Sme si všetci rovní? Prečo ľudia zomierajú? Spisovateľka Eva Sussová a ilustrátorka Anna Höglundová namiesto hotových odpovedí diskutujú o týchto otázkach z filozofickej perspektívy prostredníctvom textu a ilustrácií. Kniha je určená čitateľom a čitateľkám v každom veku, ktorým pripomenie, že nie sú sami, kto sa pýta prečo.

V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství (Machiavelli, Erasmus Rotterdamský, Bodin, Suárez, Grotius, Hobbes, Harrington, Locke, Montesquieu, Rousseau). Velká pozornost je věnována vzniku teorie národního státu, české reformaci, právu na odpor, náboženské toleranci,

Veles mezi slovanskými bohy vyniká svojí záhadností a kolem jeho funkcí panují nejasnosti, které se pokoušeli osvětlit již mnozí badatelé. Byl Veles bohem stád a plodnosti?

Koncept živého tela prináša nový „pohľad“ na telo už nie cez prizmu tradičného dualizmu, ale cez prizmu našej každodennej skúsenosti, v ktorej sa naše telo zväčša nestáva predmetom vedomých úvah. Odhaľovať sféru každodennosti a začleňovať poznatky z nej do koncepcií považujeme za najvernejší spôsob, ako vytvoriť takú filozofiu, ktorá skutočne má čo povedať k téme človeka, jeho sebaprežívania a tiež

Název tohoto Platónova dialogu v řečtině zní Symposion, což lze také přeložit jako „pitka“ či „pití“. V řecké kultuře však společné pití ne­označovalo událost, jak si ji představujeme a vykonáváme dnes. Byla to zábava, jejíž součástí sice bylo popíjení vína, ale měla i jistý obřadní a slavnostní charakter.

Konrad Cramer (1933–2013) byl významným členem tzv. Heidelberské školy. Po vzoru jejího zakladatele Dietera Henricha (*1927) se zabýval filosofickým problémem subjektivity a spojoval současné diskuse k tomuto tématu s tématy novověké filosofie.

Nejznámější Brownovou prací je nepochybně životopis jednoho z nejvýznamnějších křesťanských myslitelů – sv. Augustina.

Kniha přináší u příležitosti 50. výročí úmrtí Karla Jasperse syntetický výklad jeho myšlení a působení prostřednictvím jeho političnosti. Jaspers se stal jedním z nejvlivnějších moderních německých filozofů nejprve jako zakladatel filozofie existence, po druhé světové válce jako iniciátor jejího obratu k historické a politické rovině lidského bytí, která se nově ukázala jako nevytěsnitelná.

Autorský kolektiv předkládá monografii k jednomu z nejznámějších Heideggerových pojednání Původ uměleckého díla. V publikaci se jednak v různých perspektivách řeší otázka zařazení tohoto pojednání do Heideggerovy celkové myslitelské cesty.

Každý, kdo se chce systematicky věnovat dílu Gillesa Deleuze, se musí vypořádat se skutečností, že kontinuita jeho myšlení je nabourána mnohými zlomy, z nichž tím největším je úzká spolupráce s Félixem Guattarim a neodlišitelnost obou autorů v textech, které společně píší. Přesto se nejedná o úkol, který by byl nemožný, a Deleuze sám na mnoha místech podává návod, jakým způsobem se jej lze zhostit,

Esej Ralpha Walda Emersona Príroda vychádza prvýkrát v slovenčine. Hipsterská nostalgia milovníka veľkomesta za úprimnosťou a tradíciami vidieka, komunitné záhrady uprostred veľkomiest, silnejúce hlasy za spomalenie života, dôraz na ekologické hospodárstvo a biokvalitu potravín či nadšenie pre zdravý životný štýl, prenikajúce zo subkultúrnych okrajov do mainstreamu, sú aktuálne dôkazom, že putá s prírodou

Nemecký filozof, teológ, pedagóg a žiak Heideggera Georg Picht je pre slovenský filozofický kontext a kultúru zatiaľ takmer neznámy. S jeho myšlienkami sa čitatelia môžu zoznámiť prostredníctvom cyklu jeho prednášok, ktorý vytvoril v rokoch 1972-1975.

Autor se v deseti studiích zabývá problematikou totožnosti. Studie propojuje trojí záměr: 1. Vyhnout se problematičnosti filosofií, které se zabývají subjektem v první osobě (já ve smyslu ego cogito), a spíše sledovat linii vyjádřenou zvratným se, která vede k různým kladením otázek po kdo: např. kdo je mluvčím nějaké rozpravy, kdo je aktérem či cílem nějaké činnosti apod. 2. Rozlišovat (věcnou) totožnost

Překlad knihy Stezka návratu je doplněn: - komentáři dr. J. Diveckého - stručným životopisem a bibliografií rabi Löwa - slovníkem pojmů Ústředním tématem knihy Netivot olam je vnímání etiky lidského konání podložené citáty z Tanachu a Talmudu.

Vizionář a vědec Peter Russell ve své knize Okno v čase odvážně nastoluje hlavní duchovní výzvu naší doby — možnou transformacinašeho vědomí na vyšší úroveň. V čase vrcholící globální krize, obav z ekologické katastrofy a politického chaosu nám přináší nadějné poselství.

Takto myšlen, odkrývá se svět člověku jako událost neskrytosti (ALETHEIA), a nikoli již jako „celek toho, co jest“, nebo jako „skutečnost“, jak explicitně či implicitně předpokládala dosavadní, proto metafysická filosofie. Zčásti objasnit tento, vzdor starobylosti inspirací radikálně nový pohled na svět, zčásti pak vykonat první kroky na takto získané půdě, to je základním úkolem úvah, nesoucích souhrnný

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

If humanity cannot live with the dangers and responsibilities inherent in freedom, it will probably turn to authoritarianism. This is the central idea of Escape from Freedom, a landmark work by one of the most distinguished thinkers of our time, and a book that is as timely now as when first published in 1941. Few books have thrown such light upon the forces that shape modern society or penetrated

\'Julian Baggini\'s How the World Thinks is there to fill the Sapiens-size hole in your life\' Observer\'s guide to Autumn in culture In this groundbreaking global overview of philosophy, Julian Baggini travels the world to provide a wide-ranging map of human thought. One of the great unexplained wonders of human history is that written philosophy flowered entirely separately in China, India and Ancient

Autor popisuje metodologické proměny vědeckého oboru, který se zabývá zkoumáním dějin vědy – historiografie vědy. Kniha načrtává dějiny historiografie vědy od počátečních podob zájmu o dějiny vědy v 17. století až po současnou profesionální historiografii vědy. Dále představuje základní metody, obvyklé přístupy a nejčastější témata, které se v historiografii vědy objevují. Pokouší se rovněž vysvětlit,