Tři knihy ve své době známého montanisty a hermetického přírodovědce Johanna Gottfrieda Jugela (1707–1786) předložené v tomto sborníku mají nejlépe vystihovat autorovu filosofickou koncepci, kterou by snad bylo možné nazvat hledáním božského počátku, jeho projevů a utváření v přírodě. Upřímně, na základě bohaté zkušenosti a moudrého vhledu se autor snaží proniknout k samotnému jádru, které je nejpevněji

Své rozsáhlé válečné zkušenosti s tříděním a interpretací zpravodajských informací zúročil Austin při výuce po roce 1945, kdy se začal věnovat vlastním tématům. Původní fascinaci pojmem slibu rozvedl v přednáškách Words and Deeds (Slova a činy), jejichž poslední iteraci Jak něco udělat pomocí slov představujeme zde.

Skrytá slova jsou sbírkou rad a nabádání, průvodcem na duchovní cestě a pomocníkem v přiblížení se k Bohu. Byla zjevena kolem roku 1858 a v té době byla známa jako „Skrytá Fátimina kniha“, odkazujíc na významnou islámskou tradici.

Rawls vychádza z toho, že ,,národy\" (peoples) a nie štáty sú základnou jednotkou skúmania. Podľa neho skupiny národov,ktoré tvoria štáty, majú sledovať princípy, ktoré rozpracoval v známom diele Teória spravodlivosti.

Výbor z Golosovkerova díla otevírá práce Imaginativní absolutno, která obsahuje jádro autorovy filosofie. Absolutno zde není představeno jako metafyzická, statická entita, nýbrž jako proces imaginativní tvorby, která je věčným základem lidské existence.

Eseje popredného českého filozofa Miroslava Petříčka o histórii filozofie, ilustrované dielami slovenského maliara Rudolfa Filu. Dialóg slova a obrazu, vypovedateľného a viditeľného, jazykovej referencie a výtvarnej reprezentácie, diskurzu a figúry.

Dialogická figura odpovědnosti a její překročení. Sokratův požadavek osobní absolutní angažovanosti.

Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní „nadstavbou“ spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale

Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let. Duše, která u Sókrata už není homérský stín ani mytická představa, byla ve filosofickém náhledu pojata jako síla rozhodnout se, zaujmout určitou pozici, směr.

Obsah monografie Humánno-etické dilemy v ideách Alexandra I. Solženicyna možno rozdeliť na dve časti. V prvej sme sa venovali humánno-etickým dilemám v diele ruského literáta, ktoré prezentujú dve antinómie najčastejšie postulované v autorových dielach: život – smrť, pravda – lož.

utor sa pokúša o charakteristiku modernej mentality, od osvietenstva až po súčasnosť.

Autorem publikace je přední znalec a editor starší české literatury (mj. v knize Česká středověkályrika edičně zpracoval celý fond české lyriky 14. století). Kniha obsahuje výbor z Lehárových starších studií, které jsou doplněné statěmi dosud netištěnými. Studie jsou věnované jednak vybraným problémům české středověké literatury a jednak i vybraným dílům 19. a 20. století (Erben, Neruda, Sládek, Halas,

Publikace představuje důležité filosofy s jejich vlastními texty, kterénebyly dosud u nás publikovány. Jsou zde připojeny medailónky a výklad jejich díla.

Práca podáva ucelený obraz svojbytného biologického myslenia veľkého básnika.

Predložená kniha s názvom Kierkegaardovo zrkadlo pre súčasnosť je výsledkom spolupráce Torontskej univerzity, Filozofickej fakulty Univerzity Konštantína Filozofa a Juhočeskej univerzity v Českých Budejoviciach. Kniha sprístupňuje Kierkegaardov filozofický odkaz a myslenie.

Původní monografie uvádějící do myšlení německého filosofa a literárního kritika Waltera Benjamina prostřednictvím interpretace jeho filosofie jazyka.

Analýza otázok a Foucaultových odpovedí. Jedna z najväčších filozofií 20. storočia, otvárajúcich budúcnosť jazyka a života.

Otázka dobra patří k základním tématům, kterými se středověcí učenci zabývali. Tomáš Akvinský zpracoval téma dobra ve dvou svých spisech: ve XXI. otázce souboru Quaestiones Disputatae De veritate a ve svém komentáři Boëthiova spisu De ebdomadibus. Obě pojednání jsou představena v této publikaci spolu s úvodní studií, která zařazuje Tomášúv koncept dobra do souvislostí dobových diskuzí. Jako první otevřel

Emeritovaný historik filosofie z university v Mnichově se v této přednášce, později přepracované do stati, pokouší o alternativní výklad novověku z hobbesovského pojmu zachování (conservatio sui) jako o alternativu k heideggerovskému sebevědomí. Sebezachování je pro Henricha základem moderního aktivismu, snahy o sebeprosazení.