Jak se sokolské hnutí stalo téměř neodstranitelnou součástí české kultury? Jak prostupovalo jejími sférami? Jaký vliv mělo na utváření kolektivní národní identity? To jsou základní otázky, kterými se zabývá publikace Tělo v pohybu. Při hledání odpovědí byla jako jeden z hlavních nástrojů použita interpretativní analýza sokolských kulturních performancí uskutečňovaných ve veřejném prostoru v období

Ústav pamäti národa (ÚPN) vydal pri príležitosti 40. výročia okupácie Československa vojskami piatich krajín Varšavskej zmluvy obrazovú monografiu August ´68. Okupácia a občiansky odpor na Slovensku v obrazových dokumentoch Archívu ústavu pamäti národa zameranú na prezentáciu doposiaľ neznámych autentických ikonografických dokumentov z fondu Archívu ÚPN, ktoré zachytávajú okamihy invázie. Jedným z

Kniha „ROŽMBERKOVÉ, První po českém králi“ přibližuje historii a význam nejvýznamnějšího českého panského rodu. Od Vítka I. z Prčic, prvního známého předka rodu Vítkovců zmíněného již v roce 1169, až po vymření rodu Rožmberků v roce 1611, zaujímali páni z Rožmberka přední místa v zemských a dvorských úřadech. Členové rodu, jako byli Vok I., Oldřich II. či Vilém a Petr Vok z Rožmberka, se významně zapsali

Touha po dobrodružství a napetí je v lidské mentalite zakorenená hluboce a silne. Kramárské tisky, noviny, šestákové romány to všechno naši predkové hltali s chutí. Predstavivost a povedomí o dení v cizích zemích upoutávaly zprávy o válkách, povstáních ci hladomorech, z domácích událostí dominovaly ruzné mordy a tajemné historie. Publikace si však neklade za cíl zaujmout senzacními odhaleními. Predkládané

Světlana je některými považována na největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB. Členy Světlany i některé příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se podíleli na její likvidaci, spojovala válečná minulost v partyzánských jednotkách, mnozí z nich věřili v socialismus a doufali v lepší život po

Arcibiskup Jan Fridrich (Bedřich) z Valdštejna (1642–1694) patří k významným postavám českých dějin 17. století. Ve jeho druhé polovině představoval právě on nejvyšší autoritu českého duchovenstva – organizoval rekatolizaci, mj. prostřednictvím spolupráce s církevními řády, rekonstrukce farní sítě, literárního mecenátu a dalšími metodami. Tato stránka působení Jana Fridricha z Valdštejna je velmi důležitá

Francouzská mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

Kniha přinášísvědectví Němců, kteří se narodili v českých zemích a oni sami nebo jejich rodiny se postavili nacismu. Pohled do takřka zapomenuté kapitoly českých dějin 20. století nabízejí životopisné rozhovory s pamětníky, svědky německého odboje proti fašismu.

Publikace se zabývá vznikem a prvními roky existence samostatného Československa v mezinárodních souvislostech. Výsledky první světové války a následný vývoj přinesly zásadní změny mocenských poměrů v Evropě.

Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku. Zástupným důvodem pro často až zběsilé brutální fyzické ataky represivních složek se stala účast „závadové“ mládeže na „ilegálních“ hudebních produkcích, respektive provozování vlastní kultury.

Kniha je výsledkom vyše tridsaťročnej systematickej práce autora, pri ktorej sa mu podarilo odhaliť kúsok z dávno zabudnutých pravekých tajomstiev Slovenska...

Václav Koranda mladší (1425—1519) byl představitelem třetí generace českých utrakvistů. Byl univerzitním mistrem, církevním úředníkem a autorem mnoha polemických spisů.

Jan Bauer, jeden z nejplodnějších – a také nejčtenějších – autorů, věnujících se českým dějinám, sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané.

Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku a obecně zachytit Benešovo pojetí národností, národa a možnosti řešení otázky menšin. Svazek III/2 zahrnuje období od léta 1937 do abdikace prezidenta Beneše počátkem října 1938

V rámci širšího projektu přináší tato kolektivní monografie analýzy styků T. G. Masaryka s Poláky a prvních etap vývoje jeho vztahů s Rusy a Ukrajinci (do roku 1917), doplněné o kompletní dostupnou korespondenci s politickými, odbornými i kulturními kruhy těchto národů. V současnosti jsou připravovány další svazky, věnované Masarykovým kontaktům s ruským a ukrajinským exilem po roce 1917 a jeho stykům

František Šmahel patří k nejvýznamnějším evropským medievistům. Téměř padesát let se originálním způsobem věnuje dějinám české a evropského pozdního středověku, s důrazem na genezi české reformace, dějiny vzdělání a univerzit či raného humanismu.

Druhý svazek čtvrtého dílu velké historiografické práce. Tento díl je věnován čtrnáctému století, které bychom mohli s jistou nadsázkou nazvat stoletím lucemburským, dobou vlády Jana Slepého, Karla I. (IV.) a první polovinu panování Václava IV.

Kniha o začiatkoch Uhorského kráľovstva, sleduje ich zo slovenského pohľadu, hľadá slovenský podiel na vzniku Uhorska, na jeho budovaní a utváraní hraníc.

Podľa úvodných slov autora je hlavným cieľom tejto práce priblížiť, opísať, analyzovať a zhodnotiť spoločenské dianie na Slovensku v prvej polovici tretieho volebného obdobia rokov 1929 až 1932 so zameraním na činnosť slovenských katolíkov v HSĽS a evanjelikov v SNS. Analyzuje a opisuje politiku HSĽS a SNS so zameraním na presadzovanie autonómie Slovenska.

druhé vydání úspěšné knihy z roku 1992, doplněné o nejdůležitější události, jež se od tohoto roku odehrály. Publikaci PhDr. Jiřího Chvojky, mimo jiné autora mnoha přednášek o dějinách Českých Budějovic, provází grafická úprava Radomíra Postla.