U příležitosti 91. narozenin Lenky Reinerové vychází její nová, velmi osobně laděná próza. Z rukopisu německého originálu Das Geheimnis der nächsten Minuten přeložila Olga Walló.

Rok 1361. Evropa se zmítá ve Stoleté válce, na Východě nastupuje nová síla.

Básnická zbierka súčasného českého básnika.

Sedm sester z Moany Hebe je obrazová kniha s vlastní mytologií pohybující se na pomezí fantasy příběhu a poezie. Obsahuje kritické texty zpracovávající témata feministického přežití, politiku naslouchání, význam kolektivního hlasu a závažnost ekologické situace.

Životem sochařky Kláry prošly desítky milenců, Helena se tajně schází s Milanem za manželovými zády, Wanda si pozve do bytu krásného muže, co vypadá jako Leonardo DiCaprio, ale stane se něco hrozného… Co všechno se ženě během života může přihodit? Jedenáctpopulárních autorek a autorů napsalo povídky o ženách a jejich vztazích – především k mužům, ať už živým, mrtvým či vysněným.

Kam až jsme schopni kvůli tomu druhému zajít? Daniela vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti.

Příběh o chlapci, který se rozhodl vydat se na cestu... Na svoji dalekou cestu vesmírem a o jednom zastavení zde naZemi. Jeho příběh bude s největší pravděpodobností připomínat cestu každého z nás.

Do tohoto souboru vybral Arnošt Lustig nedlouho před smrtí své dvě povídky Poslední den ohňů a Chvíle hned po ránu, další dvě povídky přidala jeho dcera Eva – Bílý vítr a Sláva Chaima Steina. Vznikla tak výjimečná sbírka raných textů obou spisovatelů.

Soubor čtyř povídek z pozůstalosti známého novináře a publicisty, moderátora pořadu Historie.cz, Vladimíra Kučery. Kniha Balada o dřevěném světě, nazvaná podle jedné z povídek, vypráví o tradičním, původním způsobu bytí v relativně uzavřených komunitách, založeném na jemně tkaném předivu sice nepsaných a nevyslovených, avšak všemi respektovaných pravidlech.

Povídka Muž s kanadským trávníkem patří mezi polozapomenuté literární počiny legendárního spisovatele a humoristy Miloslava Švandrlíka. V roce 1963 vycházela jako „román na pokračování“ na stránkách středočeského deníku Svoboda.

Když se potkají žena a muž, kolik lidí se vlastně potká? Kolik bytostí je s námi ve chvílích nejintimnějších— a nemusejí to být jen bytosti živé a lidské?

Nové vydání již legendárního a několikrát filmově zpracovaného souboru deseti povídek z prostředí pracovních táborů 50. let minulého století o skutečných osudech politických vězňů, kteří v nich byli internováni. Poprvé kniha vyšla v roce 1969, ale ještě před distribucí šel celý náklad do stoupy.

Próza Doktor Pilka si kope hrob je text v nejlepší tradici české grotesky a absurdního humoru, hravá a vtipná, v žádném případě prvoplánová, ale s přesahem, kdy ze zdánlivě nezávazných historek se postupně vyjevuje tragické odcizení individua ve světě, který se zúžil na konzum a ztratil svůj metafyzický rozměr. Zásadní je autorova práce s jazykem, lingvistické hříčky prostupují celý text, vesměs členěný

Známý publicista Miloš Čermák se již dávno etabloval i jako autor beletrie. Po úspěšné sbírce povídek Muži, co zírají na ženy, která vyšla v nakladatelství Daranus v loňském roce, nyní přichází s další povídkovou knihou.

Ferdinand Weinberger a Vilém, děd a vnuk, žijí ve společné domácnosti a dennodenně jsou vystavováni nelehkým zkouškám, které před ně staví jediná žena – manželka a babička. Hana Weinbergerová však není ani typická manželka, ani běžná babička, i když v obou případech jde o milující ženu, která však svým nonkonformním přístupem k životu staví laťku tolerance příliš vysoko.

Rodiče si nevybíráme. Děti občas ano.

Dílo Bohumila Hrabala (1914—1997) je dnes uznávané nejen jako jedna z dominant české prózy druhé poloviny dvacátého století, ale je známé i v evropském a světovém kontextu. Přední znalec Hrabalova díla Milan Jankovič vybral pro Českou knižnici soubor kratších autorových próz z celého rozsahu jeho prozaické tvorby od počátku padesátýchlet až po léta devadesátá.

Spisy Ludvíka Vaculíka pokračují dvěma komponovanými svazky. Na začátku roku 2009 vydáme svazek Tisíce slov.

Novela veľkej nádeje súčasnej českej prózy zachytáva očami mladej dievčiny masaker na muslimských ženách a deťoch,ku ktorému došlo nedávno v Indii.

V knize sepsala autorka (*1920) všechno, co jí babička vyprávěla o svém dětství v druhé půli 19. století na usedlosti Juliska v pražských Dejvicích, na jejímž místě dnes stojí stadion. Čtyři děti rodiny Martinů tam prožívali pěkné dětství plné her, dobrodružství i nebezpečí, ale pod láskyplnou ochranou dospělých.