Závěrečný svazek obsahuje Postpříběh (2004) ad. nepublikované texty z let 2002-7, též autorovy „filosofické rekapitulace“, příležitostné eseje a marginálie. Edičně připravil Martin Machovec. V prvním oddílu závěrečného svazku Bondyho filosofických textů jsou soustředěny eseje, které byly napsány po Příběhu o příběhu, tedy v posledních letech autorova života. Jde zejména o esej Postpříběh (2004), v

Pociťovali jsme, že vstupujeme do výsostného hájemství, a těšili se, že dostaneme odpovědi na vtíravé a intimní otázky lidského bytí. Poznávání činnosti mozku bylo jednou z nich. Bylo nápadné, že jsme od našich učitelů nikdy neslyšeli slovo duše. Do sytosti se mluvilo o paměti, vědomí a v době uctívání učení I. P. Pavlova o vyšší nervové činnosti. Nejmilovanější učitelé nás nevtíravě vedli k respektu

Kniha shrnuje rané Daumalovy texty z let 1926-1930, jak je z rukopisů z pozůstalosti a dobových pramenů sestavil jeho bratr Jack Daumal. Texty spadající převážně do období Vysoké hry představují tohoto básníka, patafyzika, překladatele ze sanskrtu a Gurdžijevova žáka v méně známém světle.

Kniha předkládá komentovaný výbor textů věnujících se z různých perspektiv problematice individualismu. Každá z kapitol pojednává o jednom vybraném autorovi.

Morova kniha stojí na počátku anglické literární tradice, podle níž se věci vážné a důležité říkají s vtipem a humorem, někdy břitce satiricky, někdy opět s úsměvným pohledem na projednávanou věc. V nové době jsou nejvýraznějšími zástupci této linie G. K. Chesterton a G. B. Shaw.

Pierre Teilhard de Chardin (1881–1955) byl francouzský jezuita, přírodovědec a filozof, který ve svém díle vytvořil teorii evoluce založenou na křesťanském myšlení. Protože jako kněz nesměl bojovat, účastnil se první světové války po celé čtyři roky jako nosič raněných.

Předlohou knihy byla dvě díla Jana Amose Komenského. Labyrint světa a ráj srdce je dílo Komenského, patřící k jeho nejčtenějším a nejznámějším filozofickým pracím.

Jean-Luc Nancy (*1940) patří mezi nejvýznamnější současné francouzské filosofy. Jeho stěžejní titul, vydaný poprvé v 80. letech, se snaží pojmenovat a obhájit původní význam pojmu, z něhož se v moderní společnosti stal jen svazek mezi na sobě nezávislými jedinci. V titulním eseji rozvíjí své úvahy v polemice s Georgem Bataillem a Martinem Heideggerem, v dalších textech se věnuje například konstitutivnímu

Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický.

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě. Vědění může být nahlíženo jako nejpodstatnější a současně nejméně prozkoumaný rys sociálního života: o vědění uvažujeme většinou jako o technickém (vědeckém) vědění nebo jako o formálním vědění (jehož se dosahuje

Vo svojich poznámkach k všeobecnému zrušeniu politických strán francúzska filozofka skúma ich poslanie a legitimitu. Malo by im ísť o spoločné dobro, rozumom uchopiteľnú pravdu a spravodlivosť, ako zhrnutie množstva autonómnych rozhodnutí jednotlivcov.

Úvod do filosofie umění v pojetí moderní pohusserlovské fenomenologie.

Tři studie věnované Homérově Iliadě, Euripidovým Bakchantkám a Platónovu dialogu Symposion. Autor v nich ukazuje způsob, jakýmřecká poetika využívala při formování svých básnických mýtů jejich původního rituálního pozadí.

Zborník textov zo štvrtého českého platónskeho sympózia, konaného v Prahe v dňoch 1. - 12.. 11. 2004.

Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé.

Staronové vydanie filozofických traktátov, predikátov, evidencií, referencií, intencií ... Jednoducho - filozofická logika v podaní Willarda Van Orman Quinea.

Aká filozofia je pragmatizmus? U nás stále predovšetkým neznáma, nepochopená, ignorovaná, dezinterpretovaná, „cudzia“ či odmietaná, „podozrivá“ alebo údajne nedostatočne „vznešená“ – pre niektorých dokonca ani nie filozofia, keďže meno „pragmatizmus“ je vari jedno z najhoršie znejúcich mien, aké môže niesť taká vysoká intelektuálna aktivita, ako je filozofia... Napriek tomu sa túto filozofiu autor

Is modernity really failing? Or have we failed to appreciate progress and the ideals that make it possible? If you follow the headlines, the world in the 21st century appears to be sinking into chaos, hatred, and irrationality. Yet Steven Pinker shows that this is an illusion - a symptom of historical amnesia and statistical fallacies. If you follow the trendlines rather than the headlines, you discover

Kniha promluv Šrí Nisargadatta Maharadže Nic je vše navazuje na jeho již dříve v češtině vydané knihy. Díky svému unikátnímu a spontánnímu učení všem hledajícím, pátrajícím po Pravdě a životě bez utrpení a strastí, umožňuje dostat se za omezenou mysl a přejít do absolutního stavu bez omezení. Intenzitou svých slov zcela ničí všechny představy a koncepty, které jsme od dětství získali či si je vytvořili,

V priebehu svojich dejín sa filozofia formovala a zaoberala množstvom otázok a problémov, na ktoré sa pokúšala hľadať odpovede a riešenia. Ako cesta hľadania pravdy a zmyslu sa stala neodmysliteľnou súčasťou ľudských dejín, ktoré priamo alebo nepriamo ovplyvňovala spoluúčasťou pri formovaní svetonázorových orientácii ľudí. Prešla vývojom od predvedeckej formy až k postupnému systematickému mysleniu,