Nová básnická sbírka Michala Téry se inspiruje východokřesťanskou liturgií a spiritualitou, která se zhmotňuje v podobě chrámového ikonostasu s pevně danými motivy ortodoxního duchovního umění. Páteří sbírky je dvanáct rozsáhlých básní vycházejících z „třetího pásu“ každého ikonostasu, tedy z pásu dvanácti největších křesťanských svátků v církevním roce od srpnového Proměnění Páně až po pozdně jarní

Autorka „napsala hezké básně v nehezké době,“ píše se v jedné z poznámek k její nové sbírce. „V době zákazů, omezení a stresu…“ píše se v druhé. No, napsala… Jak sama říká: „Nebylo vůbec potřeba nic vymýšlet, jen sednout a zapsat to, co už bylo v mé hlavě. Napadne-li vás virus, organismus se brání horečkou a potí se. Já byla zdravá, ale mé tělo reagovalo na situaci kolem a produkovalo verše.“ A jsou

Jmenuji se Mirka Langerová a narodila jsem se v Praze 29. 5. 1967. Nyní žiji na Šumavě pod Kašperským Hradem na samotě u lesa. Básně skládám od klinické smrti, kdy se ve mně vše obrátilo. Proč básně? Je to uklidnění ve vypjatých situacích, stresu, smutku, ale i v radosti, romantice. Víc o všem přemýšlím, když píšu a pak jsem sama se sebou spokojená. Taky bych chtěla, aby po mně něco zůstalo a aby na

Kniha s názvem Předěly a podtitulem Básně egyptské, irské a kroměřížské je pozdním debutem historika umění a národopisce Lubomíra Filipa Piperka. Kniha je rozčleněna do několika samostatných, ale na sebe navazujících částí. Čerpá z krátkých cest po Egyptě

Pojetí nové básnické sbírky Hany Karoliny Kobulejové přináší čtenářům zkoumání nejrůznějších emocionálních a racionálních vrstev, které obklopují lidské nitro. Objevují se ozvěny vědeckého poznání světa – postřehy z astronomie, geologie, meteorologie či biologie –, neboť k nám každodenně promlouvají, ovlivňují náš pohled na svět i smýšlení. Její otevřená výpověď o chápání viditelné i neviditelné reality

Básnická sbírka SLAVÍK VE ZBYTKU NOCI je jubilejní, desátou knihou Václava Honse po jeho víceletém básnickém odmlčení (předchozí sbírky NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, HODINOVÁ VĚŽ, ASKLÉPIOVI DEJTE KOHOUTA, KÁPNI BOŽSKOU a básnická poema VODNÍ HUDBA, věnovaná osobnosti Georga Friedricha Händela, vyšly v nakladatelství Radix v letech 2015 až

V druhém svazku výboru z díla Zuzany Novákové naleznou čtenářky a čtenáři básnické skladby a prózy Ticho plné hudby, Legenda o princezně Anežce, Svět jiných barev a Život na panském sídle. Dále převyprávění legend o Františku z Assisi, překlad Písně písní, výběr veršů z několika sbírek a malou připomínku autorčiných pohádek.

Milovaný i nenáviděný výběr z české poezie, letos podeváté. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnována publikování

O svých memoárových textech básník říkával, že nepíše paměti, ale vzpomínky rozdrobené „do malých příhod a příběhů, většinou rozmarných, ale i teskných a pochmurných“. Soubor krátkých próz Všecky krásy světa je poskládán z desítek takových malých příběhů; jejich záběr je široký – rodný Žižkov, milovaná Praha, Kralupy nad Vltavou, lidé známí od dětství i respektovaní v dospělosti, spolužáci, sousedé,

Básnická sbírka táborského autora, která je o myšlenkách, pocitech i prožitcích.

Zrychlila doba? Kdo ví... Ale Miloň Čepelka, alespoň pokud jde o poetickou formu v této knize, zrychlil bezesporu. Mezi druhým a třetím svazkem čekali haikumilové dlouhých osm let, a teď na čtvrtý jen dvě. A je to dobře. Znovu se mohou ponořit do magické triády pět-sedm-pět a nahlédnout do básníkovy duše mezi rozletem a úsporností. Mění se doba? Opět to není jisté. Ovšem měníme se my, a je to přirozené.

Sbírka básní významného brněnského básníka Jana Skácela (1922-1989), vydaná poprvé roku 1975, přináší sto krát čtyři verše autora. Doprovázené perokresbami Jaromíra Garguláka.

Sbírka nezklame příznivce \"klasické\" poezie, najdeme i v ní melodický verš a smysl pro krásu a hloubku života. Autorka ve svých posledních verších rozhodně nezapře intenzivní celoživotní potřebu vlastního poznání a pohledu na lidi a svět kolem nás, hledání smysluplného řádu a \"ryzích\" hodnot života. Její až pohanský respekt k přírodě i schopnost detailně vykreslit \"všechny barvy a vůně života\"

Moravský básník Jan Skácel se svým dílem zapsal do srdcí čtenářů. Básnická sbírka Hodina mezi psem a vlkem pochází z tvorby 60. let, stejně jako Smuténka či Metličky. Po vydání těchto děl byl básník zahnán do politického ústraní. Za své dílo byl oceněn až po roce 1989.

Sbírka básní Ireny Topinkové.Intenzivní poetika, bolest i romantika, rozervaná duše. Vášně vztahů mezilidských, vztah k přírodě, konflikty současného světa. Mrazivý dotek psychických problémů. Poesie, které uvěříte. To vše v souznění s působivými ilustracemi.

Pavel Novotný (*1976) je liberecký básník, hudebník, performer a pedagog. Jeho stěžejním tématem je experiment s mluveným slovem, zvukem, hudbou i obrazem, který opět důsledně rozvíjí i ve své nové sbírce Havarijní řád s ilustracemi a v grafické úpravě Jana Měřičky. V roce 2010 vydal básnickou sbírku Mraky, s příležitostným sdružením Voni nahrál CD Svět očima Monkikiho. Za radiofonickou kompozici Vesmír

Sbírka básní Oty Karse, se skládá z pěti kratších oddílů (Ro_zmlácená krajina, Má láska je kurva, Jardins, Cesta z Čech a Milenci noci), z nichž každý obsahuje několik básní, doplněných o autorovy lakoniky. Básnický samolepkový soubor lakonika (lakonika, laskonky a epitafy) byl řadu let vylepován na veřejných a restauračních záchodcích. Básně Oty Karse se vyznačují střídáním pravidelného i občasného

12. svazek edice Imago et verbum je novou sbírkou významného českého básníka, která je doplněna průřezem jeho celoživotní kolážovou tvorbou.

Básnická sbírka.

Poetika Slavomíra Kudláčka (nar. 1954) se v posledních letech zřetelně tříbí a projevuje snahu o minimalizaci vnějších slovních efektů ve prospěch „přímého vidění“ a sdělnosti. Jeho občasný příklon k delším básnickým skladbám koresponduje s určitou prozai