Pod pojmem „školské drama“ chápe autorka divadelní akce provozované studenty nebo žáky, které mají své pevné místo v průběhu školního roku a/nebo je jedním z jejich hlavních účelů předvést, jakých dosáhli studenti pokroků, především co se týče vystupování na veřejnosti a ovládání latiny. Těžištěm knihy je rozbor těchto her,a to jak z hlediska stavby (pozornost je přitom věnována i tzv. nedějovým částem,

Studie o novodobém vypravěčství, která se opírá o teorie orální kultury, autorského herectví a psychosomatické kondice. Základním inspiračním zdrojem jsou především učení J. Waltera Onga a Ivana Vyskočila, varšavský mezinárodní festival vyprávění a činnost polského souboru Studnia O. Součástí studie jsou také portréty reprezentativního výběru současných evropských vypravěčů.

Podstatu úsilí našeho předního – a dnes tak opomíjeného – divadelníka první poloviny 19. století (1808–1856) tvoří formování divadla a herectví pomocí psaných textů a v konfrontaci s těmito texty, to na jedné straně, a na druhé straně vliv herců či hereček a herectví na zpodobování dramatických postav slovem. Pro pochopení originality Tylova přístupu k hereckému souboru a dramaturgii užívá autorka

Kniha autorského týmu, vedeného prof. Janem Vedralem, dramatikem, šéfdramaturgem Divadla na Vinohradech a vysokoškolským pedagogem, nabízí – i razancí prominentních autorů formátu Vladimíra Justa, Radmily Hrdinové, Lenky Jungmannové, Vladimíra Procházky ad.

Novinka nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna vychází jako 14. svazek edice Režie, která se stala jakousi galerií současné české divadelní režie. Nabízí pohled týmu autorů pod vedením Marty Ljubkové na novou nastupující generaci výrazných divadelníků, kteří jsou spojeni s Katedrou alternativního a loutkového divadla pražské DAMU, neboli tzv. „alternou“. Kniha přináší vlastní studie tvůrců

Esej o mnoha paradoxech, z nichž sestává jednota lidské zkušenosti, předávaná dále formou kreativního principu uplatňujícího ve výukovém procesu soustavně se rozšiřující báze znalostí, rozvíjených mnoha individuálními zkušenostmi, zejména pak faktory od forem osvobozené hravosti a zvídavosti. Kompozice sestavená z mnoha složek, inspirovaná divadlem a divadelností všedního dne, tolik přirozené pro jakýkoliv

„Dramaturgie je činnost na pomezí.“ Výrok J. Císaře, jednoho ze svých učitelů na DAMU, vzal autor této knihy, dramatik a dramaturg Jan Vedral, doslova. Na pomezí mezi scénou a literaturou balancuje po celých téměř čtyřicet let svého působení v českém divadle.

Výbor z přednášek a článků literárního a divadelního kritika Jindřicha Vodáka (1867–1940) k historii českého divadla. První část tohoto souboru je věnována Národnímu divadlu, druhá představuje pohled do historie českého herectví.

Původ německé truchlohry (tiskem 1928), nejrozsáhlejší souvislý text Waltera Benjamina (1892–1940), podává unikátní výklad barokní jevištní i výtvarné alegorie – a činí tak jazykem plným aluzí, vnitřní dynamiky a neočekávaných obratů, nutících čtenáře nahlédnout hloubku povrchu a umění neumělosti. Walter Benjamin dnes bývá nejčastěji označován za filosofa kultury či teoretika médií; sám se ale možná

V Divadelnom ústave vychádza v edícii Nová dráma/New Drama výber z dramatického diela Ivana Vyrypajeva pod názvom Hry. Výber obsahuje divadelné hry Valentínov deň, Kyslík, Genezis 2, Tanec Dillí a Opití.

V létě roku 1985 se uskutečnil na Střeleckém ostrově v Praze I. ročník Divadelní pouti, plenérové nabídky z velkého spektra divadelních žánrů s přesahy k hudbě, výtvarnému umění a happeningu. Letní Praha na sklonku minulého režimu měla nulovou kulturní nabídku a pod slogany \"tradic staropražské pouti\" se od tohoto roku každoročně v létě konalo jedinečné divadelní setkání mimů, klaunů, loutkářů, muzikantů,

Nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna ve spolupráci s občanským sdružením Archiv výtvarného umění a grafickým studiem Carton Clan nabízí argument do diskuse o hodnotách a významu 60. let, detailní pohled na 121 svazků edice divadelních her v nakladatelství Orbis, soubor působivých knižních obálek nejpřednějších českých výtvarných umělců a knižních designérů (Jiří Balcar, Adolf Born, Jaša

Uvažujeme-li o vývoji západní teorie dramatu od Aristotela k moderním autorům, mohli bychom ji nejstručněji charakterizovat heslem \'Od metafyziky k technice\'. Vrcholu dosahuje tento vývoj v 19. století ve Freytagově Technice dramatu a v proslulých Poltiho Třiceti šesti dramatických situacích. Právě posledně jmenovaný spis se stává pro Júlia Gajdoše východiskem ke sledování dalšího (moderního i postmoderního)

Skriptum je shrnutím technologií prostoru, stavby, světla azvuku od divadla řeckého až po současnost. Zabývá se také pronikáním technických vynálezů do divadelního prostředí a důvody jejich využívání.

České drama očima mladých divadelníků. V situaci, kdy se zdá, že současné české divadlo obecně podceňuje působivost slova, dokazují mladí režiséři, dramaturgyně a kritička, že alespoň část nastupující generace divadelních profesionálů vyhledává díla, kde se básnické kvality textu stávají základem scénické poezie i nedílnou součástí jevištního obrazu.

Neue slowakische Drama.

Kniha je výborom zo zahraničných publikácií autora, doplnená tiež o niekoľko drobnejších statí a článkov, ktoré v priebehu rokov uverejňoval v domácich časopisoch.

Osemnásty zväzok súborného diela českého divadelného mága s podtitulom - Televize.

V knihe sa približujú rozličné techniky a teórie hereckej tvorby, ktoré boli známe v divadle 20. storočia. Analyzujú sa herecké prístupy k interpretácii divadelných postáv, filozofické koncepty, psycho-fyzické cvičenia.

Autobiografický text významného českého herce - ve formě autentického dopisu - představuje autorovo stylistické mistrovství.Životní zkušenosti, sebeironie, působivá vnímavost, osobitý humor a nadsázka ukazují na hluboký cit, humanitu a myšlenkové bohatství Miloše Kopeckého. Své zakotvení ve společenském kontextu dokládá neotřelým pohledem na dobovou situaci, originálními úvahami, srozumitelnou kri