Doba, která nás s příchodem socialismu navštívila, poznamenala naše činy i charaktery natolik, že se stala rozsáhlou výstavní síní bizarních osudů a figur. V přízemí expozice se čtenář setká s příběhy pouličního fotografa Hubera, kolotočáře Broka, porcelánové dívky Miriam, nešťastného holiče Frantince, vlakového poštmistra Pýra, tajného pana Pána, řeznické rodiny Kořínkových a řady dalších... Na každou

Milenci mladí i mnohem starší, manželé a exmanželé, staří mládenci a vdovy, vášně přiznané i skrývané, ale třeba také složitý vztah syna a umírajícího otce, zkrátka láska v nejrůznějších podobách a odstínech – takové je základní téma Povídek o lásce. Šťastnou i odvrácenou tvář lásky pozoruje Viewegh v šestnácti povídkách nejen s porozuměním, ale rovněž s tradičním ironickým nadhledem a vždy laskavě

Danka Štoflová, autorka úspěšného blogu na portálu iDNES, představuje knižní podobu vtipně a s nadhledem vyprávěných příběhů ze života indiánů kmene Čerokí o velké rodině, muži a dětech, společně žijících na půdě, která indiánům po staletí patří, uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně, na úpatí pohoří Great Smoky Mountains. Vtipně, svěže a poutavě se šarmem Betty MacDonaldové předává mýty, životní

Humoristická novela pro ženy, aby zapomněly na běžné starosti, zasmály se, a možná je čtení i povzbudilo v plnění jejich snů. Co všechno byste udělali pro splnění svého snu?

Richard Erml je autorem žánrově nejednolitých knih. Než se stal i spisovatelem, pracoval jako dramaturg dokumentů, novinář či divadelní recenzent.

Robert Holm, dánský odborník na značky, se po návštěvě čínské Šanghaje rozhodne změnit svět. S pomocí sociálních sítí se mu podaří spustit nové stěhování národů.

Svazek Spisů navazuje na tři předchozí: Básně (Spisy I), Cestopisné prózy (Spisy II), Eseje a sloupky (Spisy III). Obsahuje do předchozích svazků nezařazené literární práce rozčleněné do šesti oddílů: 1) Básně 2) Eseje, sloupky a fejetony, 3) Předmluvy a doslovy, 4) Glosy, polemiky, úvahy, 5) Ankety, 6) Rozhovory. To vše posbírané a vybrané z novin, časopisů, sborníků a v případech předmluv a doslovů

Děj fantaskní prózy je zasazen do blízké budoucnosti (konec 21. století). Lidská civilizace tehdy prošla (před více jak čtyřiceti lety), časy hlubokých systémových krizí, společenského chaosu, pandemií a lokálních válek. Lidé, ti kteří přežili, museli přehodnotit většinu dosavadních zvyků, samozřejmých daností a dosavadních způsobů existence.

S láskavým humorom napísaná kniha o radostiach i strastiach záhradníka v priebehu celého roka. Skvost českej klasickej literatúry na Zlatom fonde SME.

Sbírka příběhů - které se podle všeho nestaly, ale rozhodně stát mohly - vznikla během autorových výzkumných toulek velmi podivnými ekosystémy Máchova kraje. Krátké texty s delší komiksovou přílohou vyrostly z atmosféry skal, lesů, hospod a rašelin mezi Doksy, Českou Lípou, Ralskem a Mimoní.

Výjimečné osobní svědectví z terezínského ghetta, které přečkalo válku zazděné na půdě místních kasáren. Novela Otty Weisse I viděl Bůh, že je to špatné je jedinečným literárním počinem a zároveň silným osobním svědectvím historického významu.

V pořadí pátá v řadě „divadelních novel“ vychází opět s ilustracemi Romana Karpaše. Zavede nás do jednoho divadla, které řeší krizi původní divadelní tvorby dramatizacemi slavných děl světové prózy.

Kniha neobyčejných příběhů obyčejných lidí z prostředí jihoamerických českých emigrantů, kteří nezapomínají na své kořeny, vzpomínají na minulost v konfrontacích ze současností. Příběhy jsou někdy až magické, drsné – možná také dané pro nás exotickým prostředím, kde autorka knihy tvoří a žije.

Rodiče si nevybíráme. Děti občas ano.

„Tuto svou povídkovou knížku bych ráda položila na noční stolek starým paním, kterým uletělo spaní… Babičky nejsou v samotě noci samy: bdí s nimi jejich paměť. Mají ve své hlavě paměťové klubíčko – a z něj se odvíjí život jako natočený film.

Erudovaný, nepřestajně plynoucí esej Michala Janaty o \'sypké nehmatnosti smrti\', ač může na první pohled působitponěkud nihilisticky, je živým a borgesovsky rozvětveným organismem. Jeho torzovitý charakter jako by naznačoval rozpadání a ztrácení tvaru věcí.

Zdeněk Šmíd je autorem více než třiceti knih, které si získaly oblibu mnoha čtenářů. Proč bychom se netopili odstartovalo úspěšnou sérii knih o partě kamarádů, kteří spolu tráví čas nejen na vodě, ale i na horách.

Skupina tělesně postižených dětí rehabilitujících v lázních odjíždí na zážitkový kurz: kromě zmrzačených těl mají děti i ztrápené duše, jsou rozhádaní, zaťatí vůči sami sobě i vůči svému okolí. Hlavním hrdinou je třináctiletý Skin s postiženou levou rukou stíhající sen o tenisové kariéře.

V knize Když syn píše líp než máma, jsou povídky dvou generací, matky a syna. Oba, každý jinak, popisují životy mužů a žen v různých životních situacích.

Skupina lidí, které denně potkáváme na ulici a jimiž klidně můžeme být i my sami - účetní, student, důchodce a další - se probouzí v tajemných hlubinách labyrintu pražské kanalizace. Netuší, jak se zde ocitli, proč tady jsou a hlavně co se od nich očekává.