Autor další publikace z řady Katedry výchovné dramatiky DAMU se již více než 15 let věnuje mapování dětského loutkového divadla. Ve svých „chrudimských kapitolách loutkového divadla“ se zblízka dívá na počátky loutkářské větve moderní české dramatické výchovy.

Známá brněnská herečka Vlasta Fialová vypráví v herecké šatně o své práci a životě. Její povídání je doplněno o rozsáhlou obrazovou přílohu.

Studie o novodobém vypravěčství, která se opírá o teorie orální kultury, autorského herectví a psychosomatické kondice. Základním inspiračním zdrojem jsou především učení J. Waltera Onga a Ivana Vyskočila, varšavský mezinárodní festival vyprávění a činnost polského souboru Studnia O. Součástí studie jsou také portréty reprezentativního výběru současných evropských vypravěčů.

Úvahy a štúdie Pavla Uhra pod názvom Zo života bábok sa zaoberajú témou umelého človeka, jeho archetypmi od antiky až po súčastnosť s uvedením zdrojov z literatúry, divadla, filozofie a výtvatného umenia. Autor v texte zachováva členenie a historickú postupnosť i hierarchiu pri charakterizáciach Homukulov, humanoidov, androidov a bábok.

\"Autorka práce Divadlo a výchova (úvahy o oboru) souhrnně zpracovává problematiku historického vývoje a současnosti oboru Divadlo a výchova. Zásadní z mého hlediska je, že práce rekapituluje historii existence Ateliéru Divadlo a výchova na DIFA JAMU v Brně a současně zachycuje genezi oboru Divadlo a výchova.

Correspondenz Stiepanek je název konvolutu zhruba stovky dopisů a dokumentů, který leží ve sbírce Národního muzea – Českého muzea hudby. Obsahuje písemnosti, jež prošly rukama Jana Nepomuka Štěpánka (v letech 1824–34 jednoho ze tří spoluředitelů Stavovského divadla) nebo divadelní kanceláří, v níž působili jeho partneři Ferdinand Polawsky a Joseph Kainz.

Čaro bábky je kniha pamätí zakladajúcej členky Štátneho bábkového divadla v Bratislave. Zahŕňa osobné spomienky autorky na jej umelecké aktivity, na osobnosti, ktoré sa zaslúžili o rozvoj bábkového divadelníctva na Slovensku, ako aj na cesty s bábkami po svete.

Anton Pavlovič Čechov (1860-1904) patrí ku kľúčovým osobnostiam svetovej drámy. Svetové aj slovenské scény uviedli viacero divadelných adaptácií Čechovových poviedok.

Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu. V následujících kapitolách se setkávají přístupy teoretické i praktické v záměru představit co nejširší úhel pohledu na současný vztah technologie, loutky, magie k našemu světu.

Proslulá skladba spisovatele Huga von Hofmannsthal (1874–1929) z počátku 20. století odkazuje daleko hlouběji do minulosti: je v ní zpracován anglický Everyman, moralita z patnáctého století. Středověký námět oděl rakouský básník po pěti stech letech do jazyka zbarveného starodávnou němčinou.

Tyl – Hálek – Adámek – Vrchlický – Jirásek – Mrštíci – Preissová – Hilbert – Kvapil – Dyk – Mahen – Čapek – Medek – Langer – Topol ad.: Česká dramatika funguje v předkládané studii nejenom v přísném smyslu jistého uměleckého žánru, ale poukazuje současně k české historii chápané jako drama. Východiskem je tedy přesvědčení, že jistá suma dramatických textů představuje svéráznou (aktivní) projekci přemýšlení,

Stručná encyklopédia tanečného umenia je výsledkom dlhoročnej systematickej zberateľskej a výskumnej činnosti autora Mgr. Emila T.

Autor – královéhradecký patriot – věnoval svou knihu nejen výstižnému zmapování dlouhé divadelní tradice města, sahající až do středověku, ale zejména současnosti: Každoročně žije město festivalem Divadlo evropských regionů a jeho Open Air programem, při kterém se setkávají domácí i zahraniční soubory, profesionálové i amatéři, a mísí se spektrum scénických produkcí sahajících od klasické čino-hry

Významný divadelní dramaturg a profesor DAMU nabízí ucelený pohled na dramaturgii, obor, který jinak neoplývá odbornou literaturou. Je to souhrn obecných poznatků a vlastních zkušeností z bohaté dramaturgické praxe, doplněný literaturou ke studiu dramaturgie.

Původ německé truchlohry (tiskem 1928), nejrozsáhlejší souvislý text Waltera Benjamina (1892–1940), podává unikátní výklad barokní jevištní i výtvarné alegorie – a činí tak jazykem plným aluzí, vnitřní dynamiky a neočekávaných obratů, nutících čtenáře nahlédnout hloubku povrchu a umění neumělosti. Walter Benjamin dnes bývá nejčastěji označován za filosofa kultury či teoretika médií; sám se ale možná

Edice Konvikt je zaměřena na uměnovědné obory (výtvarného umění, filmu, divadla, rozhlasu, hudby atp.) a je tvořena původními monografickými díly zaměřenými na historickou i teoretickou problematiku, ale také na současná témata jednotlivých uměleckých forem. Součástí edice mohou být i původní práce zaměřené na problematiku médií (televize, digitalizace), na intermedialitu atp.

V knižnej novinke, ktorá prišla na trh v decembri 2014 autor kriticky v rôznych diskurzných podobách približuje čitateľovi problémy opery na Slovensku v historickom kontexte, pričom si nenárokuje obsiahnuť problém vo svojej komplexnosti. Historiografické kapitoly striedajú kapitoly analytické a tie zas state beletristické.

George Meredith: Esej o komedii a uplatnění komického ducha / Alena Dvořáková: Studie k Meredithovu Eseji o komedii. Smát se, či nesmát?

Tretia časť spisov A. Artauda obsahuje kapitoly: Nová zjevení bytí, Artaud Momo, zde leží, Tváří v tvář...

Knižné vydanie dvoch najúspešnejších hier o Jánošíkovi.