Kniha shrnuje takřka padesátileté zkušenosti prof. Evy Stehlíkové s inscenacemi antiky na dnešní scéně a zabýváse tím, jak se antickému dramatu v našich zemích dařilo a daří.

Přestože většina z esejí již byla dříve publikována (a to vesměs na stránkách časopisu Svět a divadlo), jejich seřazení do jednoho svazku ukazuje autorovo konzistentní myšlení v širších, filozoficko-politických souvislostech, a současně dává obraz o divadle a společnosti v této době. Při souborném čtení také vynikne jedinečný autorův styl kombinující formulační preciznost se specifickým (anglosasky

Jednotlivé studie téo monografie zachycují nejvýznamnější herecké virtuosy ve francouzském, italském, anglickém, německém, polském a ruském divadle a snažií se blíž prozkoumat typ herectví charakteristický pro období pozitivismu, který předcházel divadelní reformy 20. století: Bernhardtová a Duseová Mounet-Sully, Coquelin a Salvini, Irving a Terryová, ale také Kainz a Komissarževská…

Sborník obsahuje rozšířené příspěvky prezentované na konferenci Tendence v současném herectví a herecké pedagogice, která se konala 25. a 26. listopadu 2016 na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Konference si kladla za cíl zmapovat současné pojetí herecké pedagogiky a reflektování herectví jako efemerního fenoménu.

Divadelný ústav vydal knihu o slovenských divadlách počas pandémie vírusu covid-19. Hrali sme bez divákov v hľadisku – a slovenské divadlo počas pandémie covidu-19 žilo aj napriek lockdownu a herci boli dobrovoľníkmi pri testovaní či zachraňovaní kovidových pacientov.

Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu. V následujících kapitolách se setkávají přístupy teoretické i praktické v záměru představit co nejširší úhel pohledu na současný vztah technologie, loutky, magie k našemu světu.

Predložený rukopis je z pohľadu slvoenského písomníctva jedinečným zhrnutím najnovších poznatkov z anatómie a fyziológie pohybového systému s aplikáciou do každodennej praxe tanečného pedagóga. Autorka sa v diele zameriava najmä na možnosti prevencie poškodenia oporno-pohybového systému tanečníkov, ktoré môže byť spôsobené tak dlhotrvajúcim chronickým stresom, ako aj náhlymi úrazmi.

Helena Čertíková vyštudovala slovenský jazyk a estetiku na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. V rokoch 1983 až 2004 pôsobila v Slovenskom rozhlase, kde ako lektorka pripravovala redaktorov a moderátorov v oblasti hlasovej a rečovej techniky, interpretácie a jazykovej kultúry.

Výtvarníčka a teraz už aj suverénna autorka štúdie Pamäť je zrkadlo, na ktoré nám dýchli – Hana Cigánová – prináša široký záber pohľadu na dobu, kedy vytvorila obrovské bohatstvo, z ktorého sa podarilo zachytiť a zdokumentovať len určitú časť a fragmenty v hmotnej (hmatateľnej) podobe, ale v úplnosti sú uschované v jej pamäti,zážitkoch, skúsenostiach. V knihe sa čitateľom o ne delí plným priehrští

Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity. Proto nebylo možné pominout vývoj, který K. S. Stanislavskij (1863–1938) dovršuje.

První souborné vydání s úvodní studií překladatelky Zoji Oubramové, věnované životu a dílu slavného ruského herce a pedagoga. V roce 1928 vychází v tehdejším Leningradě útlá kniha Hercova cesta.

Jemná a přitom drsná hra \"po noční směně\" (jak zní podnázev) se odehrává v pochybném bistru na benzínce u starého Fügnera, kde se scházejí unavení lidé se svými tužbami a strachy. Špína každodennosti a prodejnosti kontrastuje s čistotou skla z nedaleké fabriky, kterou budou beztak brzy zavírat... Hlavní hrdinka Draha by chtěla zpět svoje dítě, tajemnou Karlu, s níž se během hry nikdy nesetkáme, stejně

Kniha přední odbornice a známé pedagožky se zabývá problémy pohádkové dramatiky pro děti, konkrétně her, které vznikly od poslední čtvrtiny 19. století až do konce 80. let století 20. Proč se postupně zhoršuje úroveň pohádkových her a vůbec divadelních textů psaných pro děti?

V pořadí pátý díl ediční řady o historii galerie se zabývá obdobím let 1906-1911. Kniha vyšla při příležitosti 110 let od založení II.

Choreograf a pedagog Daniel Wiesner přibližuje v této knize tvůrčí proces při hledání ideálního tvaru inscenace Macbeth. Autor nepovažuje tento proces za jedinou a zaručenou metodu, jak realizovat projekty tanečního divadla, ale skrze svou knihu se pokouší předat mladším kolegům zkušenosti, které při tvorbě celovečerních projektů tanečního divadla získal.

V Divadelnom ústave vychádza v edícii Nová dráma/New Drama výber z dramatického diela Ivana Vyrypajeva pod názvom Hry. Výber obsahuje divadelné hry Valentínov deň, Kyslík, Genezis 2, Tanec Dillí a Opití.

Dvanásť esejí o inscenovaní Shakespeara v 20. a 21. st. v slovenskom, českom, rakúskom, maďarskom a poľskom divadle. Autori, univerzitní shakespearisti a teatrológovia strednej a mladšej generácie zo šiestich krajín, ukotvujú uvedenia do sociálno-politických kontextov a poskytujú tak aj širší obraz o divadle a kultúre v ich historických súvislostiach.

Elfriede Jelinek je jednou z najčastejšie inscenovaných súčasných po nemecky píšucich autoriek a autorov. Jej hry a prístup k jazyku divadelného prehovoru doslova revolucionizovali súčasnú inscenačnú prax.

Zkušený psycholog při zkoumání scénické - a především herecké - tvorby - využívá nástrojů vlastní profese, aby mohl z pozice scénologie zaměřené na scénické projevy v umění i v každodenním životě analyzovat klíčové problémy: spoluprožívání okolního dění za pomoci empatie, uchopování dění přes vlastní tělesné prožitky, tedy vnitřně hmatově, psychologickou distanci od předmětu naší pozornosti (tedy např.

Má verejné divadlo vo svete kasínového kapitalizmu zmysel? Potrebujeme dotované nekomerčné divadlo, keď je len jednou z možností obrovskej ponuky živej i digitálnej zábavy, ktorou sú konzumenti zavalení?