Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako transcendentální idealismus, bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní literatuře učiněno zatím jen minimum. Kniha je proto významným příspěvkem nejen k této dosud málo zpracované

Nietzsche a filosofie je klíčovou monografií Deleuzova raného období. Nejedná se zde jen o velmi fundovanou a systematickou interpretaci Nietzscheho textů, ale rovněž o svébytný výklad, díky němuž se Nietzsche zařazuje do jakýchsi Deleuzových „soukromých“ dějin filosofie (spolu s Lucretiem, Bergsonem, Spinozou a dalšími), charakterizovaných určitým kritickým projektem, založeným na valorizaci afirmace

Nelson Goodman je výraznou postavou novější americké filosofie, známou v našem prostředí spíše v okruhu odborníků na analytickou estetiku. Šest studií shromážděných v této publikaci ukazuje, že Goodmanův záběr sahá i do logiky, ontologie, epistemologie a filosofie vědy.

Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům. Máme-li co nejjednodušeji shrnout základní postoj gnostiků, řekněme, že zkaženost podle nich poskvrnila celé stvoření, odcizila člověku vlastní tělo, ducha i duši a zároveň ho zbavila vědomí nutného

Kniha shrnuje rané Daumalovy texty z let 1926-1930, jak je z rukopisů z pozůstalosti a dobových pramenů sestavil jeho bratr Jack Daumal. Texty spadající převážně do období Vysoké hry představují tohoto básníka, patafyzika, překladatele ze sanskrtu a Gurdžijevova žáka v méně známém světle.

První díl vybraných spisů katolického teologa a biskupa skryté církve Jana Konzala (1935–2021) obsahuje jeho zásadní texty, které vyšly knižně v druhé polovině devadesátých let. Jde především o syntetickou teologickou práci Orientace, na které Konzal pracoval již v dobách normalizace.

Představte si, že by se vaše paměť zredukovala na měsíční výsek minulosti. Neovlivnilo by to základní funkce vaší řeči, kognitivních a emocionálních center, ale ztratili byste všechny hlubší vztahové vazby a všechny komplexní pocity a myšlenky, které se vytvářejí postupným vrstvením životních zkušeností v průběhu času.

Pojem „obrazy filozofie“ označuje zvláštní okruh děl propojujících vizuální vyjádření a filozofické myšlení pomocí bohatého systému metafor a dalších prostředků podporujících imaginaci. Protože tyto obrazy a ilustrace vznikly v přímé reakci na konkrétní filozofické práce, lze jejich části spojovat s myšlenkami a úryvky zdrojového textu.

Devatenáctý svazek Sebraných spisů Jana Patočky obsahuje filosofovy zápisky na nejrozmanitější témata, kterými se zabýval v letech 1946–1950. Sám k tomu říká v zápisu ze dne 14.

Skrytá slova jsou sbírkou rad a nabádání, průvodcem na duchovní cestě a pomocníkem v přiblížení se k Bohu. Byla zjevena kolem roku 1858 a v té době byla známa jako „Skrytá Fátimina kniha“, odkazujíc na významnou islámskou tradici.

Paradigmy k metaforológii, ktoré po prvý raz vyšli v roku 1960, možno považovať za kľúčové dielo nemeckého filozofa Hansa Blumenberga. Blumenberga zaujíma spôsob filozofickej artikulácie nášho sebaporozumenia a porozumenia svetu.

Rawls vychádza z toho, že ,,národy\" (peoples) a nie štáty sú základnou jednotkou skúmania. Podľa neho skupiny národov,ktoré tvoria štáty, majú sledovať princípy, ktoré rozpracoval v známom diele Teória spravodlivosti.

Spis Problém vcítenia tvorí časť doktorskej práce nemeckej filozofky a rehoľníčky Edity Steinovej (1891 – 1942), ktorú v roku 1916 obhájila u Edmunda Husserla vo Freiburgu. Skúma v nej problematiku, ktorá bola v tom čase predmetom vedecko-filozofického záujmu a istým spôsobom sa snaží doplniť riešenia, ktoré podľa nej Husserl a iní nepreskúmali dostatočne hlboko.

Monografie sleduje interpretaci dějin spásy v díle Ambrosiastera, anonymního autora konce 4. století. Ambrosiaster člení svůj výklad do několika etap od stvoření světa po Kristův příchod a eschatologické naplnění a věnuje přitom pozornost především otázkám, které mají dopad na každodenní křesťanský život.

„Zbig“ osloví každého čtenáře, kterému není lhostejný svět kolem nás. Kniha předkládá řadu osobních vzpomínek, zážitků z neveřejných jednání či dosud nezveřejněných detailů z života klíčové osobnosti americké zahraniční politiky 20. století, Zbigniewa Brzezinského.

Autor šiestich esejí hľadá v antických textoch inšpirácie pre súčasné myslenie a pre spôsob života moderného človeka.. Zameriava sa na vybraných autorov gréckej a rímskej antiky (Porfyrios, Plutarchos, Seneca, Maecus Minucius Felix) a na staré indické filozofické a náboženské texty. Hlavné témy sú vegetariánstvo (názor, ktorý má v Európe i mimo nej tisícročnú tradíciu), táranie ako neschopnosť zmysluplnej

Vo svojich poznámkach k všeobecnému zrušeniu politických strán francúzska filozofka skúma ich poslanie a legitimitu. Malo by im ísť o spoločné dobro, rozumom uchopiteľnú pravdu a spravodlivosť, ako zhrnutie množstva autonómnych rozhodnutí jednotlivcov.

Kniha se věnuje metodám zvládání informačního přesycení: materiálním praktikám čtení 16.–18. století, vizualizacím kvantitativních dat v 19. století a zvukové reprodukci a backgroundové hudbě ve století dvacátém.

Tři studie věnované Homérově Iliadě, Euripidovým Bakchantkám a Platónovu dialogu Symposion. Autor v nich ukazuje způsob, jakýmřecká poetika využívala při formování svých básnických mýtů jejich původního rituálního pozadí.

Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé.