První moderní vydání barokního spisu o dějinách Moravy Systematické vědecké dílo katolického kněze Tomáše Pešiny z Čechorodu (1629—1680) patřilo po mnoho let k hlavním pramenům poznávání moravských zemských dějin. Jeho latinským historiografickým spisům předcházel česky psaný Prodromus Moravographiae (1663), přehledný souhrn dat a událostí vztahující se k Moravě a jejímu okolí, určený především vzdělaným

Nová kniha o živote našich predkov úspešnej spisovateľky a etnografky Zory Mintalovej Zubercovej. Vznikla v spolupráci s dizajnérom, fotografom a ilustrátorom Vladimírom Holinom, takže obrazová časť knihy je rovnako príťažlivá ako textová. Kniha približuje život v minulých storočiach prostredníctvom približne 300 farebných fotografií, ktoré vznikli vo viacerých slovenských skanzenoch. Čitatelia tak

Kniha je spracovaná formou dvojjazyčného katalógu (slovensko-anglického), pričom kompletizuje a podáva prehľad základných informácií a nových poznatkov o archeologickej lokalite, získaných vedeckým bádaním v minulosti, no predovšetkým v posledných rokoch. Autori publikácie Gabriel Fusek z Archeologického ústavu SAV Nitra a Andrea Slaná z Považského múzea v Žiline, boli zároveň členmi výskumného tímu

Monografie se zabývá různými vymezeními národa v českém prostředí v období od konce napoleonských válek do roku 1895. Vybírá je a interpretuje je z perspektivy etického národa, který představuje vědomě přijatý úkol překonat přírodně danou partikularitu (etnikum) a nahradit ji mravně a svobodně vytvářeným sjednocením patriotismu a humanity, eventuálně kosmopolitismu. První část textu se soustředí na

Slábnoucí diktatura, Sametová revoluce, první roky demokracie a rozdělení státu – to všechno v jedinečné knize. Herbert Slavík dnes patří k nejslavnějším českým fotografům. V deníku Mladá fronta působil od roku 1986. Na konci osmdesátých let fotograficky dokumentoval realitu tehdejšího Československa pro zahraniční agentury. Mnohé z fotografií použitých v této knize jsou publikovány poprvé. Martin

Blížila sa svetová vojna. Už ju bolo cítiť v povetrí. Mala rozhodnúť, kto prežije a kto nie... Štátny aparát nezaháľal. Nepriateľov vlasti bolo treba izolovať a čo najviac Slovákov poslať na front. Z trenčianskych kasární odchádzal vlak za vlakom. Konečnou stanicou boli bojiská v Haliči. Tam končila životná púť mnohých Slovákov. V Turčianskom Svätom Martine v tých zložitých časoch zomierajú dve z vedúcich

Regionální publikace popisující dějiny i současnost obcí bývalého Uničovského panství. Kniha je zajímavá nejen souhrnem historických faktů a zajímavostí o obcích, které byly úzce spjaty s královským městem Uničovem. Velice důležitý je i boghatý obrazový materiál, který je dokladem autorovy sběratelské vášně. Přesto, že v poslední době vyšlo několik knih o historii Uničova, tato kniha díky svému netradičnímu

Monografia približuje atmosféru doby v čase cisársko-kráľovských rokovaní o uzavretí manželstva vnúčat cisára Maximiliána I. Habsburského, Ferdinanda a Márie, s potomkami uhorského kráľa Vladislava II. Jagelovského, Annou a Ľudovítom. Ich vyvrcholením boli zásnuby 22. júla 1515 vo Viedni; celá udalosť je známa ako Prvý viedenský kongres. V odbornej literatúre nie je docenený význam a okolnosti prípravných

Rozsáhlé osmisetstránkové dílo tvoří čtyři hlavní oddíly: \"Těžiště prvního z nich tvoří studie, které jsem věnoval regionu svého badatelského mládí - malebnému kraji kolem Blaníku; tam jsem našel a postupně prostudoval dílo několika osobností spjatých s Podblanickem a uvědomil jsem si, že v malém koutku středních Čech lze sledovat vývoj od zakladatelů historického místopisu přes klasiky české a dokonce

Ačkoliv předešlé publikace edice Osvobození 1945 přinášejí mnoho nových informací, které se doposud v přehršli tiskových materiálů o osvobození Čech od západu neobjevo-valy, je zřejmé, že do nich stejně nebylo možné zařadit vše zajímavé, co by zařazení za-sloužilo. Hlavní témata závěrečné 20. publikace se proto vztahují právě k takovýmto zajímavostem. Publikace má několik základních tematických okruhů,

V bitvě u Moháče ztratili Jagellonci téměř vše, mladičký král Ludvíkbyl mrtev a před českými stavy se otevírala klíčová otázka: kdo nastoupí po něm. Za měsíc bylo jasné, že zvítězí Habsburkové, kteří osobností nadmíru schopnou, Ferdinandem I., dosedli na český, uherský a posléze i římský trůn.

Opavský historik Martin Čapský se ve své práci, která vědomě navazuje na jeho synteticky pojaté výklady Dějin Slezska, pokouší odhalit mechanismus formování se Slezska jako svébytné země. Jednotlivá slezská knížectví byla sice již od poloviny 14. věku součástí zemí Koruny české, avšak k jejich plnému začlenění došlo až o několik desítek let později.

Kniha se zabývá hranicí jako historickým a geografickým fenoménem ve středověké střední Evropě. Hledá odpověď na otázky, co je hranice, proč a jak vznikla a jak se vyvíjelo její chápání.

Končila väčšina odsúdených v 18. storočí na popravisku? Bolo mučenie pri výsluchoch v minulosti bežné? Mal súdny proces v tomto období jednotnú podobu alebo sa prispôsoboval svojvôli sudcov?

Kressa reportážním způsobem ukazuje všednodenní realitu husákovské normalizace: jak náročné bylo koupit banány nebo koupit mražený hrášek v 80. letech. Popisuje například, jak se během zásobovací krize v centru Brna prodávali na ulicích i doma vypěstovaní králíci - \"museli ale mít nožky nestažené, aby to nebyly náhodou kočky\". Bizarnost doby normalizace už je jen historií, stejně jako romanticky

Studie se věnuje problematice působení řeholních institucí a zkoumá různé formy interakce mezi konventní komunitou a městskou společností. Pozornost je věnována především situaci po roce 1650.

Minulost Prahy je dlouhá, barvitá a různorodá. Obsahuje významné události i pozoruhodné historické okamžiky, popisuje zásadní dějinné zvraty, bitvy, popravy a osudová rozhodnutí.

Jedno z míst, která se stala „vstupní branou“ amerických jednotek do české kotliny. Než do ní vstoupily, musely na obou stranách nedaleké čs.

Knihovna při kostele sv. Jakuba v Brně je naší nejvýznamnější dochovanou historickou farní knihovnou.

Geografická blízkosť, spoločná história, existencia celého radu politických, ekonomických kultúrnych, sociálnych aj inrpersonálnych väzieb je dostatočným dôvodom na zmenu doterajšieho, neraz príliš jednostranného vzájomného vnímania. Slovensko aj Maďarsko sú odsúdené na to, aby spolu komunikovali ako politickí partneri.