Richard místo do školy chodí do hospody, Jindřiška shání omluvenku na venerologii, Veronika zase místo školy na gynekologii zjišťuje, jestli není náhodou těhotná s Honzou. Aleš si vzal Marcelu, protože byla tehdy na lyžáku tak neodbytná, Anita jede na romantický čundr se dvěma spolužáky.

Každá rodina má své tradice. Některá má navíc i tajemství.

Tajemná barabizna a spisovatelka, která se vrací do rodné vsi a odhaluje temnou minulost. Havířovina je chátrající dům v malé vesnici.

Velké dějiny hýbou nebývalou silou i malými městečky – Horní Jelení je toho důkazem. Podivná sešlost, při které se místní obyvatelé oddávají pavím hodům, oživuje dávné démony, rodinná tajemství a především touhy, bez nichž by svět utonul v nehybnosti.

Ani moderní doba nezapomíná na starší a často i pokleslé formy vyprávění - historky, fámy, apokryfy či bestiáře. Josef Kroutvor se tomuto okrajovému žánru věnoval léta, sbíral, co zaslechl, co nalezl v novinách, a zbytek dopsal, vyfabuloval a uložil do knížky Panoptikum s.r.o. Tato autentická, neformální \"literatura\" ráda přehání a má smysl pro paradoxy života.

S tvorbou Josefa Holcmana jsem se poprvé seznámil asi před třiceti lety. Už tenkrát mi došlo – to není jen spisovatel, to je živel.

Pokud se první prozaický text básníka Daniela Hradeckého nazýval Trosky jednoho deníku, jeho nová próza by mohla směle navazovat podtitulem Trosky jednoho románu. Trojici jazykově vybroušených, kratších próz naplňuje svědectví o souboji jedince s existencí na okraji, a to nejen společenského vyloučení, ale i oné ontologické propasti.

Příběh statečné matky dvou dětí, kterou komunistický režim donutil k riskantní cestě za svobodou. Chtěla svému synovi splnit přání vystudovat architekturu, což bylo v tehdejším Československu s rodinným kádrovým profilem vyloučené.

Česko, leden 2018. Prezident Miloš Zeman byl právě zvolen do druhého volebního období, venku mrzne, občanstvo si vylévá srdce na sociální sítě a v redakci nejmenovaného deníku nedobrovolně končí vyhořelý komentátor Jan „Johan“ Souček.

Na přelomu léta a podzimu dramatického roku 1953 se na provizorní ošetřovně jednoho vězeňského bloku jednohojáchymovského lágru denně střetávají čtyři jeho nedobrovolní obyvatelé tří národností: český židovský lékař, jenž už přežil Osvětim a pochod smrti a nyní situaci čelí osobní statečností a humorem, československý hokejový mistr světa, odsouzený za špionáž,vlastizradu a dezerci, kápo německé národnosti

To, že kominík nosí štěstí, vědí všichni lidé a hlavně ti, kteří mají na šatech knoflíky. Věděl to i chudý sirotek Jeník.

V den oslav letního slunovratu, kdy se v jarlově paláci v hlavním městě koná velkolepá hostina, připlouvají k břehům ostrova Hällristingaru nájezdníci a bez výraznějšího odporu rychle postupují do vnitrozemí. Tak začíná vzpoura, která dosud neměla obdoby.

Třetí román úspěšné české autorky.Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným.

Sbírka příběhů - které se podle všeho nestaly, ale rozhodně stát mohly - vznikla během autorových výzkumných toulek velmi podivnými ekosystémy Máchova kraje. Krátké texty s delší komiksovou přílohou vyrostly z atmosféry skal, lesů, hospod a rašelin mezi Doksy, Českou Lípou, Ralskem a Mimoní.

Třiatřicetiletý spisovatel Jakub Hirsch se potýká s obtížnou milostnou situací. Tu ještě komplikují anonymní dopisy, které jej nabádají, aby mlčel.

Představte si tmu a člověka, který vám servíruje kávu. Tápete rukama po stole, hledáte hrnek, lžičku.

Spoveď prostitútky, ktorá bilancuje svoj život. S humorom spomína na roky strávené vykonávaním tohoto remesla.

Jubilejní stý svazek České knižnice přináší románovou prvotinu Jáchyma Topola (nar. 1962) Sestra, reprezentativní dílo české prózy konce dvacátého století. Dobrodružný a milostný příběh se v dynamickém, jazykově, zvukově i rytmicky výrazném vyprávění větví do mnoha imaginativních odboček, básnických obrazů či vizí.

Téma atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zpracovává Lubomír Kubík ve své knize románovými prostředky. Drží se všech dostupných historických faktů o dané události, avšak jak naznačuje sám název románu, nově se zamýšlí nejen nad společensko-politickými okolnostmi atentátu, ale i nad vnitřními pohnutkami jeho přímých aktérů.

Román o vztahu muže k ženě mladší o celou generaci vzbudil mezi českými čtenáři rozruch. První část vypráví o tom, jak se chlapec dělá..., druhá o tom, jak se dělá, až se narodí a roste.