Učiteľ zemepisu a telocviku Egonek a svedomitý úradník M-mirek - hrdinovia Binarových poviedok - sa náhle ocitajú v cudzom, absurdnom svete, sú obviňovaní a súdení v nezmyselných procesoch, chytení v pasci, z ktorej niet úniku...

Nový soubor duchovních zamyšlení a krátkých příběhů Ladislava Heryána dává opět jiným způsobem nahlédnout do jeho vnímání Boha, spirituality a křesťanství. Psané Heryánovým osobitým způsobem, zalidněné svéráznými postavami z jeho okolí, plné soucitu, vhledu do potřeb současného člověka a naděje v to, že nad vším stojí Láska.

Lila a Marie jsou sice sestry, ale nemohou být rozdílnější. Zatímco Lila je krásná, bezprostřední, ráda se vrhá do rizika a snadno manipuluje lidmi, Marie je tichá, introvertní a plachá.

Praha, 1874. Max Alfred, poněkud suchopárný a nerudný majitel malého nakladatelství, se potýká s nedostatkem kvalitního literárního materiálu.

Pupi, Pupín, Pupulín, Pupánek & Company je bratrem Dona Quijota i Bustera Keatona-Friga. S někdy až naivní představou o fungování světa se románový hrdina vrhá i do marných a zcela zbytečných bojů.

„Co teď? O čem mám zpívat, když o pár set kilometrů na východ bombardují paneláky, a dokonce i porodnice?

Záchrana zraněného francouzského partyzána sudetskými dětmi, další dva osudy politických vězňů, příběh ze šumavského pohraničí, kde na tradici pašeráků navázali převaděči uprchlíků před komunistickým režimem. Čtyři povídky zasazené do období od konce druhé světové války až do nedávně minulosti připomínají pohnuté momenty českých dějin, jsou však díky optimistickému pohledu i nadhledu Jiřího Stránského,

Na Šumavu, do Itálie, Kalifornie nebo na Warnemünde. Autem, vlakem, lodí nebo letadlem.

Esejisticky laděná próza, monolog ústavního právníka, bývalého sociálního demokrata a vcelku slabošského intelektuála. Autor zde, podobně jako v dalších svých knihách, opět klade radikálně skeptické otázky, které znepokojují.

Na počátku svých pamětí Ladislav Fuks říká: „Nejúplněji jsem obsažen jen a jen ve svých knihách. Bude-li je někdo číst za sto let, nebude ho zajímat, jaký jsem byl já.

Fejetonista Rudolf Křesťan a ilustrátorka Magdalena Křesťanová přicházejí s novou sbírkou fejetonů, které - jako obvykle - zkoumají s úsměvem řadu skutečností všedních i nevšedních. Pistolové téma je tak jen jedním z celé stovky různorodých námětů.

Hlavní hrdinka nové prózy Terezy Semotamové žije v nespokojeném vztahu v cizině; po nevyjasněné smrti partnera se vrací do rodné země, kde však nemá kde žít (ostatně ani neví jak), a tak vezme zavděk skříní, kterou její sestra hodlá vyhodit. Skříň umístí do vnitrobloku a nastěhuje se do ní.

Přijdete-li večer do kavárny ve Vršovicích, u stolu v rohu pravděpodobně uvidíte na první pohled zajímavého člověka. Nejspíš pije kafe s malým nebo upíjí malé plzně.

Druhý svazek esejů s názvem Zneuznávané dědictví Cervantesovo obsahuje dva texty věnované umění románu: Zneuznávané dědictví Cervantesovo a Jeruzalémský projev: Román a Evropa (z knihy L\'art du roman, Editions Gallimard 1986). Na záložce se dočtete: \"Zapomíná se, že zakladatelem Novověku nebyl jen Descartes. Byl to též Cervantes.

Prózu Vězeň č. 1260 napsal Jaromír Šavrda mezi zářím a listopadem 1982 během svého druhého věznění v Ostravě (1982-84). Vknize popisuje poměry v komunistických kriminálech, ale i nejrůznější osudy muklů či absurdní historky, které bylo možné zažít jen v zemi, kde vládli straničtí pitomci spolu s tajnou policií. Kniha poprvé vyšla v autorově samizdatové edici Libri prohibiti(1985) v deseti kusech.

Román o ztrátách a porážkách, které člověka posilují, kterými se stává neporazitelný, jež upevňují jeho charakter a jejichž prostřednictvím poznává sám sebe.

Vyprávění může být druh radosti. Natož můžeme-li se k němu vrátit jako se vracíme k řece, kterou máme rádi.

Román, ktorý možno pokojne nazvať pravou spoločenskou kritikou so zábavným príbehom, v ktorom sa nakoniec s chuťou a vlastne s pochopením zasmeje autorka nielen protagonistom, ale aj sama sebe. Preklad Jana Zoubková.

Román česko-americké autorky Pavlíny O`Toole vypráví příběh české rodiny, žijící v USA, která se potýká s domácímnásilím. Když se mladá manželka a matka Petra Tomanová stěhovala na začátku 90. let z Čech do Ameriky, vezla si s sebou i svůj vlastní sen - vzdělat se, podnikat a zajistit svým dětem tu nejlepší budoucnost.

V matkinom tele sa ešte dlhé roky po pôrode nachádzajú bunky dieťaťa a platí to aj naopak. Materstvo robí zo žien príšery – spája čiastočky niekoľkých stvorení do jedného prapodivného organizmu.