Výbor fejetonů, novinových článků, úvah a drobných próz, v nichž se opět zrcadlí pohnuté osudy autorky i jejích současníků a především krásná i šílená tvář minulého století. Novinářka Tomanová-Weisová se vždy velmi zajímala o osudy a činy obyčejných lidí, kteří se v nelítostném soukolí dějin zachovali jako hrdinové či osvědčili svoji lidskost.

Danka Štoflová, autorka úspěšného blogu na portálu iDNES, představuje knižní podobu vtipně a s nadhledem vyprávěných příběhů ze života indiánů kmene Čerokí o velké rodině, muži a dětech, společně žijících na půdě, která indiánům po staletí patří, uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně, na úpatí pohoří Great Smoky Mountains. Vtipně, svěže a poutavě se šarmem Betty MacDonaldové předává mýty, životní

Román o domě, který pamatuje velké dějiny, a o lidech, kteří s nimi museli žít. Maloměsto v srdci Vysočiny a na hlavní ulici dům, který pamatuje tolik, že musí vyprávět, aby se nerozpadl.

Klasické dílo české prózy z prostředí slovácké vesnice, které poprvé vyšlo v letech 1903–1904. Zachycuje zvyky a reálie jihomoravského venkova a mentalitu jeho obyvatel na konci 19. století, ale také rozklad tradičního venkovského společenství a konzervativních hodnot.

Devět bylo Múz ve starém Řecku, devět nebes rozlišovali v pradávné Číně, devátý Notýsek se zrodil z pera nestárnoucího spisovatele, hudebního skladatele, klavírního virtuosa a pedagoga Ilji Hurníka. Jako by pramen jeho prozaických miniatur byl nevyčerpatelný... Tentokrát sudičky přisoudily jeho devátému Notýsku okrovou barvu.

Soubor sloupků, který držíte v ruce, představuje creme de la creme mého dlouholetého pravidelného oslovování čtenářů. Za dobu svéhošéfredaktorování v Reflexu (1995 až 2008) jsem týden co týden v editorialech adresoval světu své poznámky na jeho okraj a snažil jsem se ho vnímat v celé šíři a pestrosti.

Hlavní hrdina, klinický psycholog, se zamiluje do své pacientky; následuje příběh s detektivní zápletkou, plný napětí a nečekaných zvratů, existenciální pointa nakonec všechno obrací naruby. V jedné z hlavních rolí dalšího románu Marka Přibila vystupuje synchronicita, tedy princip akauzálních událostí, které jsou opakem kauzality, čili principu příčiny a důsledku.

Emanuel Fajahyla je trochu osamělý spisovatel, má rád svou maminku a občas si představuje, jaké by to bylo, kdyby s ním bydlela jeho vyvolená. Ale ouha, místo dívky jeho snů se u něj zabydlel medvěd.

Desítka severských příběhů z kopců, hor, řek a ledovců Skandinávie, Islandu, Grónska, Špicberk, Aljašky a Ruska. Někdy s rukama svírajícíma cepín, jindy pádlo nebo také řídítka bicyklu.

„Tuto svou povídkovou knížku bych ráda položila na noční stolek starým paním, kterým uletělo spaní… Babičky nejsou v samotě noci samy: bdí s nimi jejich paměť. Mají ve své hlavě paměťové klubíčko – a z něj se odvíjí život jako natočený film.

Soubor svěže psaných úvah spisovatele a publicisty, žijícího od 70. let v Hannoveru, reaguje na naléhavé a bohužel mnohdy tabuizované problémy dnešního globalizovaného světa i našeho národního života. Zamýšlí se nad identitou a perspektivami západní civilizace, nad rysy české povahy a jejími stereotypy vnímání dějin, nadzdroji ideologických i hospodářských konfliktů planety.

Množstvo vtipných výrokov, básničiek a vyjadrení od známych českých osobností, všetko o zabíjačke.

Dvacet uvedených povídek nepopisuje jen dvacet zvířecích osudů, ve kterých se ústředními postavami děje stávají hroch, slon, tygr a řada dalších zvířat, chovaných v pražské zoologické zahradě. Podmínky pro život ve volné přírodě se pro drtivou většinu těchto dokonalých tvorů rok od roku zhoršují.

Román významného českého prozaika a dramatika (1894 Josefov -1957 Mnichov), autora slavného románu New York: zamlženo, byl vydán poprvé a naposledy v roce 1954 v New Yorku. V autorově vlasti vychází nyní vůbec poprvé.

Četl jsem si Skotský deník Z. J. Pojmana se stoupajícím zájmem. Autor nás totiž uvádí do dosti nezvyklého prostředí.

Vzpomínkový i esejistický meditativní \" pedagogický\" text o Libni padesátých let a především o Hrabalově příteli, malíři a grafikovi Vladimíru Boudníkovi (1924 - 1968). Na hrázi Věčnosti, v domě na libeňské periferii, plyne život svým vlastním tempem. Doktor (přezdívka Bohumila Hrabala), grafik Vladimír Boudník a filozof Egon Bondy vedou svérázné diskuse o pravé podstatě umění a odmítají brát na

Kniha je súborom štúdií o konštrukciách sveta v literárnom texte.

Houština je rozsáhlým autobiografickým románem. Svou otevřeností i hloubkou výpovědi, drsnými i něžnými pasážemi, strhujícími příběhy i zádumčivostí, čistotou i sytostí líčených osudů věčného samotáře i svým bravurně zvládnutým jazykem překvapí i ty, kteří se považují za znalce tohoto bezmála kultovního autora.

Román, ktorý možno pokojne nazvať pravou spoločenskou kritikou so zábavným príbehom, v ktorom sa nakoniec s chuťou a vlastne s pochopením zasmeje autorka nielen protagonistom, ale aj sama sebe. Preklad Jana Zoubková.

Dve novely básnika a filozofa žijúceho od polovice 90. tych rokov v Bratislave. V novele Epizóda Egon Bondy popisuje fiktívne stretnutie F. X. Messerschmidta s rabi Meierom.