První dílo francouzské filosofky, teoložky a odborářky představuje sborník zdánlivě neuspořádaných úvah, myšlenek a aforismů, které však tvoří promyšlený celek, tematicky rozdělený do 39 oddílů, jejichž základními stavebními kameny jsou zlo, láska, prázdnota, oproštění, vůle, Bůh, ateismus, krása, spravedlnost, smysl života. Formulace se vyznačují přímostí, provázaností, až obsesivní \"wittgensteinovskou\"

Ha valami újat akarsz tanulni, tanulmányozz valami régit! Robinson százéves gondolatai még a mai világban is előrehaladottnak számítanak, és segítenek saját elménk megértésében azáltal, hogy történelmi betekintést nyújtanak gondolkodásmódunk kialakulásába. Egy jó alapot készít elő elménk fejlesztéséhez, mely mindennemű tényleges siker és boldogság legfőbb alapja. \"Robinson A Kiforratlan Elme (Mind

Výbor z článků, studií a rozhovorů prof. Františka Janoucha (* 22. září 1931), věnovaných jaderné energetice a budoucnosti lidstva. Významný jaderný fyzik a spisovatel, stockholmský zakladatel a dodnes předseda Nadace Charty 77, se vedle své práce od borné věnuje s velkým osobním nasazením již více než 45 let také systematické popularizaci odborných stanovisek k problematice jaderné energetiky. V údobí

Předmětem tohoto mimořádného čísla Filosofického časopisu je Levinasovopojetí sociality, kterou autoři neredukují na etický vztah k druhému, jak je Levinas běžně vykládán, ale snaží se ji chápat šířeji, také jako vztah erotický a politický. Etická odpovědnost, s níž je důraz Levinasovy filosofie spojován, je u něj neodmyslitelně spjata s obhajobou subjektivity, kterou Levinas vyzdvihuje v kritickém

Kniha Problémy etiky I obsahuje texty o filosofii jednání a morální zodpovědnosti. První oddíl se zabývají podmínkami morálního soudu, jak je formulují problémy svobody vůle a morální náhody.

Je morálně oprávněné, aby medicína nejen léčila nemoci, ale i vylepšovala člověka? Věda by mohla v dohledné době zvýšit lidskou inteligenci, zlepšit paměť, prodloužit život a zpomalit stárnutí, a dokonce i zdokonalit náš charakter.

Militantný ateizmus je na vzostupe. V uplynulých rokoch autority ako Richard Dawkins, Sam Harris, Daniel Dennett a Christopher Hitchens vyprodukovali nepretržitý prúd knižných bestsellerov, znevažujúcich náboženskú vieru ako nebezpečné bláznovstvo.

Tento cyklus přednášek pronesl F. W. J. Schelling v roce 1810 ve svém rodišti pro úzký kroužek přátel, který ho požádal o stručné objasnění jeho filosofického systému. Jakkoli šlo o vzdělané publikum, postrádalo zvláštní filosofickou průpravu, což Schelliga vedlo k přístupnému a srozumitelnému vyjadřování.

„Tvrdenie o vyhostení Boha vyzerá určite grandiózne. Keď ide o tak veľa, musíme Hawkinga požiadať, aby predložil dôkazy na podopretie svojho tvrdenia.

Osm příspěvků zařazených do knihy Po cestách kritického myšlení je provázáno vztahem k dílu Otakara A. Fundy.

Fenomenologie animality, jejíž východiska představuje kniha Florence Burgatové, neusiluje o etická řešení týkající se statusu zvířat v západní společnosti. Cílem knihy Svoboda a neklid zvířecího života je analyzovat způsoby, jakými k životu zvířat přistupovali dědici karteziánského myšlení, odprostit se od vnímání zvířete jako protipólu lidství a položit základy skutečné ontologie animality.

Otázka smrti stála odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.

V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek.

Tato útlá knížka obsahuje soubor výroků známého českého guru a duchovního mistra Josefa Veselého.Autor se zde ve snaze pomoci hledajícím na jejich cestě zabývá řadou spirituálních témat.

Autor publikácie prof. PhDr. Emil Višňovský, CSc., filozof a historik hovorí, že „pragmatizumus je slovo, ktoré u nás nemá dobrú povesť“, a to nielen v laickej, ale ani v odbornej filozofickej obci.

Kniha je vhodným úvodom do problematiky postmoderného myslenia.

Kolektivní monografie kantovsky, fenomenologicko-hermeneuticky, analyticky, psychoanalyticky i pragmaticky píšících českých autorů, která zkoumá diskusi o metafyzice v kantovské a pokantovské kritice metafyziky, v Heideggerově a fenomenologické tematizaci konce metafyziky a ontoteologie, v oživení metafyzických otázek v analytické filosofii a v současné postmetafyzické diskusi.

Filozofické zamyslenie sa nad textom \'Evanjelia pravdy\', gnostickým prístupom ku skutočnosti, podstatou archontov či chválou gnózi ako takej.

Na konci letního semestru 1972 byl Jan Patočka donucen ukončit svou přednáškovou činnost na FFUK. Na podzim téhož roku vyhověl prosbě svých bývalých posluchačů a v souvislosti s diskusí, která mezi nimi probíhala nad tehdy aktuálním textem M. Heideggera Konec filosofie a úkol myšlení, přednesl v soukromí přednášku, v níž téma zániku filosofie pojednal z jiné, doplňující perspektivy. Svou přednášku

V šesti jasně rozčleněných kapitolách ukazuje významný současný teolog, jak lze i dnes rozumět dvanácti článkům starobylého křesťanského vyznání víry. Název „Symbolum Apostolorum“ a vyprávění o jeho apoštolském původu se v křesťanských obcích objevují až kolem roku 400, byly však inspirovány apoštolským poselstvím. A dodnes se toto vyznání udrželo v katolické církvi i v církvích reformačních jako jednoduché,