„ČIN A SLOVO – Kniha o Jakubu Demlovi je souborem mých prací věnovaných Jakubu Demlovi, které vznikaly v letech 1968–2008,“ píše o tomto svazku jeho autor, spisovatel, editor a vysokoškolský pedagog Vladimír Binar (* 1941). „Soustřeďuje texty různého charakteru a podob – vedle rozsáhlejší monografické studie se zde objevují články, přednášky, doslovy, studie, komentáře, ediční návrhy, průvodce životopisným

Svazek přináší šest souborů studií, v nichž Macura postupně cizeloval své pojetí modernistické a socialistické kultury. První čtyři oddíly obsahují práce o světové literatuře a teorii (např.

Monografie přináší třináct studií Alenky Jensterle Doležal zaměřených na slovinskou literaturu a slovinsko české vztahy. Příspěvky v první části zkoumají různé oblasti mezikulturní komunikace mezi dvěma malými slovanskými národy v kontextu středoevropského prostoru a zaměřují se na působení slovinských intelektuálů v českém prostředí.

Zkoumání podstaty estetických prožitků v díle francouzského modernisty. Hledání ztraceného času Marcela Prousta představuje už sto let výzvu nejen pro badatele, ale především pro čtenáře, kterým je jeho extrémní rozsah často nezdolatelnou překážkou.

Jakub Češka ve svém uvažování o literatuře setrvává v inspirativním myšlenkovém ovzduší tvůrců, jakými jsou především Milan Kundera a Bohumil Hrabal. Každý ze spisovatelů představuje bohatě rozvinuté literární gesto.

Kniha Český spor o Milana Kunderu, již edičně připravil Jiří P. Kříž, shrnuje ve třech oddílech texty 40 autorů, které se z mnoha úhlů pohledu vztahují k obvinění vznesenému proti Milanu Kunderovi v týdeníku Respekt roku 2008 a ke knize Jana Nováka Kundera.

Proč jsou Andersenovy pohádky tak znepokojivé? Měsíc před smrtí si Andersen poznamenal: „Žádný sochař mě nezná, neviděl mě číst, neví, že děti nemám za zády, na klíně ani na koleni; že mé pohádky jsou stejně tak pro starší publikum jako pro děti.

Slovník literárněvědného strukturalismu představuje vůbec první takto tematicky vymezenou terminologickou příručku, která postihuje strukturalismus ve všech jeho podstatných dimenzích a podobách, jež získal v rámci literární vědy v průběhu dvacátého století. Kniha obsahuje více než tři stovky hesel, ve kterých se autoři snažili přístupnou formou vyložit základní teoretické a metodologické koncepce,

Jakým způsobem je narativní text schopen pojmout, zprostředkovat a vynalézt fenomén beztvarosti, doposud spojovaný výhradně s oblastí výtvarného umění? A co stojí za schopností literárního jazyka rozehrát tento akt tvořivé deformace a událost metamorfózy, jež vizuální i textuální formy umísťuje na hranici viditelného a neviditelného, známého a neznámého, přítomného a nepřítomného?

Jindřich Chalupecký patří nepochybně k nejvlivnějším postavám českého uměleckého světa druhé poloviny 20. století, jeho pozice v tuzemských kulturních dějinách přitom dosud nebyla dostatečně zhodnocena. Předkládaná publikace chce proto být prvním krokem na cestě zhodnocování Chalupeckého teoreticko-kritického díla a zároveň usiluje o jeho zviditelnění na recepčním horizontu širší veřejnosti.

Kniha literární historičky Hany Šmahelové je sestavena ze studií a glos, jež vznikaly v průběhu let 2001-2015. Ve svém souhrnu představují homogenní celek, jehož těžiště spočívá v metodologických otázkách literární historie.

Bohuslav Tablic (1769 - 1832) sa vo svojom diele opakovane zaoberal otázkami podstaty a funkcií básnického umenia. Hoci tieto poznámky v podobe literárnohistorických reflexií a úvodných komentárov k prácam rozmanitého charakteru nezhrnul do samostatnej práce - osobitnej úvahy alebo ucelenejšej rozpravy, vo svojom súhrne vytvárajú ucelený estetický koncept.

Ačkoliv poprvé vyšla v roce 1982, tato kniha dodnes neztratila nic ze své originality a intelektuální pronikavosti. Jejím ústředním tématem je zásadní rozdílnost mezi kulturou založenou na mluveném slově a kulturou psanou, mezi písemným vyjadřováním a oralitou.

Knižní rozhovor s literárním historikem Jaroslavem Medem mapuje nejen jeho životní příběh, ale zejména setkání s jeho osudovou láskou – literaturou. Krok za krokem můžeme sledovat, jak blízké soužití se slovem provází Jaroslava Meda od dětství až do dnešní doby.

Výbor z celoživotních studií významného českého rusisty Jiřího Fraňka (1922-2007), profesora Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, obsahuje třináct studií zabývajících se převážně ruskou literaturou - Slovem o pluku Igorově, literární tvorbou starších i novějších ruských klasiků(kupříkladu tvorbou Gogola, Babela, Paustovského, Šolochova či Solženicyna). Do výboru jsou zařazeny rovněž texty věnované

Americký básník, esejista, překladatel a literární historik Ezra Pound (1885 – 1972) se poprvé objevil v přímořském letovisku Rapallu poblíž Janova v roce 1924. Vedle Benátek a krátké epizody na tyrolském zámku jeho dcery Mary de Rachewiltz Brunnenburg bylo Rapallo jeho nejoblíbenějším místem v Itálii.

Lingvistická analýza slovenských ľudových rozprávok a ich modernizácií obohatená o dobové reálie ako aj slovensko-slovanské súvislosti a súbežnosti. Publikácia obsahuje nasledujúce kapitoly: • Vstupné slovo k čitateľovi • O čom hovoria slovenské rozprávky • Akou rečou hovoria slovenské rozprávky v podaní ich zberateľov a vydavateľov • Slovenský jazyk a slovenský svet v ľudových rozprávkach • Úskalia

Kniha ukazuje básníka Jaroslava Vrchlického z perspektivy tázání po životnosti díla, jak byla sledována v kritické rozpravě v prvních čtyřiceti letech 20. století – zčásti už za života autorova. Čtení o Jaroslavu Vrchlickém je uvedeno studií, která provádí po debatách o básníkově tvorbě odsedmdesátých let 19. století až po poválečnou literárněhistorickou produkci (často schematizující začleňování básníkova

V literárnom diele Tajuplný Saint-Exupéry (Les mysteres de Saint-Exupéry, Stock 2009), za ktorý získal Jean-Claude Perrier Prix Louis Barthou 2010, sleduje autor stopy spisovateľa-letca, ktorý pred šesťdesiatimi siedmimi rokmi záhadne zmizol, v snahe vniesť svetlo do udalostí zastretých rúškom tajomstva, opiera sa o nové javy, ktoré vyšli na povrch v rozhovoroch so znalcami na Saint-Exupéryho dielo,

Příběhová próza ze života mládeže patří dlouhodobě ke čtenářsky nejoblíbenějším žánrům literatury pro děti a mládež. Do hledáčku literární vědy se však dosud dostávala spíše ojediněle.