Michel Foucault je známý jako autor, jenž zdůrazňuje závislost lidských subjektů na neosobních strukturách, nad nimiž nemají žádnou moc. Zároveň však je celé jeho dílo neseno kritickým záměrem a skutečným étosem svobody; jako by nás chtěl osvobodit přesně od těch omezení, která s takovou pečlivostí popisuje. Předkládaná kniha si bere za východisko právě tento paradox, jenž se konkretizuje ve Foucaultově

Kniha se zaměřuje na významné dějinněfilosofické pokusy o zformulování univerzalistické koncepce etiky. Analyzuje hodnotovou etiku, Brentanovu školu, Patočkovo pojetí duchovního člověka apod., a to vše v souvislosti s postulátem nepodmíněné platnosti lidských práv. Z pohledu obecné etické a axiologické problematiky se rovněž zabývá diskurzem probíhajícím v současné ekologické filosofii. Klade si otázku,

\"Realita\" je jedním z nejčastěji zneužívaných slov ve všech jazycích světa. Všichni věříme, že víme, co se pod ním skrývá. Jsme-li však dotázáni, zjistíme, že má tolik různých významů, kolik je lidí na zemi. Není proto překvapivé, kolik konfliktů se neustále objevuje mezi jednotlivci i skupinami lidí, jejichž reality stojí proti sobě. Za takových okolností je až s podivem, že lidstvo vůbec ještě

Orosius ( kolem roku 420) byl pozdně antický spisovatel a historik, původem z Bracary v Lusitanii (dn. Braga v Portugalsku). Roku 414 přišel na útěku před Vandaly do afrického město Hippo Regia, v době svého pobytu u Jeronýma v Palestině se zapojil i do teologického sporu o učení pelagiánů. Dějiny proti pohanům v sedmi knihách (Historiae adversus paganos VII) jsou Orosiovým hlavním a nejdůležitějším

Večný svár - medzi Darwinom a jeho práci O pôvode druhov a výkladom Biblie ako kreacionistickej \'vedy o stvorení\'...

Usmíváme se rádi, že? A při nejrůznějších situacích.

Patočkovo myšlení má podobu soustavných rozhovorů s klíčovými osobnostmi evropského duchovního prostoru. Na tomto prostém faktu je založen svazek, který chce čtenáři představit ve dvanácti kapitolách Patočkovy dialogy s mysliteli antického Řecka, německé klasické filosofie i moderní fenomenologie.

Autorka se věnuje vztahu mezi nadpřirozenou sférou Božího zjevení a přirozenou oblastí možností jeho lidského nacházení v kráse stvořeného světa a ve vizuálním umění. Otázku vztahu posvátna a krásy proto teoreticky nahlíží hned z několika teologicko-estetických perspektiv, aby tyto poznatky mohly být následně aplikovány do současné nábožensko-edukační praxe.

„Všichni chceme šťastně žít, o tom není pochyb,“ říká svatý Augustin. Co je však pravé štěstí a kde ho hledat?

Dílo vydané roku 1923 představuje jednu z raných prací proslulého právního a politického filosofa Carla Schmitta. Německý myslitel se v tomto po stylistické a literární stránce brilantním textu, v němž prostřednictvím rozmanitých aluzí dokládá šíři svého rozhledu, zaměřuje na specifickou povahu racionality spojené s katolickou církví, kterou staví do kontrapozice vůči myšlení ekonomicko-technického

V tomto nevšedním díle autor ověřuje hypotézu, že pokrok společnosti souvisí s její otevřeností vůči tzv. „iracionalitě“ - idejím inspirovaného a paranormálního původu. Kniha líčí dramatickou historii moderního spiritualismu (a spiritismu) od jeho vzniku až do současnosti.

Kniha je pokusem o netradiční pohled na lidské prožívání v perspektivě „první osoby“. Je navržena specifická metoda, zvaná „introspekce plus“, při níž nedochází k separaci mezi subjektem introspekce a výzkumníkem, jak je běžné v současné kognitivní vědě. Introspektor zkoumá své vlastní mžikové prožitky, jako například spontánní mikrosny či letmé pohledy.

Může být manželství něco jiného než svazek, závazek, slib, pouto? Proč ještěvlastně existuje a nenahradil ho volný vztah?

Zväzok obsahuje dva texty, ktoré sa historicky, obsahovo aj štylisticky úzko viažu k autorovmu posmrtne vydanému rukopisu Viditeľné a neviditeľné. Ide o autorove doplnenie tohto nedopísaného projektu, ktorý je považovaný za významné a aktuálne dielo, ale zároveň je pre svoj myšlienkový obsah a fragmentárnosť ťažko interpretovateľný.

Novinka nakladatelství SMRŠŤ navazuje na titul z minulého roku Vědomí bez redukce, kde editoři James Hill a Jakub Mihálik předložili šest esejů z oblasti současné filosofie mysli. Jeden z editorů této knihy – Jakub Mihálik – se ve své první monografii pokouší představit a kriticky zhodnotit ústřední přístupy k fenomenálnímu vědomí v současné filosofii mysli a představuje jeden originální a rozvětvený

Tato kniha je věnována jeho dvěma největším představitelům a jejich dílům a všímá si i jejich působení v celku čínské kultury. O obou myslitelích lze s historikem čínské filozofie Wing-tsit Čanem (Ch) říci, že čínská kultura by byla vypadala úplně jinak, kdyby jejich díla nebyla bývala napsána.

Newyorský kazatel a spisovatel Timothy Keller využívá Ježíšovo podobenství o starším a mladším bratrovi k ilustraci dvouzákladních cest, po nichž se lidé pokoušejí jít za naplněním: cesty mravního konformismu (starší bratr) a cesty sebeobjevování (mladší bratr). Každá z nich působí jako brýle se specificky zabarvenými skly, skrze něž pozorujeme život, nebo jako paradigma, na jehož základě obecně formujeme

Štúdia hľadá metodické a ideologické predpoklady, z ktorých vychádzala či vychádza medzináboženská komparácia v diskurze religionistiky, biblistiky a tzv. starej orientalistiky.

Autor o svojej knihe hovorí: Chcem v nej všetkým hľadajúcim opísať svoje videnie celostného obrazu sveta na základe poznania teoretických, ale aj experimentálnych prác mnohých vedcov svetového mena a poukázať na ďalšiu neudržateľnosť v spoločnosti dominujúcej paradigmy vedy. Paradigma (zjednodušene povedané) je východisková konceptuálnaschéma, prístup k formulácii a riešeniu problémov.

Autori jednotlivých kapitol tejto monografie reflektujú to, čo je filozificky podnetné a zaujímavé vo vývinovej a kongitívnej psychológii, neuropsychológii, molekulárnej biológii, umelej inteligencii, lingvistike, logike, teórii hier a dejinách vedy.