Nová básnická sbírka Michala Téry se inspiruje východokřesťanskou liturgií a spiritualitou, která se zhmotňuje v podobě chrámového ikonostasu s pevně danými motivy ortodoxního duchovního umění. Páteří sbírky je dvanáct rozsáhlých básní vycházejících z „třetího pásu“ každého ikonostasu, tedy z pásu dvanácti největších křesťanských svátků v církevním roce od srpnového Proměnění Páně až po pozdně jarní

V knize Přicházím sama k sobě objevujeme pro čtenáře vůbec poprvé jako celek - básně Jaroslavy Kutheilové, autorky stíhané nepřízní osudu v podobě jejího celoživotního trápení, nemoci, která ji trvale připoutala k jedinému místu - Domovu sociální péče v jihočeské vesnici Libníč, kde žije ve své samotě, ve svém ústraní. Básně jsou psané v krátkých úlevách mezi depresemi a euforií, jako svědectví toho

V nečekaně zralých verších předkládá třicetiletý autor jakési zkratky příběhů, obrazů či úvah, volně ukotvených v širším středoevropském a východoevropském časoprostoru. V nich vyvolává bájné i skutečné postavy minulosti, nechává je promlouvat o jejich (vlastně svých) postřezích, postojích, pochybnostech... Tyto subtilní stavy mysli osobitým způsobem zachycuje a ustaluje pomocí násobných rýmů ve verši

Název Poslání a pokušení slova spojuje tituly dvou příbuzných esejí. První je úvaha Poslání a pokušení spisovatele, kterou Karel Vrána poprvé publikoval v roce 1977 v exilu. Druhou je Slovo o slovu, jež Václav Havel koncipoval jako projev k udělení Mírové ceny německých knihkupců v roce 1989 a které několik měsíců před listopadovými událostmi kolovalo v českém samizdatu. Autoři uvažují o dvojznačné

IVAN ŠPINGL Po absolvování ČVUT působil během vojenské služby jako tlumočník v Libyi. Po návratu byl od roku 1980 zaměstnán jako sales manager v podniku zahraničního obchodu Strojimport. Nechtěl se ale tehdy politicky angažovat, a tak z tohoto postu odešel. Řadu let se pak živil realizací zlepšovacích návrhů a vynálezů, kterých byl spoluautorem. Vedle toho večerně vystudoval čtyřletou Lidovou konzervatoř,

Slunce na sněhu je pokračování básnické sbírky Poskládaná slova (2009) a je určena i těm, kteří básničky obvykle nečtou. Básničky jsou jednou z možností, jak si odpočinout, když vypneme mozek a počítač. Ivana Prokopová (*1960) je povoláním aranžérka, v současnosti podniká v oblasti facility managementu. Volný čas věnuje úpravě vlastní zahrady, malování a v poslední době digitální fotografii, kde využívá

V další básnické sbírce Ivany Štětkářové se setkáte s rozličnými lidskými osudy i se spletitými mezilidskými vztahy. Autorka miluje přírodu, zejména krajinu severního pohraničí, kde se aktivně podílí na záchraně historického odkazu původního obyvatelstva. To vše se odráží v jejích verších. Nevyhýbá se ani vážným tématům kolem nemoci a smrti. Osobitým způsobem sděluje čtenáři své poznatky a pocity umocněné

Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha, kterou čtenáři znají z Topolova románu Kloktat dehet.

Sbírka básní Tomáše Tajchnera nese název brakové pálenky E&J [í and dží], mezi svými konzumenty známé jako easy jesus. Při jejím konzumování spolu s autorem vzlétáme do výšin, jen proto, abychom propadli hrdlem až na samé dno láhve a zakusili pachuť existenciálního souboje o něhu.

V rámci sedmisvazkového souborného vydání díla básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (19311984) vychází po svazcích Nápěvy a Básně třetí rozsáhlý svazek jeho poezie, jímž se vydávání Zábranových básní uzavírá. Obsáhlá kniha shrnuje dosud netištěné Zábranovy básně z let 1954 až 1970, rukopisnou sbírku Jeviště jednoho jara, dosud jako celek nevydaný cyklus osmi monotónních básní, nedokončenou

Koláže Michaely Kukovičové v doprovodu básní Petra Borkovce. Nejsou ani tady, ani tam. Mnoho (často) spí nebo chodí domů po půlnoci. Jsou tiché, z jejich pokoje se klíčovou dírkou line proužek mihotavého světla. Svět, v němž žijí, je neproniknutelný jako tropické rostliny v džungli — a když ho kousek odhalí, žasneme. Držíte v ruce zápisky z nočního probouzení, herbář snů a průhledy klíčovou dírkou,

Vyzrálá prvotina mladé brněnské básnířky na první přečtení zaujme suverenitou a drsností, s níž zaznamenává mnohdy složité a trýznivé vztahy mezi navzájem se milujícími ženami. Pod svrchní vrstvou této formálně bravurně zvládnuté poezie se ovšem skrývají mnohem obecnější a velmi jemně a přesně vyslovená existenciální dramata, která prožívá každý člověk. Andrea Vatulíková je velmi sečtělá a dobře zná

Indiferentní krajina (1981) je významnou sbírkou z doby nejhlubší normalizace. Byla publikována jako prvotina tehdy zhruba třicetiletého autora a okamžitě zaujala svým nekompromisním odmítnutím konformismu a životní přikrčenosti. Velmi pochvalně jí aplaudovali Jan Zábrana a Sergej Machonin, ale i dnes, po dvaceti letech od jejího vzniku, se ukazuje, že její poselství, stejně tak jako její poetika nezůstaly

Knížka básniček a ilustrací. Přiložen plakát.

Kniha básníka Miloše Doležala. Jako téměř všechny autorovy předchozí knihy i tato souvisí s rodnou Vysočinou, tématem paměti a souručenstvím živých a mrtvých . Tentokrát ale básník až na výjimky opustil verše a jen občas je vetknul mezi minipovídky, deníkové fragmenty a záznamy snů. Kniha získala cenu ministra kultury jako Nejkrásnější kniha roku 2009.

Šestá básnická sbírka Dagmar Čížové je sbírkou milostných básní. Je zpěvem naladěné duše. Jsou to textové zprávy ze světa lásky. Její tvorba je pod vlivem východní filosofie, je to osvobození mysli, její odpoutání, uklidnění, naladění, a vypodobnění obrazu, který je krásný jako očištěná básnířčina duše. Píše o lásce a o přírodě. Píše spontánně.

Básnická sbírka Jiřího Suchého, jedné z nejvýznamnějších osobností naší kultury, je nesporným přínosem pro současnou českou literaturu. Autor svoji knížku rozdělil do tří oddílů s názvy: Krajina podivných skutečností, Amálie, A roky plynou… plynou… První oddíl se vyznačuje snovým a přitom groteskním lyrickým laděním, druhý vytvářejí stylisticky pestré básně – portréty titulní hrdinky i jejích kamarádek

Almanach básní sestavil Jan Antonín Pitínský.

Čtyřverší je akord, který úžasně zazní a rychle odezní. Čtyřverší jsou lyrické epigramy, ve kterých se zrcadlí celý svět. V našem životě je mnoho bezvýznamných věcí, na kterých jsme citově závislí, a Žáčkova čtyřverší dotekem obraznosti spojují tyto maličkosti v překvapující akordy. Od kolébky do hrobu nás provázejí malé, všední, zdánlivě bezvýznamné věci, které Jiří Žáček ve svých neobvyklých čtyřverších

81 humorných básniček s ilustracemi pro čtenáře od 18 do 100 let.