Práca predstavuje súbor dvadsiatich recenzií, publikovaných autorom v dlhšom časovom oblúku rokov 1990 - 2006 v časopise Filozofia. Objektom autorových recenzií boli vedecké práce, publikované v knižnej podobe, či už charakterom monografií, resp. monografických zborníkov.

Představa světa či jeho částí jako čitelného textu je v evropské kultuře hluboce zakořeněná. Prvním předpokladem této představy je alfabetismus a kulturní idea knihy, druhým pak nahlížení světa jako smysluplného a koherentního celku, jehož části nesou význam a jsou ve vzájemných vztazích: mají „sémantiku“ a „syntax“. Začít hledět na svět jako na řád znaků ale následně znamená ptát se: Jakým písmem

Interpretace vybraných částí díla Jana Patočky, týkajících se základní otázky po vztahu života a světa, tak jak je kladena z hlediska fenomenologické filosofie, je v této knize konfrontována s některými poklasickými koncepcemi, jak z pera Patočkových současníků, tak jeho dnešních interpretů. Ve všech částech knihy přichází ke slovu zejména texty dochované v pozůstalosti, jejichž komentář provází a

Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí. Oproti současné upadlé podobě, zcela podléhající nešvarům momentálního stavu společnosti, staví Fichte ideál, tedy to, jaký by řád svobodných zednářů měl být a co by mělo být jeho náplní.

Kniha přináší tři studie na pomezí rozdílných, a přesto vzájemně provázaných interpretačních perspektiv filosofie, resp. hermeneutiky a literární vědy. První studie se pokouší ve třech oddělených krocích explikovat filosofické aspekty Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka.

Štvrtý ročník Dies doctoralis prebiehal v čase príprav na komplexnú akreditáciu našej fakulty a rovnako aj celej univerzity. Piaty sa uskutoční v čase očakávaní jej výsledkov.

Dílo vydané roku 1923 představuje jednu z raných prací proslulého právního a politického filosofa Carla Schmitta. Německý myslitel se v tomto po stylistické a literární stránce brilantním textu, v němž prostřednictvím rozmanitých aluzí dokládá šíři svého rozhledu, zaměřuje na specifickou povahu racionality spojené s katolickou církví, kterou staví do kontrapozice vůči myšlení ekonomicko-technického

Kolektivní monografie se systematicky věnuje hlavním hermeneutickým i filosofickým problémům Platónova dialogu Euthyfrón. Autoři se soustředí zejména na tři témata: za prvé na roli obou jeho mluvčích, za druhé na filosofický problém zbožnosti a za třetí na otázku, zda lze v dialogu nalézt rozvinutou teorii idejí.

Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.–15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu.

Knížečka O snech je záhadná i na poměry pozdněantického filosoficko-náboženského prostředí svého vzniku. Synesios z Kyrény (370–413 n. l.) v ní jako žák alexandrijské filosofky Hypatie v novoplatónském rámci a rétoricky bohatě vykládá o vztahu duše ke světu, o jejím nečekaně proměnlivém životě a případné spáse či ponížení.

Druhý diel jedenásť zväzkových Dejín filozofie jezuita Frederica Coplestona zahŕňa dobu od Augustína k Dunsovi Scotovi. Ide teda o dobu od vrcholnej patristiky až k vrcholnému stredoveku.

Staroveký manuál rozvoja osobnosti a správneho prístupu k životu. Filozof Epiktétos, oslobodený otrok a známa osobnosť svojej doby, sa prostredníctvom Manuálu prihovára k čitateľovi ako k svojmu žiakovi, ktorý sa rozhodol zmeniť a zlepšiť svoj život.

Předkládaný svazek přináší kromě recenzní rubriky šest studií, které se týkají intelektuálních dějin 16.–18. století. Vedle diskusí humanistických učenců o biblickém překladu se zabývají logikou Petra Crockaerta, konceptualizací přírody v pansofickém díle J.A. Komenského, představami učenců 17. století o analogickém pohybu mořských vod a tělesných tekutin, výkladem knihy Genesis u Valentina Weigla

Voľné pokračovanie diela, ktoré vzniklo podľa náuky duchovného učiteľa Emanuela. Snaží sa ukázať čitateľovi cestu k začleneniu vyšších životných princípov a zákonov do každodenného života.

Jeden ze základních textů řecké filosofie. Co je vlastně skutečné?

Druhá kniha z pôvodne plánovaných troch zväzkov patrí medzi filozofické diela prvej polovice 20. storočia, ktoré základným spôsobom ovplyvnila myslenie Heideggera a Merleau-Pontyho. Husserl objasňuje vzťah fenomenologie k prírodným a duchovným vedám.

Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů. Proto se pokusil vykročit novým směrem k tematizaci lidské existence na základě vyšetření tzv. antropologické diference mezi člověkem a zvířetem, jak to prováděla soudobá módní filosofická antropologie, proti

Za nejvyšší morální hodnotu zpravidla považujeme nezištnou pomoc. Debata se pak soustředí na otázky, komu bychom měli pomáhat či jak velkou oběť je potřeba přinést.

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

Tvůrci publikace Humanitní vědy dnes a zítra, významní představitelé našich současných humanitních věd, se snaží z úhlů pohledu svých konkrétních oborů zodpovědět otázku, jaký je smysl věd o člověku a jejich budoucnost. Autoři své příspěvky věnovali odkazu nedávno zemřelé nestorky kritického humanitněvědního diskursu, filosofce, paní profesorce Jaroslavě Peškové.