky píšucich autoriek a autorov. Jej hry a prístup k jazyku divadelného prehovoru doslova revolucionizovali súčasnú inscenačnú prax.

Zborník štúdií autorov zo šiestich krajín (Francúzsko, Taliansko, Slovensko, Poľsko, Japonsko, USA) zameraný na tvorbu jedného zo zakladateľov modernej francúzskej divadelnej réžie, Jacqua Copeaua (1879-1949). Príspevky sa zaoberajú jeho inšpiračnými zdrojmi a osobnosťami, s ktorými v mladých rokoch spolupracoval (Jacques Rouché, André Antoine, Georges Hébert), jeho režijnou prácou, inscenáciami, hereckou

Portrét významného divadelníka, ktorý spolu s P. Léblom a J. A. Pitínským najvýraznejšie profilovali ponovembrový divadelný vývoj v Čechách.

Přední ruský teatrolog a znalec Bulgakovova díla Anatolij Smeljanskij ve své knize zpřístupňuje čtenářům vzácné dokumenty z archivu Moskevského uměleckého divadla, sleduje zápas autora s divadlem o vlastní poetiku a současně vytváří obraz společenského klimatu doby stalinismu, kdy nepohodlní tvůrci byli umlčováni i fyzicky likvidováni a kdy svoboda uměleckého projevu byla jen prázdným pojmem. I Bulgakov

Eseje, štúdie a kritiky od poprednej slovenskej autorky a pedagogičky.

Monografie sleduje scénografické dílo českého scénografa a architekta Josefa Svobody (1920 – 2002) od prvních amatérských pokusů v rodném městě Čáslavi až po poslední inscenaci z roku 2002. Usiluje zaznamenat jeho nejdůležitější počiny ve Velké opeře 5. května v Praze, překonání socialistického realismu v Národním divadle v Praze, velkou éru s Alfrédem Radokem a Otomarem Krejčou v témže divadle, zrod,

Těžiště knížky tvoří nové vydání Bassovy příručky Jak se dělá kabaret? (1917), která je ojedinělým příspěvkem k promýšlení tohoto umění ‘malých forem’ z pohledu a zkušeností aktivního kabaretiéra.

Formou deníkových záznamů, vzpomínek a zápisů hereckých cvičení konfrontuje autorka zkušenosti z legendární školy antropologického divadla v polských Gardzienicích se zážitky ze zkoušení inscenace Sclavi / Emigrantova Píseň, kterou se divadelní studio Farma v jeskyni, sídlící v Čechách, proslavilo u nás i ve světě.

České drama dnes je knižní podobou devíti rozhovorů s českými dramatiky, které vznikly na základě diskusních setkání autorů se studenty realizovaných na půdě Katedry divadelní vědy FF UK na přelomu let 2010/2011. České divadlo posledního půlstoletí se v této knize stává společnou krajinou, poníž se na jednom místě rozhlížejí David Drábek, Daniela Fischerová, Arnošt Goldflam, Václav Havel, David Jařab,

Autobiografický text významného českého herce - ve formě autentického dopisu - představuje autorovo stylistické mistrovství.Životní zkušenosti, sebeironie, působivá vnímavost, osobitý humor a nadsázka ukazují na hluboký cit, humanitu a myšlenkové bohatství Miloše Kopeckého. Své zakotvení ve společenském kontextu dokládá neotřelým pohledem na dobovou situaci, originálními úvahami, srozumitelnou kri