Práca pojednáva o formovaní sa predstáv o raji v prostredí západného kresťanstva od neskorej antiky až po 18. storočie.

Kniha jedného z najvýznamnejších znalcov staroegyptského náboženstva ukazuje na základe pôvodných textov vývoj egyptského chápania zbožnosti.

Zborník textov, do ktorého prispel významný nemecký bádateľ Bernd Jaspert a celá rada domácich teológov a historikov, mimo iných aj F. X. Halas, J Štefan, J. Vokoun a iní.

Představa středověkého měšťana praktikujícího jógu je stejně absurdní jako představamoderního velkoměsta, v němž by kurzy jógy nebylo možné navštěvovat. Role, jakou \'mystický Východ\' hraje v životě moderních společností a kultur, tedy není samozřejmá.

Abecedne radený, esejisticky ladený slovník sprevádzaný mnohými vyobrazeniami egyptských bohova mýtov v ich tisícročných premenách.

Mýty o stvoření je možno považovat za nejdůležitější ze všech mytologických vyprávění, neboť tyto motivy se dotýkají základních otázek a problémů lidského života a dávají odpověď na nejdůležitější otázky lidské existence. Marie-Louise von Franz vykládá příběhy nejrůznějších kultur z psychologického pohledu a na řadě příkladů z analytické praxe ukazuje, jak mýty o stvoření mohou pomoci rozpoznat a podpořit

Kniha se věnuje egyptskému pojetí člověka a lidství. Sleduje přitom strukturu navrženou již v prvním díle tak, aby bylo jasně patrné, že Egypťané nahlíželi na všechny kategorie světových bytostí (bohy, blažené zesnulé, žijící i panovníka) shodným způsobem.

Hlavní tezí knihy je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické bádání zdánlivě předkládá nezkreslené, objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Přidůkladném zkoumání se ukazuje, nakolik jsou orientalistika i další humanitní obory stále ještě ovlivněny teologickým předporozuměním.

Navzdory prognózám o trvale postupující sekularizaci se 21. století stává svědkem prudkého vzestupu náboženského extremismu a násilí páchaného v Božím jménu. V této svrchovaně aktuální a naléhavé knize zkoumá Jonathan Sacks kořeny násilí a jeho spojitost s náboženstvím, přičemž se zaměřuje především na dějinné napětí mezi třemi abrahamovskými náboženstvími: judaismem, křesťanstvím a islámem.

Kniha ve svých třech částech prezentuje současný kontext debaty mezi judaistickými mysliteli a křesťany o postavě Ježíše z Nazareta, historii prvních staletí, kde se objevují různé proudy židokřesťanství, a následně pojednává o problematice mesiánských židů, s nimiž je autor řadu let v příímém osobním kontaktu. V české odborné literatuře se jedná o téma naprosto nové.

Cieľom učebného textu je uviesť čitateľa do základných problémov filozofie náboženstva. Práca je určená študentom filozofie, ale môže slúžiť aj ostatným záujemcom o humanitné vedy.

Vysokoškolská učebnica. Je výsledkom trojročnej spolupráce členov skupiny LSI na pôde Filozofickej fakulty KU v Ružomberku.

Přednáškový cyklus interpretuje starověký obřad sómy coby teologický základ celého křesťanství, nachází rozdíl mezi původní koncepcí základního liturgického obřadu indoevropského náboženství a sekundární židokřesťanskou verzí. Sóma byl v pojetí indoevropské liturgie Kristus jako světlo poznání, jež se zrodil v obřadu zpívání svatých hymnů, čímž podporuje veškeré hodnoty lidství.

Sborník Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti obsahuje články pěti předních českých odborníků, kteří představují pojetí smrti a umírání v náboženských tradicích hinduismu, islámu, křesťanství, judaismu a buddhismu. Texty jsou písemně zpracované přednášky Lubomíra Ondračky, Luboše Kropáčka, Tomáše Halíka, Milana Lyčky a Marka Zemánka, které byly předneseny na přednáškovém cyklu Cesty domů

Filozofická studie o náboženském a duchovním zaměření člověka a jeho víře v jsoucnost Boha. Otázce existence Boha se nevyhneme, ať v Boha věříme nebo ne.

Kniha významného teologa, autora více než třiceti knižních titulů věnovaných křesťanské teologii, křesťanské amezináboženské ekumeně a náboženské situaci dnešní doby, vychází z projektu, v němž autor s televizním štábem navštívil významná centra světových náboženství po celém světě. Cílem bylo zachytit nejen nauku různých náboženských systémů, ale i aktuální podoby života jejich vyznavačů.

Fenomén new age sa naďalej kryštalizuje ako globálne pôsobiaci ezoterický prúd, ktorý sprevádzal vstup do nového milénia. Ako taký, vstúpi časom i do análov dejín náboženstiev, v rámci ktorých je a bude považovaný za najreprezentatívnejší variant postmodernej religiozity.

Autor, jeden z největších světových znalců Tibetu a jeho civilizace, přináší po úvodnístati abecedně členěný výklad rozličných aspektů náboženských systémů: vedle specifické formy buddhismu známé také jako lamaismus s jeho sektami či odnožemi (Červené, Žluté čepice) je to i domácí synkretické náboženství bönismus. Text se věnuje i dodnes živé a vžité praxi (rituály, obřady, kláštery) a v neposlední

Kniha obsahuje viac ako 500 hesiel s výkladom zameraným na celú šírku oblasti islamu, jeho náboženstva, kultúry, filozofie a osobnosti minulosti i súčasnosti.

Filokalia vznikala od 4. do 15. storočia a výsledkom sa stala zbierka textov, ktorá je kľúčová pre porozumenie pravosláviu.