Soubor deseti komorních příběhů se zabývá rozmanitými aspekty mezilidských vztahů, vesměs se smutným až tragickým vyzněním. Hrdinky i hrdinové jsou zobrazeni v mezní životní situaci, ať už je její kulisou nešťastná či neopětovaná láska, setkání se zločinem, rodinná tragédie, rozvod či jen nenaplněná očekávání ve vztahu.

V knížce, kterou držíte v rukou, autor shrnul specifické poznatky a informace na vždy aktuální téma darů -dárků - dárečků, a také řadu zajímavých, podnětných a úsměvných postřehů o charakteru dárců i obdarovaných, neboť postoj k dárku často vypoví víc, než mnohé jiné životní postoje. Na trhu ojedinělý titul usnadní rozhodování těm, kteří chtějí být dárci úspěšnými, a poskytne neotřelou inspiraci každému,

Max Kašparů rád provokuje a vyrušuje. No nerobí to samoúčelne, ale chce odovzdať svoje cenné skúsenosti a svoj vzácny pohľad na svet.

Zcela nové povídky různého ladění z pera českého velikána, z nichž některé jsou humorné, jiné vedou k zamyšlení, ale všechny jsou protkané autorovou laskavostí a životní moudrostí. Inspirací pro povídky Zdeňka Svěráka je život sám a kdokoli z nás se mohl v životě dostat do stejné situace jako jejich hrdinové.

Korespondence mladočeského politika a roudnického starosty Ervína Špindlera (1843–1918), kterou adresoval v letech 1867–1899 své snoubence a manželce Marii Procházkové, představuje cenný pramen k poznání privátní a veřejné sféry české měšťanské rodiny v Rakousko-Uhersku i zajímavý příspěvek k výzkumu moderních politických dějin konce 19. století. Soukromě laděné dopisy ze šedesátých a sedmdesátých

Když se potkají žena a muž, kolik lidí se vlastně potká? Kolik bytostí je s námi ve chvílích nejintimnějších— a nemusejí to být jen bytosti živé a lidské?

Básník a prozaik Jáchym Topol se v uplynulých třech desetiletích uplatňoval též na poli žurnalistiky. Jako redaktor je spojen s časopisy Jednou nohou / Revolver Revue, Sport, Informační servis a Respekt, později se několik let podílel na chodu kulturní rubriky Lidových novin.

Třetí román výtvarnice Daniely Šafránkové ukazuje, jak zábavné, ale i frustrující můžou být kulturní rozdíly mezi Američany a Čechy, mezi světem Západu a Východu raných 90. let. A zároveň je napínavým detektivním pátráním po osudech ženy z deníkových záznamů popisujících život obyčejných lidí za dob protektorátu.

Odkud se vynořují všichni ti choromyslní světlonoši, kteří medovým hlasem mluví o tom, jak snadné je mezi lidi rozsévat dobro? A odkud se berou ti, kteří jsou ochotni těmto světlonošům a jejich dobru obětovat naprosto vše?

Babička Boženy Němcové neodmyslitelně patří nejen do zlatého fondu naší národní literatury, ale díky překladům do několika světových jazyků překročila i pomyslné hranice domácích knihoven. V obrazech venkovského života se promítá autorčina cituplná vzpomínka na dětství, z níž stvořila literární typ příkladného člověka, harmonicky spjatého s koloběhem přírody.

Rozmarné léto je humoristickou novelou Vladislava Vančury z roku 1926, která navozuje ovzduší dobré pohody a smíchu, humor zde je spíš shovívavý než útočný. Vančurovi se podařilo vystihnout poklidnou atmosféru malého českého města poetickým jazykem a pro něj příznačnou hrou se slovy a metaforami.

Osmiletá Jolana má strašnou smůlu: prázdniny jí začaly bolavým zubem. Navíc musí rodiče podniknout dalekou cestu a nechají Jolanu u svých přátel, pana spisovatele a paní malířky.

Výběr textů publikovaných v Britských listech. Přemysl Janýr (1949) studoval publicistiku a sociální vědy na Karlově univerzitě v Praze, ze studia byl vyloučen v roce 1975.

Marta Polopanna, to jsou autobiografickou formou popisované osudy tří generací autorovy rodiny. Tyto osudy se odehrávaly v časovém rozpětí minulého století.

Další souborné vydání autorových novinových sloupků a dalších publicistických textů, tentokrát z let 2012–14, řazených, jak už název napovídá, abecedně. Týkají se nejrůznějších aspektů života společnosti, která je dnes sice nejbezpečnější a nejpohodlnější, co kdy byla, ale tato idyla je poměrně velmi křehká a může se přes noc neočekávaně zhatit.

Hrdinové a hrdinky povídek Lenky Sobotové si nikdy nemohou být jisti, jestli patří k vítězům nebo poraženým. Jsou až nemístně lidští a život je, zdá se, vždycky dostihne.

Zdeněk Šmíd je autorem více než třiceti knih, které si získaly oblibu mnoha čtenářů. Proč bychom se netopili odstartovalo úspěšnou sérii knih o partě kamarádů, kteří spolu tráví čas nejen na vodě, ale i na horách.

Kniha je súborom štúdií o konštrukciách sveta v literárnom texte.

V knize sepsala autorka (*1920) všechno, co jí babička vyprávěla o svém dětství v druhé půli 19. století na usedlosti Juliska v pražských Dejvicích, na jejímž místě dnes stojí stadion. Čtyři děti rodiny Martinů tam prožívali pěkné dětství plné her, dobrodružství i nebezpečí, ale pod láskyplnou ochranou dospělých.

Druhé desetiletí jednadvacátého století, na které volně navázala neštěstí desetiletí následujícího, se při pohledu zpět nejspíš nestane idylickou momentkou v lidských dějinách, jako jsou například šedesátá léta 20. století. Radek Mikuláš se však ve svých „Vědeckých lekcích“ pro Lidové noviny pokoušel a nadále pokouší běh doby komprimovat tak, aby z něho vystoupily předměty nadějí častěji než jinde