Čtvrtý díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, se zabývá obdobím tzv. normalizace.

Kniha přináší původní soubor filosofických, estetických a literárněteoretických pokusů o výklad díla Samuela Becketta od českých i zahraničních autorů, mimo jiné od významného divadelníka a Beckettova spolupracovníka Stana Gontarského nebo od proslulé literární teoretičky z Berkeley Ann Banfieldové. Různorodost teoretických východisek (těžícíchz kontinentální i analytické myšlenkové tradice) a mezioborový

Představa poezie jako kulturně homogenního a čistě národního fenoménu není udržitelná a Jahan Ramazani, profesor anglické literatury na University of Virginia, ukazuje, že přeshraniční výměna a interkulturní vlivy patří mezi hlavní motory básnického vývoje ve dvacátém a jednadvacátém století. Nově pohlíží na širokou škálu básníků, od Eliota, Yeatse a Langstona Hughese po Elizabeth Bishopovou, Lornu

Milčák vo svojej poslednej monografii načrtáva možnú typológiu hypostazovaného subjektu. Nejde mu však len o terminologické spresnenie pri narábaní s kategóriou subjektu, ale aj o hľadanie istého hierarchizujúceho systému.

Publikace seznamuje českého čtenáře s aktuálními translatologickými tématy, jež stojí ve středu zájmu na Pyrenejském poloostrově a která mohou být pro české prostředí metodologicky inspirativní: např. s rolí tlumočníků v dobách kolonialismu, překladatelskou prací španělských misionářů či cenzurou v překladu divadelních her. Vybrané studie jsou doplněny o krátké medailony příslušných autorů (Julio-César

Poetka Mila Haugová ponúka mnohovrstevnú výpoveď o procese tvorby, o svojom vnímaní umenia, o ceste k stredu terča krásy a poznania. Pri hľadaní odpovede na otázku, čo znamená tvorba v zmysle písať ako dýchať, vyzvala na spoluúčasť kolegov básnikov a spisovateľov, ale aj iných umelcov a priateľov.

Publikace představuje dějiny českého a slovenského tisku v Argentině a seznamuje s 45 tituly česky a slovensky psaných periodik vydávaných převážně v Buenos Aires. První část knihy přibližuje v pěti kapitolách vývoj krajanského a exilového tisku v chronologickém pořadí.

Publikace vychází z materiálů shromážděných v rámci Polsko-českého a česko-polského překladatelského semináře realizovaného na Filozofické fakultě UK. Obsahuje originální i přeložené verze několika uměleckých textů (povídky, drama, reportáže) doplněné odborným komentářem shrnujícím nejčastější problémy spojené s překladem a způsob jejich řešení či nejčastější chyby a jejich analýzu.

Publikace obsahuje některé důležité texty polské sociologie kultury a literatury, českému pohledu tak trochu skryté v záplavě toho, co k nám přichází ze Západu. Zaměřuje se na významné polské osobnosti těchto oborů od meziválečného období po současnost (S. Bystroně, S. Ossowského, S. Żółkiewského, A. Kłoskowskou ad.). Sociologie literatury zde získává podobu dynamické a vnitřně členité disciplíny.

Reprezentativní výbor čtyřiceti studií jednoho z nejuznávanějších literárních germanistů Kurta Krolopa, jenž se nemalou měrou podílel na budování tohoto oboru v Praze, je rozčleněn podle hlavních tematických oblastí Krolopova odborného zájmu: I. Goethe II. Pražská německá literatura III.

Soubor literárně historických studií, ve kterých autor podává nástin vývoje slovenské prózy. Důraz klade především na její poetiku.

Predložená publikácia je venovaná významnej osobnosti slovenskej kultúry druhej polovice 20. storočia – profesorovi Milanovi Hamadovi, ktorý svojimi výskumnými a publikačnými aktivitami výrazne prispel k poznaniu dejín slovenskej kultúry a vzdelanosti. K prehĺbenejšiemu vedeckému záujmu o kultúrnu a politickú históriu priviedol M. Hamada aj mnohých svojich žiakov.

Kniha s poetickým a přitom přiléhavým názvem má za cíl ukázat nedoceněnou a často opomíjenou autorku v poněkud nezvyklém světle. Obsahuje totiž poezii, divadelní hry, originální prózy, ukázky z cestopisu a aforismy.

Dílo Jana Mukařovského patří právem do zlatého fondu české, ale i světové literární vědy a estetiky. Nutnost nově kriticky analyzovat a zhodnotit přínos jeho strukturálních koncepcí, ale i pozdějších prací, kdy se veřejně distancoval od strukturalismu, je nasnadě.

Sienkiewicza poznáme ako spisovateľa výnimočných kvalít, veď v roku 1905 ho ocenil aj švédsky výbor pre udeľovanie Nobelovej ceny, ale málo vieme o jeho osobnom živote. Ako sa dopracoval k svetovej sláve?

Súbor štúdií a časopisecky uverejnených príspevkov s názvom Interdisciplinárnosť v symbióze literárnej vedy a umenia nevznikol náhodou. Je plodom autorovej dlhodobej výskumnej práce zameranej na pokiaľ možno organické prepojenie rôznorodých podnetov z viacerých disciplín.

Rovněž druhý svazek edice Studie osobností brněnské lingvistiky, věnovaný pracím Zdenky Rusínové, přináší především důležité kratší stati, publikované v odborných časopisech a sbornících, které se nestaly přímým základem pro následný vznik monografií na dané téma. K nim však byl přiřazen text odlišného charakteru - je zde publikován dosud nevydaný habilitační spis s názvem Aspekty české substantivní

Antologie představuje reprezentativní výbor z široké diskuse o českém strukturalismu, kterou vedli zahraniční badatelé (bohemisté, ale i nebohemisté) v šedesátých až devadesátých letech 20. století. Jedná se například o články E. Holensteina, P. Grzybeka, W. F. Schwarze, H. Schmidové, W. Steinerové, T. G. Winnera, P. V. Zimy a dalších.

Kniha ukazuje básníka Jaroslava Vrchlického z perspektivy tázání po životnosti díla, jak byla sledována v kritické rozpravě v prvních čtyřiceti letech 20. století – zčásti už za života autorova. Čtení o Jaroslavu Vrchlickém je uvedeno studií, která provádí po debatách o básníkově tvorbě odsedmdesátých let 19. století až po poválečnou literárněhistorickou produkci (často schematizující začleňování básníkova