Monografie se pokouší charakterizovat psychologický román jako žánr v jeho vývojových proměnách. Ovšem hlavním cílem je tyto odborné informace didakticky transformovat do literárněvýchovného učiva na střední škole (zejména gymnaziálního typu) a navrhnout didaktické (konstruktivisticky pojaté) postupy k osvojení daného učiva.

Existuje globalizace i ve slovesné kultuře? Jak je tomu v románských literaturách?

Nejtěžší redakce mého života. Bestseller, který nikdo nečekal.

Svazek přináší šest souborů studií, v nichž Macura postupně cizeloval své pojetí modernistické a socialistické kultury. První čtyři oddíly obsahují práce o světové literatuře a teorii (např.

Publikácia prináša zaujímavé a aj menej známe príležitostné texty. Vďaka vybraným príkladom veľmi dobre ukazuje široký záber príležitostnej tvorby.

Série studií českobudějovického germanisty Jürgena Edera se zaměřuje na prostor střední Evropy, na vztah literatury a politiky a na střetávání mezi českou a německou kulturou. Historické rozpětí studií sahá od Výmarské republiky až po naši současnost, přičemž významná pozornost je věnována tématu exilu — ať už vnějšímu, nebo „vnitřnímu“. Kniha jako celek nabízí pohled na velkou část 20. století, ovšem

Jak číst texty žánru autobiografie, když v nich autoři na jednu stranu referují ke skutečným událostem, současně ale čtenáři prezentují svůj – často idealizovaný – obraz? Máme se zaměřit na historickou věrohodnost, výraz psychologie autora, nebo na vyprávění samotné?

Krištof Jacek Kozak (1969) je slovinský literárny historik, teatrológ a pedagóg. Špecializuje sa na problematiku súčasnej drámy, predovšetkým tragédie.

In his book Josef Hrdlička opens the question of what exactly constitutes Exile Poetry, and indeed whether it amounts to a category as fundamental as Romantic or Bucolic lyricism. He covers the intricately complex and diverse topic of exile by exploring selected literary texts from antiquity to the present, giving due attention to writers that have influenced the exile discourse; from Ovid, Goethe

Autorka čtivou formou na pomezí odborné literatury a eseje přibližuje situaci Pabla Nerudy v české literární kultuře, a to jak formou překladů a vydávání jeho díla, tak v souvislosti s konkrétními návštěvami chilského básníka v Československu a jeho vzájemnými vztahy s představiteli české literatury. Prezentace Nerudy v českém prostředí vykazuje jasnou politickou motivaci a nepřiměřeně zúženou perspektivu,

Dvoudílná publikace (kniha + skicář) seznamuje děti s životem a tvorbou bratří Čapků. S průvodci Fanomasem a Robotem se děti nebudou nudit, ti dva si připravili spoustu hravých úkolů a zvídavých otázek.

Jakým způsobem je narativní text schopen pojmout, zprostředkovat a vynalézt fenomén beztvarosti, doposud spojovaný výhradně s oblastí výtvarného umění? A co stojí za schopností literárního jazyka rozehrát tento akt tvořivé deformace a událost metamorfózy, jež vizuální i textuální formy umísťuje na hranici viditelného a neviditelného, známého a neznámého, přítomného a nepřítomného?

Kniha Místa mezi místy. Pomezí americké poezie se věnuje tématu setkání s druhým a prostoru hranice a pomezí v moderní americké poezii.

Pražský německý básník Rainer Maria Rilke tak jako nikdo postřehnul fenomén ztráty věci, čili to, že obecný význam slova věc se přestal člověka týkat. S tím souvisí zásadní proměna západní kultury, pro kterou se vžilo označení nihilismus.

Život a dielo literárneho vedca a kritika, redaktora, tajomníka Matice slovenskej Stanislava Mečiara nie je našej verejnosti príliš známe. I keď táto osobnosť upadla nadlho do zabudnutia, lebo ideologicky limitovaný komunistický režim aj \'postkomunistická demokracia\' ju približovali a, žiaľ, stále predstavujú iba účelovo, torzovite a výlučne v negatívnom svetle, predsa si zasluhuje zvýšenú pozor

Súbor štúdií vznikajúci v priebehu tridsiatych a štyridsiatych rokov 20. storočia, je bezpochyby jednou z najvýznamnejšíchkníh, aké boli dielu Markíza de Sade venované.

Ambicí publikace není sledovat historické peripetie střetávání a prolínání obou přístupů. Snahou je představit hlasy, které jsou v rámci této problematiky zřetelně přítomné v současné literárněvědné bohemistice (Aleš Haman, Zdeněk Hrbata, Miroslav Petříček Jr., Vladimír Svatoň). Alespoň prostřednictvím dvou německojazyčných (Jürgen Fohrmann a Petr V. Zima) a jednoho slovenského (Peter Zajac) příspěvku

Soubor statí a překladů z literatur Dálného východu určený odborné i laické veřejnosti. Seznamuje čtenáře s počátky čínského písemnictví, s čínskými básnickými formami a osobností básníka Su Š´. Korejská část je zastoupena studií a překlady ukázek z kroniky Odkazy Tří království a s ukázkou tradiční korejské básně kasa.

Zbierka esejí. Usporiadal a komentoval Michael Špirit.

Výbor z českých i zahraničních studií o díle Jáchyma Topola představuje celou škálumožných přístupů k tomuto dílu – od pohledů jazykovědných, přes studie stylistické až k úvahám kulturně-historickým. Svazek ukazuje, jak mnohotvárné a významově bohaté Topolovo dílo je a kolik je v něm při pozorném čtení možno nalézt.